Diskuze
Děti učíme nepřirozeně, vzdělání je učitelům na škodu, míní expert
Děkujeme za pochopení.
R. Pechoušek
To je ale blábol!
Právě vzdělaní učitelé by měli umět posoudit, jak formulovat text, aby byl pro danou věkovou kategorii srozumitelný. Nevzdělaní učitelé bez všeobecného rozhledu, ti jsou k ničemu. Bohužel úroveň pedagogických škol je tristní, a podle toho vypadají také učebnice.
P. Mina´r´
Ono je to jedno s druhym
Ucitele vetsinou maji problemy. Bud je reditel (ka) desne narocny, nebo zase ne. V mnoha skolach jsou sborovna a reditelna dva poly. Zastupce se chova jako ukrivdeny magor a vyleva si mindraky na ucitelich, ti ztraci pohodu a odnesou to zaci.
Navic mnoho ucitelu (lek) umi jenom neco a uci jine. Proste Kocourkov.
I. Raisr
má pravdu
Po pěti letech studia na PF UK nás naučili psát odborné články, do kterých se dá spousta plků s dobrým názvem. Akademici vládnou. Na škole nás vůbec nevedli k žádné využitelné metodice, až na některé výjimky.
Je na tvořivosti a osobnosti člověka, jak uči a ne jaké má vzdělání.
N. Marek
Celá škola je na škodu
Co mi přinesla základní a střední škola (čest asi třem výjimkám na ZŠ):
- Ztrátu dvanácti let, které jsem mohl využít jinak a lépe.
- Nechuť k některým oborům kvůli přístupu učitelů.
- Lenivý přístup, který následně těžko odbourávám.
- Ztrátu iluzí o systému a celé společnosti.
M. Bezouška
Re: Celá škola je na škodu
a nemít žádnou školu - to byste asi vynikal jako strýc František v Saturninovi - agilní pitomec
M. Bezouška
že je se školstvím, výchovou
a výsledně i celou úrovní vzdělávání cosi v nepořádku je docela zřejmé. Tak zřejmé, že se o tom dokonce začíná mluvit veřejně - a to už v politicky korektní době něco znamená. Autor článku ovšem umisťuje počátek toho špatného do roku 1974, což je omyl. Počátky se datují do doby daleko starší, možná do konce první republiky nebo počátku okupace. Už tehdy totiž nadšení aktivisté začali vyvádět různé divy. My jsme se například, bylo to v roce 1949, učili číst tak řečenou "globální metodou", což byl systém, který se zhlédl v angličtině. Takže jsme se neučili slabikovat, ale číst celá slova, prostě je Angličani. Rozvádím tu věc tak podrobně, protože je charakteristická: vždycky přijde nějaký nadšenec, který "objeví" nějakou zázračnou věc, ostatní se jí chytí a než se přijde na to, že je to úplná volovina, nadělá se spousta škody. (Podobný případ byl s vyučováním "množin" někdy v sedmdesátých letech.) Lidem, kteří do toho mluví docela chybí soustavnost a celkový přehled, čeho mají ovšem hodně je sebevědomí. A protože polovzdělanec nemůže vychovat nic lepšího než ještě horšího polovdělance, je takto nastartovaný proces odsouzen dojít až k hořkým koncům. Už dnes jsou absolventi většiny škol prakticky nepoužitelní. Nedávno jsme potřebovali přijmout do firmy nové lidi, zkusili jsme čerstvé absolventy a pokus hanebně zkrachoval. Představte si, že taková hloupá firma vůbec nepotřebuje lidi, kteří umí žvatlat několika jazyky (navíc dost mizerně), hrát si s počítačem - a nic víc. I adepti tím byli překvapeni. Nejhorší bylo, že vůbec nechápali, co je špatně, že zaměstnavatel tu není od toho, aby je učil základy, v našem případě elektrotechniky, ale že po nich chce práci a zájem hned od začátku. No, konečně - co tak asi může lidi naučit kupříkladu Střední odborná škola pro administrativu EU - ona opravdu existuje, v Praze, v ulici Pod Táborem. Takže asi - zpátky k pramenům, agilní tupce eliminovat a začít znova.
