Z turistického hlediska nejsou „Jackovy kopce“ (Jack Hills) v bohem zapomenuté části na západě Austrálie žádné terno, ale pro geology představují rezervaci plnou vzácných exemplářů. V 80kilometrovém horském hřbetu se nacházejí geologické formace z doby asi před 3,6 miliardami let. Země je stará jen o málo víc než 4,5 miliardy let, a tak jde o pamětníky v mlze skrytého mládí planety.
Navíc se mezi těmito pozůstatky z rané fáze vývoje Země našly ještě starší geologické poklady: drobné krystaly minerálu zirkonu (chemicky ZrSiO4), jejichž stáří bylo určeno asi na 4,25-4,00 miliardy let. Protože zirkon je trvanlivý minerál, odborníci mohou z jeho chemických vlastností určit řadu zajímavých informací o době jeho vzniku.
Jack Hills se v každém případě staly pro geology zajímavou destinací. „Je to jediné místo na zemi, které nám může poskytnou informace z tak dávné doby,“ řekl deníku Telegraph Alexandr Němčin, který působí z Curtin univerzity v australském Bentlev.
A zirkon nebyl poslední díl „bábušky“ Jack Hills. Nyní, po 20 letech od jejich objevu, odkryla skupina geochemiků v „prazirkonu“ další překvapení. Tým zveřejnil v časopise Nature údaje o objevu drobných diamantů uvnitř zirkoniových krystalů.
„Přišlo to zčista jasna, vůbec jsme to nečekali,“ řekl časopisu Nature jeden z autorů studie, geochemik Simon Wilde z univerzity Bentley. Pokud jsou australské vzácné kameny stejně staré jako zirkon, ve kterém jsou uvězněny, jsou o celou miliardu let starší než jiné známé exempláře.
Nález sotva vyvolá „diamantovou“ horečku. Objevené drahé kameny mají miniaturní rozměry. Největší měří kolem 0,07 milimetru. I když je to numerologicky zvláštní shoda, James Bond by se kvůli takovým drobkům rozhodně nenamáhal.
Hodnota kamenů je spíše v informacích, které obsahují. Největší záhadou je, jak diamanty z Jack Hills vznikly. Diamanty se bez výjimky vytvářejí působením velkých tlaků, ať krátkodobých (například při nárazu vesmírného tělesa) nebo dlouhodobého (v důsledku tlaku nad nimi uložených hornin).
Pokud si zirkon obklopující diamanty zachoval původní chemické vlastnosti svědčící o době jeho vzniku, krystalizoval asi při teplotách 680 °C. V takovém případě by zirkoniové krystaly s diamanty musely podle odhadů ležet nejméně pod sto kilometry zemské kůry. Objevitelé diamantu vedení Martinou Mennekenovou z univerzity v německém Münsteru v tom vidí potvrzení hypotézy „ranné chladné Země“.
Podle ní magma na povrchu Země vychladlo velmi rychle. „Aby se v plášti vytvořil dostatečný tlak ke vzniku diamantů, musela tu být silná zemská kůra,“ řekl další z autorů studie, Thorsten Geisler z Mineralogického ústavu z Münsteru serveru Live Science.
Tuto teorii potvrzují i chemické vlastnosti zirkonů z Jack Hills, které naznačují, že na povrchu se vyskytovala kapalná voda v době před 4,4 miliardy let. Prvotní kůra byla sice časem doslova přetavena dopady meteoritů, ale některé materiály přetrvaly dodnes. Mezi ně mají patřit i zirkoniové krystaly s diamanty.
Najdou se i skeptici: „Já si myslím, že to nakonec budou mladší diamanty, ale rád se budu plést,“ řekl časopisu Nature Ian Williams z univerzity v Canbeře. Uhlík se sice do zirkonu dostal v době jejich vzniku, ale na diamant se změnil až později, když na mateřský zirkon zapůsobil dostatečně silný tlak.
Navíc se mezi těmito pozůstatky z rané fáze vývoje Země našly ještě starší geologické poklady: drobné krystaly minerálu zirkonu (chemicky ZrSiO4), jejichž stáří bylo určeno asi na 4,25-4,00 miliardy let. Protože zirkon je trvanlivý minerál, odborníci mohou z jeho chemických vlastností určit řadu zajímavých informací o době jeho vzniku.
Jack Hills se v každém případě staly pro geology zajímavou destinací. „Je to jediné místo na zemi, které nám může poskytnou informace z tak dávné doby,“ řekl deníku Telegraph Alexandr Němčin, který působí z Curtin univerzity v australském Bentlev.
A zirkon nebyl poslední díl „bábušky“ Jack Hills. Nyní, po 20 letech od jejich objevu, odkryla skupina geochemiků v „prazirkonu“ další překvapení. Tým zveřejnil v časopise Nature údaje o objevu drobných diamantů uvnitř zirkoniových krystalů.
„Přišlo to zčista jasna, vůbec jsme to nečekali,“ řekl časopisu Nature jeden z autorů studie, geochemik Simon Wilde z univerzity Bentley. Pokud jsou australské vzácné kameny stejně staré jako zirkon, ve kterém jsou uvězněny, jsou o celou miliardu let starší než jiné známé exempláře.
Nález sotva vyvolá „diamantovou“ horečku. Objevené drahé kameny mají miniaturní rozměry. Největší měří kolem 0,07 milimetru. I když je to numerologicky zvláštní shoda, James Bond by se kvůli takovým drobkům rozhodně nenamáhal.
Hodnota kamenů je spíše v informacích, které obsahují. Největší záhadou je, jak diamanty z Jack Hills vznikly. Diamanty se bez výjimky vytvářejí působením velkých tlaků, ať krátkodobých (například při nárazu vesmírného tělesa) nebo dlouhodobého (v důsledku tlaku nad nimi uložených hornin).
Pokud si zirkon obklopující diamanty zachoval původní chemické vlastnosti svědčící o době jeho vzniku, krystalizoval asi při teplotách 680 °C. V takovém případě by zirkoniové krystaly s diamanty musely podle odhadů ležet nejméně pod sto kilometry zemské kůry. Objevitelé diamantu vedení Martinou Mennekenovou z univerzity v německém Münsteru v tom vidí potvrzení hypotézy „ranné chladné Země“.
Podle ní magma na povrchu Země vychladlo velmi rychle. „Aby se v plášti vytvořil dostatečný tlak ke vzniku diamantů, musela tu být silná zemská kůra,“ řekl další z autorů studie, Thorsten Geisler z Mineralogického ústavu z Münsteru serveru Live Science.
Tuto teorii potvrzují i chemické vlastnosti zirkonů z Jack Hills, které naznačují, že na povrchu se vyskytovala kapalná voda v době před 4,4 miliardy let. Prvotní kůra byla sice časem doslova přetavena dopady meteoritů, ale některé materiály přetrvaly dodnes. Mezi ně mají patřit i zirkoniové krystaly s diamanty.
Najdou se i skeptici: „Já si myslím, že to nakonec budou mladší diamanty, ale rád se budu plést,“ řekl časopisu Nature Ian Williams z univerzity v Canbeře. Uhlík se sice do zirkonu dostal v době jejich vzniku, ale na diamant se změnil až později, když na mateřský zirkon zapůsobil dostatečně silný tlak.
