15. května 2016 7:00 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Doba alergická: přibývá alergií
na potraviny. Komu hrozí?

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 2Diskuse
Tradiční kynuté buchty. Zkuste povidlové nebo makové. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Tradiční kynuté buchty. Zkuste povidlové nebo makové. | foto: Shutterstock
Alergie coby medicínská diagnóza letos slaví své 110. narozeniny, zhruba posledních padesát let se hovoří o epidemii alergických onemocnění. Některým z nich dnes trpí každý třetí Čech a lékaři varují, že bude ještě hůř. Jaká je pravděpodobnost, že potíže budeme mít my nebo naše děti? A proč je organismus moderního člověka tak přecitlivělý?

Najít člověka, který by neměl žádnou alergii, je stále obtížnější. Podle údajů Světové zdravotnické organizace žije na celém světě více než 1,5 miliardy alergiků, kteří posmrkávají, škrábou si vyrážku, těžko se jim dýchá nebo třeba mají průjmy. Jen v Česku tvoří takto nemocní lidé zhruba třetinu populace a jejich počet stále roste. Podle analýz European Academy of Allergy and Clinical Immunology bude s nějakou formou alergie bojovat v roce 2025 polovina obyvatel Evropy. Publikace Global Atlas of Allergy, kterou vydala stejná renomovaná instituce, přináší odhad, že v roce 2050 zasáhnou alergie čtyři miliardy světové populace. Do seznamu špatných zpráv patří i fakt, že se tyto potíže mohou objevit kdykoliv v průběhu lidského života. Je tedy vcelku pravděpodobné, že i vy patříte mezi alergické pacienty nebo mezi ně v budoucnu patřit budete.

Nemoc bohatých i chudých

Alergie, tedy přecitlivělost imunitního systému na nějaký podnět, není žádná novinka. Ačkoliv se o epidemii alergických onemocnění hovoří zhruba v posledních padesáti až šedesáti letech, mimochodem Evropská akademie alergologie a klinické imunologie letos slaví 60 let, alergie jako diagnóza je ještě starší. Letos dokonce slaví 110. narozeniny. „Slovo alergie formuloval vídeňský pe diatr Clemens von Pirquet a chtěl jím vyjádřit nadměrnou reaktivitu člověka a jeho imunitního systému na běžné látky v našem prostředí,“ popisuje profesor Václav Špičák, nestor české alergologie, který se věnuje pacientům déle než 60 let a stále ordinuje. „Alergická onemocnění se ve svých projevech nezměnila. Celkově se ale jejich počet zvýšil a vzájemně se kombinují,“ vysvětluje.

V minulosti byli „typičtí“ alergici ti, co bojovali s pyly různých rostlin a trav, dnes nás stále častěji trápí roztoči obývající naše domovy a potraviny, které běžně jíme. Právě potravinové alergie se ve vyspělých zemích staly „druhou vlnou“ alergické epidemie. Velká část nemocných si tudíž od svých potíží neodpočine, ani když konečně všechno odkvete. Navíc alergie postihují všechny věkové skupiny, včetně seniorů.

Historii alergií mapuje studie publikovaná v žurnálu Annals of Allergy, Asthma & Immunology. Před rokem 1800, kdy drtivá většina lidí žila na vesnicích, byly tyto potíže velmi vzácné. Jenže jak se začal zásadně proměňovat životní styl, lidé se stěhovali do měst a vznikaly průmyslové oblasti, začaly se objevovat alergie. Ty se v 19. století týkaly nejbohatších vrstev, které dosáhly na nejpohodlnější život v podobě lepších hygienických podmínek, menšího kontaktu s mikroby a rozmanitější stravy. Po roce 1900 začaly alergie trápit také bohatnoucí střední třídu. O sedmdesát let později, kdy se zlepšily životní podmínky i sociálně a ekonomicky nejslabší třídy, alergie prosákly do všech společenských vrstev.

S měnícím se životním stylem souvisí i proměna toho, co alergické reakce vyvolává. Ne snad, že by pylové alergie zcela vymizely. Starosti alergikům dělá třeba ambrózie, rostlina, která se do Česka dostala jako invazní ze subtropického pásu a její pyl je silným alergenem. Řepka olejka, která právě kvete, je problém pro nejbližší okolí, protože má velká pylová zrna, která se vzduchem daleko nedostanou. Navíc nejde o příliš silný alergen. Potíže alergikům ale způsobit může. Někteří nemocní také mají tzv. zkřížené alergie, kdy jejich imunitní systém reaguje na základě podobnosti alergenů na více z nich současně. Například alergici na pyl břízy mohou být alergičtí současně na jablka, kiwi nebo třeba med. „V posledních letech přibývá hlavně některých nových typů potravinových alergií, což jistě souvisí se změnami našeho jídelníčku. Konzumujeme více sóji, jíme více mořských plodů a dříve nedostupné druhy exotického ovoce jsou dnes zcela běžné,“ vyjmenovává profesor Petr Pohunek, ředitel České iniciativy pro astma, který také působí na Pe diatrické klinice 2. LF UK a Fakultní nemocnice Motol. Přibývá také alergií na arašídy a sezam, které přijímáme ve stravě ve vyšším množství, a to i ve formě přísad do různých potravinových výrobků. A právě fakt, že stále méně jíme potraviny v jejich původní „čisté“ podobě a mnohem více se spoustou různých příměsí při průmyslovém zpracování, stojí podle profesora Špičáka za nárůstem potravinových alergií. „Podívejte se kolem sebe, skoro každý má u sebe láhev s pitím, ale jen málokdo pije čistou vodu. Mnohem častější jsou různé limonády plné barviv, ochucovadel a konzervantů,“ dodává zakladatel české alergologie.

Alergie na buchty s mákem

Potravinové alergie jsou dobrý příklad toho, jak úzce tyto potíže souvisejí s životním stylem člověka. Země střední a východní Evropy, kde jsou oblíbené makové moučníky, trápí častější alergie na mák, zatímco středomořské země řeší potíže s broskvemi a Francouzi pro změnu s celerem. Neznamená to však, že by si alergici svou nemoc „vyrobili“ sami. Ve hře je vždy celá řada vlivů. „Nikdy nelze s jistotou predikovat, zda se člověk stane v bu doucnosti alergikem. Dědičnost alergických onemocnění je polygenní a multifaktoriální. Můžeme však identifikovat geny, které se na predispozici k alergii po dílejí,“ vysvětluje Zuzana Humlová, která působí v Ústavu imunologie a mikrobiologie VFN a 1. LF UK.

Ludmila Hamplová
  • 2Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.