2. května 2014 6:58 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Díra v srdci zabrání jeho selhání.
Nová technika zachraňuje životy

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Infarkt - ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Infarkt - ilustrační foto. | foto: Shutterstock
Hrdinům romantických románů selhávalo srdce z nešťastné lásky - nejen na prvního máje. Chronické srdeční selhání se nevyhýbá ani současníkům. Lékaři dokonce toto onemocnění považují za novodobou epidemii. Její příčiny ale mají k romantice hodně daleko.

Před třiceti nebo čtyřiceti lety míval největší počet srdečních selhání na svědomí infarkt myokardu. Díky účinné intervenční léčbě si dnes lékaři s touto situací většinou dokážou velmi dobře poradit. Umí totiž infarktovou tepnu mechanicky otevřít a rychle ji zprůchodnit - obvykle ještě dříve, než může dojít k vážnějšímu poškození srdce.

Na druhé straně ale přibývá pacientů s kardiomyopatiemi neboli různými chorobami, které způsobují postižení vlastního srdečního svalu. Snad nejčastěji postihují pacienty s takzvaným metabolickým syndromem, kteří trpí zároveň poruchou metabolismu tuků a lipidů, cukrovkou, vysokou hladinou cholesterolu i krevního tlaku.

Jak znovu rozpohybovat pumpu

Ve chvíli, kdy srdce selže, přestane plnit úlohu spolehlivé pumpy, která se stará o správné krevní zásobení všech orgánů v lidském těle. Buď má problém se stáhnout a přečerpat dostatek krve do oběhu, anebo se naopak roztáhnout a naplnit krví.
 Vprvnímpřípadě lékaři hovoří o systolickém, v druhém případě o diastolickém srdečním selhání. Epidemiologické studie v posledních 20 letech přitom opakovaně potvrdily, že výskyt obou poruch je v populaci zastoupený přibližně rovnoměrně.

Jak probíhá zákrok

Při zákroku se pomocí jehly do přepážky srdečních síní propíchne otvor, který se vyztuží kovovým stentem připomínajícím košík

Chronické srdeční selhání postihuje ve vyspělých zemích 0,4 až 2% obyvatel, u věkové skupiny nad 70 let vzrůstá až na 10%.

V Evropě je ročně nově diagnostikováno půl milionu lidí se srdečním selháním, v ČR až 40 000.

V 70. a 80. letech 20. století mezi nimi bylo 70% pacientů s poinfarktovými dysfunkcemi a 30% s nemocemi srdečního svalu. Dnes se tento poměr obrátil. V současné době v Česku funguje pouze několik zařízení, která poskytují kardiovaskulární rehabilitaci

Také obtíže mívají pacienti v obou případech prakticky stejné. Pociťují dušnost nejprve při námaze, později i v klidu, a také zvýšenou únavu, mívají často i oteklé dolní končetiny. „Jestliže dojde k systolickému selhání, máme už k dispozici celou řadu léčebných postupů - od léků přes různé typy kardiostimulátorů až po transplantaci,“ říká profesor Petr Neužil, primář Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce v Praze.

Mnohem horší situace byla podle jeho slov donedávna u selhání diastolického. V tomto případě byla léčba omezena pouze na léky pro odvodnění a snížení krevního tlaku. Odborníci se proto snažili najít metodu, jak těmto lidem účinněji pomoci. A tak jako už mnohokrát jim do jisté míry pomohla náhoda.

„Určité procento lidí v populaci se rodí s otvorem mezi srdečními přepážkami,“ vysvětluje profesor Neužil. „Pomocí poměrně jednoduché operace však už v současné době dokážeme tento otvor uzavřít.“

Díra v srdci zabrání jeho selhání (grafika)

Australský intervenční kardiolog ze Sydney David Celermajer si při provádění těchto katetrizačních uzávěrů všiml toho, že někteří pacienti začali být po zákroku dušní a zvýšil se jim tlak v levé srdeční síni. Časem vyšlo najevo, že zmíněné obtíže postihují zejména nemocné s nerozpoznaným diastolickým srdečním selháním, jejichž srdce bylo poznamenané chorobnou ztrátou pružnosti.

Užitečná díra v srdci

Paradoxně se ukázalo, že nežádoucí otvor v srdci, který je pro běžného smrtelníka handicapem, může těmto pacientům pomáhat. Právě díky němu se totiž jejich srdce dokáže pořádně roztáhnout a naplnit krví. Proto přišel s nápadem vytvořit umělý otvor v síňové přepážce, tzv. shunt, který sníží nepřiměřeně zvýšený tlak v levé síni.

