Deprese je jedním z nejnákladnějších a nejčastějších duševních onemocnění na světě, poznamenala agentura Reuters. Vědci doufají, že jejich závěry by mohly vést k účinnější léčbě depresivních pacientů.
Mezinárodní vědecký tým ve Velké Británii a badatelé z Washingtonovy univerzity v americkém St. Louis zkoumali různé skupiny lidí odlišnou metodou. První výzkum se zabýval 800 rodinami s depresí v rodinné anamnéze.
Druhý u australských a finských rodin zkoumal depresi a kuřáctví. Oba týmy našly silný vztah mezi depresí a změnami v části určitého chromozomu.
Genetické umístění deprese
Deprese se v některé fázi života objeví u asi 20 procent lidí. Těžkými nebo opakujícími se depresemi trpí kolem čtyř procent lidí.
"U velkého počtu rodin se dvěma a více členy trpícími depresí jsme našli silný důkaz, že oblast (chromozomu 3) nazvaná 3p25-26 silně souvisí s poruchou," řekl podle serveru deníku The Financial Times šéf jednoho z výzkumných týmů Gerome Breen z Psychiatrického institutu na londýnské King's College. "Poprvé jsme tak možná našli genetické umístění deprese," dodal.
Server uvedl, že oblast chromozomu 3, spojovaná s depresí, obsahuje 40 z asi 20.000 lidských genů. Breenův tým chce nyní u 40 rodin účastnících se prvního výzkumu najít konkrétní geny a změny, které mají souvislost s depresí.
Vědci se domnívají, že geny mohou k riziku rozvoje nemoci přispívat ze 40 procent. Zbytek pak tvoří vliv prostředí a další vnější faktory.
Podle odborníků by deprese mohly být v roce 2020 jednou z hlavních příčin nemocnosti Evropanů a Evropanek. Z asi půl milionu Čechů, kteří v roce 2009 navštívili psychiatrickou ordinaci, byla afektivní porucha, mezi které deprese patří, zjištěna u 19 procent pacientů.