P. Fiala
Mozek a poznávání
Všechno bude nedobře pokud se človíčkové a později studenti budou "mučit" bez toho aniž jim bylo vysvětleno jak funguje jejich mozek a jak se vyvíjí v průběhu jejich života. Jak funguje jeho asi hlavní část, které říkáme paměť. Tuším že pan MUDr. Koukolík se pokoušel o propagaci, ale nebyl veřejností přijat. Stejně se pokoušel pan Gruber či pan Činka. V podstatě by se zjistilo, že poznávání a uchovávání poznatků není až tak složité a náročné na čas. S přispěním dnešních počítačových technologií je možnost pochopení jevů chemických či fyzikálních, či vlastních oborů matematiky s pomocí matematického modelování velmi snadné, a je "zobrazováno", nejen textově či slovem prezentováno.
Z. Válek
Pane Anděli, pokud sledujete vývoj
našeho školství, musíte konstatovat, že svůj vrchol mělo v době předválečné, kdy bylo vzorem pro ostatní státy Evropy. Pak nastala doba reforem a vašich lternativních cest a naše školství se dostalo na šikmou plochu z které se prozatím marně snaží uniknout. Jestliže chceme našemu školství pomoci, musíme se vrátit tam, kde jsme zdárný vývoj školství opustili. Vrátit se ke vzdělancům na postech učitelů, k jejich vážnosti a respektu vůči nim a ač to zní odpudivě k disciplině a hlavně, přinutit děcka učit se. Protože děcka na učení se.rou, protože se bez učení dosatnou kamkoliv. Z toho plyne, že můžete být sebelepší brusič osnov, reformátor a novátor, ale bez učení budou opouštět naše školy jen blbci.
J. Anděl
Re: Pane Anděli, pokud sledujete vývoj
Souhlasím s Vámi do jisté míry - do té, že je potřeba se učit. Skutečně, bez učení se se nic nenaučíte.
Souhlasím také s tím, že bez disciplíny nejsou výsledky, bez ní se také nic nenaučíte.
V čem si myslím, že jsme (mohli bychom být, v některých zemích jsou) dál než v době první republiky, je poznání, že člověka můžete zlomit, ale nikdy pak nedosáhne takových met, jakých dosáhne člověk nezlomený. Přičemž rákosku považuji za nástroj k lámání lidské duše.
Autor článku není také proti učení. Naopak! Je třeba číst pozorně. Je naopak nespokojený s tím, že současné vzdělávání učení se brání.
J. Anděl
Krása, tenhle článek mě moc potěšil
Fandím a souhlasím. Vzdělávání a přístup k dětem je největší průšvih hned po zdravotnictví (nebo je to naopak?). Ovšem díky Bohu za to, že už lze nalézt alternativní cesty. Byť jsou pořád (a to budou vždycky) úzké a trnité.
A. Reček
Je na tom dost pravdy.
Myslím chtělo by to zas mít kantory s přirozenou autoritou (i s rákoskou), ale iluze si nedělám. Rozpad rodin nepovede k ničemu dobrému a ve větších městech prý děcka nemají zájem ani o tělocvik. Tak nevím kam to s výukou půjde dál. Výchova pořád zůstane na bedrech rodičů, ale mají oni zájem spolupracovat s kantory?
J. Kotalík
Re: Je na tom dost pravdy.
Právě. Ono je celkem smutné, že je pravdivý vtip o tom, jak dříve se doma ptali "byl jsi ve škole (na učitele) hodný", dnes se ptají "Byl na tebe dnes učitel hodný?".
J. Václavíková
Mám podobný pocit,
že musím občas tlumočit význam textu v učebnici. Dcera je na gymnáziu, ale jako takový nejtypičtější mi připadá příklad s definicí látkového množství (mol). My jsme s ním hodně počítali a nedusili nás pitomou definicí, takže jsme si to spíš uměli představit. Taky mi připadá nesmyslné chtít po nich v zeměpise zakreslovat slepé mapy, někdo nemá tak vyvinutou představivost a prostorové vidění, takže jej to zatěžuje mechanickým ,,biflováním", které bývá odsuzováno, avšak často bohužel požadováno.
F. Eliáš
Re: Mám podobný pocit,
Mechanické biflování je snad jedinou prospěšnou činností pro rozvíjení paměti. Paměť, na rozdíl od logického myšlení, se rozvíjí velice snadno, ale bohužel bolestivě.