Komáři, vši, štěnice. Hmyz, který je jednak obtížný, ale také přenáší nebezpečná onemocnění - jako třeba malárii, která má na svědomí miliony lidských životů. Zbraň proti nebezpečnému hmyzu hledali vědci dlouho.
V roce 1939 se zdálo, že je zázračný přípravek konečně nalezen. Švýcarský chemik Paul Hermann Müller objevil zničující sílu, kterou proti hmyzu působí chemikálie dichlordifenyltrichloretan, neboli zkráceně DDT. Jakmile přijde hmyz do kontaktu s DDT, látka se mu dostane do těla a ohromí jeho nervový systém a nakonec ho zabije.
Bylo prokázáno, že podobným způsobem zabíjí DDT některé druhy ryb a ptáků. Vědci byli ale přesvědčeni o tom, že lidem látka ublížit nemůže. Během 2. světové války se užívání DDT rozmohlo po celém světě. Američané postřikovali látkou celé oblasti, aby ochránili své vojáky před tropickými nemocemi. Ještě během roku 1945 začalo být DDT dostupné pro zemědělce, kteří ho kvůli jeho účinnosti, začali používat ve velkém.
Jeden z největších omylů novodobého lékařství? Lobotomie |
Trvalo to jen pár let a na světě byla skoro vymýcena malárie i další nemoci a švýcarský chemik získal v roce 1948 Nobelovu cena za fyziologii a medicínu. Na škodlivost „zázračné“ látky upozornila až v roce 1962 bioložka a spisovatelka Rachel Carsonová, která v knize Silent Spring (Tiché jaro) uvedla, že DDT je ve skutečnosti časovaná bomba, a že přítomnost v živočišných tkáních a potravních řetězcích byla zjištěna i v lokalitách daleko vzdálených od míst jeho nasazení a že se hromadí v tkáních živočichů.
Vyhynutí některých druhů
Látka DDT se ukládá v tucích. Bioložka zjistila, že se hromadí především v tělech ptáků, kteří se živí rybami. Ptáci s velkým množstvím látky v těle snáší vajíčka s velmi křehkou skořápkou. Mláďat přežije méně. Její vize se začala naplňovat. Během několika let téměř vyhynuly ve Spojených státech amerických tyto druhy: orel bělohlavý, orel mořský, pelikán či sokol.
Křížení druhů. Včely zabijáci dokážou ubodat koně i lidi |
Pak bylo DDT objeveno v mateřském mléce. Někteří vědci se domnívali, že látka zrychluje některým ženám menstruační cyklus a snižuje plodnost. O negativních dopadech DDT na lidské zdraví se začalo konečně mluvit a odpor vůči němu sílil. V roce 1972 bylo užívání látky DDT zakázáno - nejprve ve Spojených státech, a poté i v ostatních státech světa.