Nápad si nechal nejen patentovat, ale zároveň založil v roce 2009 společnost DC Devices se sídlem v Bostonu, která vyvinula novou metodu, jak lidem se ztuhlým srdcem pomoci. Při tomto zákroku se pomocí jehly do přepážky srdečních síní propíchne otvor, který se vyztuží kovovým stentem, jenž svým tvarem připomíná drátěný košíček. Otvor tak umožňuje odtok části přebytečné krve z levé do pravé síně. Nová metoda se v současné době ověřuje v rámci mezinárodní studie.

V pražské Nemocnici Na Homolce, která se na této studii podílí, operaci absolvovalo zatímsedm pacientů. „Ani jeden z nich nebyl před zákrokem schopný vyjít bez zadýchání do prvního patra, pouhých pět dní po výkonu to ale všichni zvládli,“ hodnotí první zkušenosti primář zdejšího kardiologického oddělení.

Díra v srdci zabrání jeho selhání (grafika)

Podle jeho slov ale tento zákrok rozhodně není vhodný pro každého, proto velice záleží na pečlivém výběru pacientů, kteří jsou do tohoto programu zařazováni. A také na jejich detailnímsledování před zákrokem, v jeho průběhu i po něm. Na konečné závěry je ještě příliš brzy, ale už dnes je tato metoda velkou nadějí pro pacienty, pro něž jinak existují jen velmi omezené možnosti léčby.

Klid vždycky neléčí

Nejen nové léčebné postupy, ale i cílená rehabilitace může pacientům s chronickým srdečním selháním výrazně prospět. Ve Švýcarsku začal tuto myšlenku prosazovat už před 17 lety profesor Hugo Saner z univerzitní kardiologické kliniky v Bernu. Program kardiovaskulární rehabilitace tehdy absolvovalo prvních 44 pacientů. V současné době už ve Švýcarsku mají 53 center poskytujících ambulantní programy a 13 rezidenčních center, která přibližně odpovídají našim lázeňským zařízením.

Klinické studie prokázaly, že u pacientů, kteří tento program absolvovali, poklesla úmrtnost o plných 47 procent ve srovnání s těmi, kterým se dostalo jen obvyklé standardní péče. Riziko nového infarktu se u nich navíc snížilo o 31 procent.
 K profesoru Sanerovi se jezdí dnes učit experti z celé Evropy. Mimo jiné také lékaři z 3. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kteří od loňska program kardiovaskulární rehabilitace nabídli přibližně 20 českým pacientům a pozvolna nabírají další.

ČTĚTE TAKÉ:

Kromě kardiaků, kteří již například prodělali infarkt myokardu nebo srdeční selhání, jsou mezi nimi také obézní lidé či diabetici s vysokým kardiovaskulárním rizikem. „Základem tříměsíčního programu je řízená pohybová aktivita,“ říká doktor Vladimír Tuka. „Pacientům ale poskytujeme také nutriční poradenství nebo poradenství v odvykání kouření a psychologické konzultace.“

Zájem o něj byl podle lékaře od začátku veliký. Přiznává ale, že zejména pacienti po infarktu měli někdy strach, zda se vůbec smí hýbat. Mají totiž stále zakořeněnou představu, že po tomto onemocnění musí dodržovat klidový režim.

Během tří měsíců si ale na vlastní kůži vyzkoušeli, že pohyb může být pro ně velmi příjemný a bezpečný a mnozí z nich v něm proto pokračovali i po ukončení programu. Leckdy dokonce i s pomocí nutričních terapeutů pozměnili jídelníček a díky tomu dosáhli redukce hmotnosti.

„Péče o obézní pacienty je u nás už dnes dokonce více rozvinuta než ve Švýcarsku,“ říká doktor Tuka. Na rozdíl od nás mají už ale Švýcaři program kardiovaskulární rehabilitace zakotvený ve zdravotnickém systému a hrazený ze zdravotního pojištění. Čeští lékaři naproti tomu zatím ještě na schválení kódu ambulantní kardiovaskulární rehabilitace čekají.

ČTĚTE TAKÉ:

Zdaleka se také nemůžeme pochlubit plošným rozšířením tohoto programu. V současné době v Česku funguje pouze několik zařízení, která poskytují kardiovaskulární rehabilitaci. Najdeme je v Praze, Liberci, Brně a Olomouci, někdy tuto péči poskytují také některá pracoviště tělovýchovného lékařství.

Rehabilitaci kardiaků se dlouhodobě věnují také některé lázně, například v Teplicích nad Bečvou nebo Poděbradech. Podle slov doktora Tuky prozatímale rozhodně není ani zdaleka možné nabídnout program kardiovaskulární rehabilitace všem českým kardiakům, kteří by z něj mohli mít prospěch. Doufá však, že se časem přece jen podaří jej zpřístupnit většímu počtu pacientů.

Ivana Matyášová, aurotka je spolupracovnice redakce
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.