Zatímco na vrtkavé počasí se zatím moc spoléhat nedá, to, že se spolu s tajícím sněhem vyrojí spousty doporučení i novinek, jak se po dlouhé zimě pořádně pročistit, je téměř jistota. Můžeme si dopřát třeba speciální detoxikační masáže, prolévat se čerstvými ovocnými a zeleninovými šťávami, polykat výtažky ze zeleného ječmene a mořských řas nebo vsadit na zkušenosti celebrit či členů královských rodin.
Zázračná řasa pomáhá při hubnutí a posiluje organismus |
Detoxikovat se dají oči, vlasy, ústa, pokožka, vnitřní orgány, intimní partie, ale třeba i vztahy s blízkými či přeplněný šatník. Anebo si můžeme dát dlouhý půst. Jenže otázka je, co nám pomůže a čemu věřit.
Zdravá změna
Myšlenka, že s jarem přichází vhodná doba na úklid nejen doma, ale i v sobě, není nic nového. Jen se v minulosti nespojovala s pojmem „detoxikace“. Po tmavých a chladných měsících roku, kdy se příroda zdá „mrtvá“, začíná mnohem optimističtější roční období a s ním i přirozená změna stravy.
„I když díky supermarketům máme ovoce a zeleninu dostupnou celoročně, stejně většina z nás podvědomě začne odlehčovat svůj jídelníček právě na jaře,“ popisuje internista Lukáš Zlatohlávek, který působí na III. interní klinice 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Důvod ke změně stravy po zimě je jednoduchý. Naši předkové si celkem nedávno (ještě zhruba před sto lety) v zimě museli vystačit s tím, co vydrželo, aniž by se to zkazilo. Kromě brambor, kořenové zeleniny, luštěnin či některých odrůd jablek a hrušek to bylo například také kvašené zelí či solí a kouřem konzervované uzené maso.
Výsledkem byl poněkud monotónní jídelníček, na kterém se dalo přečkat pár měsíců. Každá změna v podobě naklíčeného hrachu a dalších luštěnin, prvního osení či třeba jedlých bylinek a později první jarní zeleniny byla víc než vítaná.
Zelená krev. Mladý ječmen bojuje nejen s civilizačními chorobami |
„Změna stravování, kdy člověk jí více čerstvé zeleniny a ovoce a zároveň omezí konzervované potraviny, tedy v našem případě zejména nepříliš kvalitní uzeniny a různé průmyslově zpracované ‚hotovky‘, je vždy k lepšímu. Je jedno, jak ji pojmenujeme,“ vysvětluje lékař, který současně na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy garantuje studijní programy nutriční terapeut a nutriční specialista.
Určitě je také dobré omezit pečivo a sušenky. Nikoli kvůli lepku, který zdravým lidem neškodí, ale proto, že pekařských a cukrářských výrobků lidé obvykle konzumují zbytečně moc právě na úkor zeleniny či třeba luštěnin. Od věci není ani vsadit na kvalitní libové maso. Může to klidně být i šunka, avšak pouze ta, která je vyrobena z čisté svaloviny a bez nejrůznějších „vylepšení“ v podobě mnoha konzervantů, barviv a aromat.
„Šunka s vysokým obsahem masa z dobrého řeznictví nebude nejlevnější a ani vám v ledničce nevydrží nakrájená týden, ale můžete si ji s klidem dopřát, i když chcete stravu odlehčit,“ radí Zlatohlávek.
Půst neznamená hladovění
Změna stravování měla v minulosti i svůj duchovní význam, bylo to období půstu, které začíná Popeleční středou a trvá 40 dní. Půst měl sloužit jako příprava na Velikonoce, největší křesťanské svátky roku. Kromě náboženských obřadů měly také podobu slavnosti, a tedy i hojnosti jídla.
Ke křesťanské tradici patřila během půstu zdrženlivost od masa a újma v jídle každý den, kromě neděle. „Dnes je přísný půst jen na Popeleční středu a Velký pátek, proto obnovená postní liturgie vyzývá k jiným druhům půstu: k horlivější modlitbě, ke skutkům lásky, k sebekázni, k duchovnímu obrácení. Věcně je řídící známkou postního času ani ne tak vyloučení určitých pokrmů z jídelníčku nebo úplné hladovění jako spíše smutek, kajícnost, pokání,“ přibližuje současnou podobu půstu Lukáš Lipenský, katolický kněz, který působí v pražské farnosti u kostela sv. Petra Na Poříčí.
K myšlenkám postní doby pro křesťany patří i příprava na křest pro nově příchozí členy farností či jeho obnova. Smyslem postní doby tudíž rozhodně není hladovění, které by mohlo vést až k poškození organismu, ale spíše odpoutání se od konzumu současné společnosti a snaha více se zaměřit na trvalejší hodnoty. K tomu patří i omezení nadměrné konzumace jídla, obvykle právě masa, uzenin, různých pochoutek, jako jsou chipsy či sušenky, a třeba sladkostí.
Oběti moderních diet: proč hubneme, i když pár kilo navíc nevadí |
K východním křesťanským církvím patří ještě delší a přísnější půst. I ten ale má své výjimky, například na cestách je povoleno jíst maso, a to nejen s ohledem na to, aby poutník nehladověl, ale také aby se nedotkl dobré vůle svého hostitele.
Původní křesťanský půst, který běžně dodržovali naši předci, tedy sice znamenal střídmost, ale rozhodně ne drastické hladovky. Důvod byl ryze praktický. Vyhladovělý člověk nemá dost síly na to, aby pracoval. Nepracovat na jaře, kdy je nezbytné zvládnout dost práce na poli, si nemohl dovolit. A bez práce nejsou nejen koláče, ale ani chleba.
„Radikální půsty, kdy člověk vůbec nic nejí, jsou naprostý nesmysl. Jsme přirozeně všežravci, a pokud naše tělo hladoví, nejprve začne v játrech uvolňovat zásoby glykogenu, později si bude brát energii z tukové tkáně, ale zejména ze svalů, což rozhodně není žádoucí,“ upozorňuje doktor Zlatohlávek. Jednodenní půst zdravému člověku nijak neublíží, ale nemá žádný větší pozitivní efekt. U dlouhodobějších půstů pak převažují rizika. Nemocní by se do hladovek neměli pouštět vůbec, jinak si spíš ublíží.
Stará myšlenka a marketing
Velmi rozumné rady založené na tom, že se člověk nebude přejídat a bude se víc hýbat, třeba díky jarním pracím na zahrádce, nejsou zrovna moc „cool“. A co hůř, nedají se moc zpeněžit. I proto vyrostl detoxikační průmysl, který zaměstnává armádu výživových poradců a terapeutů všeho druhu, již jsou vyzbrojeni argumenty pro nejrůznější zaručené detoxikační postupy.
