Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Dobrá matka se pozná podle nočníku?

Magazín

  11:00
Myslela jsem, že se vyhnu v tomto deníku tématům jako jsou pleny, skvrny od mrkve, praní, žehlení nebo… nočník. Právě nočník je ale teď můj největší mateřský problém. Závidím všem maminkám, jejichž děti chodí na nočník! Můj syn to neumí a má k němu odpor. A tak jsem stále odsouzená ke kupování té největší velikosti plen „mega“. A mému chlapci to naprosto vyhovuje.
Nočník - ilustrační foto

Nočník - ilustrační foto foto: Shutterstock

Zkoušela jsem přitom už všechny možné způsoby. Například jsem s ním celé dny zůstávala doma a pravidelně ho na nočník posazovala a četla mu pohádky, abych ho udržela v klidu. Chlapeček vydržel takto sedět třeba hodinu bez kýženého "výsledku". Někdy se vztekal, někdy si prohlížel knihy, ale účel této akce téměř nikdy nenaplnil. A když se mu to náhodou povedlo a jeho exkluzivní nočníček (dárek k prvním narozeninám) začal hrát fanfáry, spíš se lekl, než aby měl radost. Dospěla jsem k názoru, že to nechápe a že moje snaha je marná. "Neřeš to!" poradila mi kamarádka. "Řekne si sám, až k tomu dozraje," prozradila mi jako zkušený rodiče. Tak to tedy příliš neřeším a čekám, kdy tato chvíle nastane. Marně.

Zatím si po každém pokusu o posazení na nočník sám vehementně říká spíš o "pímu", jak přezdívá plenkám. Je mu nyní 21 měsíců a to je podle příruček ideální věk, někdo dokonce tvrdí, že je to na poslední chvíli. A taky jsem slyšela názor, že maminky tak velkých dětí s plenami jsou už totálně líné a neschopné. A je to jejich špatná vizitka! Píše se to třeba v četných internetových diskusích na toto téma, na které jsem po dlouhé době ze zoufalství zabrousila. A po jejich prostudování jsem znervózněla. Zjistila jsem, že pro mnohé rodiče je chození na nočník víc než další stupínek ve vývoji dítěte, často jde o stvrzení toho, že se dospělí dítěti věnují a nejsou líní ho to naučit. Některé rozvášněné komentáře k tomuto tématu mne naprosto fascinují!

Dokonce jsem slyšela historky i o takových matkách expertkách, které už v půl roce posazují děti na nočník tak, že je tam přivazují, aby se nemohly nikam hnout. Nutí je takto sedět i přesto, že děti často ještě ani sedět pořádně nedokáží. Nebo je fyzicky trestají za to, že se počůrali. Když to slyším, úplně mi naskakuje husí kůže.

Dokument ČT

Zůstali jste na své děti sami po odchodu partnera?

Pro dokument ČT sháníme maminku, kterou opustil otec dítěte ještě v těhotenství (například protože dítě nechtěl). Případně maminku, kterou opustil partner s malým dítětem (dětmi), nechal ji bez prostředků a nedaří se jí vysoudit alimenty. Chceme ukázat, jak zvládají ženy role samoživitelek, na jaké problémy naráží a co by se mohlo v systému změnit.

Zájem máme i o tatínky, od kterých odešla naopak matka dítěte a nejeví o ně zájem.

Chcete - li nám svěřit příběh, pište prosím na můj mail: veronika.svihelova@seznam.cz
Odměna za natáčení možná.

Svého milovaného malého Kryštůfka takto netrápím. V pomyslném závodě o tom, kdo bude mít dítě dřív bez plenek nicméně těžce prohrávám…. Občas si říkám, že jsem snad měla aplikovat dnes moderní bezplenkovou metodu, nad kterou jsem kroutila hlavou. Spočívá v tom, že se dítě učí na nočník v podstatě už od narození. Kamarádce, která ji aplikovala jsem se smála, do jakých nesmyslů se to pouští. Nicméně její roční Bruno chodí v pohodě na nočník a můj téměř dvouletý chlapík stále nic.

Naštěstí je takových dětí v mém okolí mnoho. A tak jako si někteří rodiče plánují neštovicové party (kde nechávají záměrně děti nakazit touto infekční nemocí, aby ji prodělaly co nejdříve – jak jsem se nedávno dočetla!), já chystám nočníkovou dovolenou. S kamarádkou jsme se dohodly, že v létě uděláme krátký proces. Odjedeme s dvouletými ratolestmi na chatu, vezmeme jim tvrdě pleny a hotovo. Snad to vyjde a nebudeme muset čelit tomu, že jsme nemožné matky.

Na druhou stranu, když se to náhodou nepovede: Koho bude zajímat, dokdy měl můj syn pleny, až bude třeba na střední škole To už bude určitě bez plen, říkám si.

O autorce

Veronika Švihelová - Jonášová je novinářka. Od roku 2003 pracovala v Lidových novinách - především v magazínu Pátek. Poslední tři roky působí jako reportérka kulturní redakce ČT. Od června 2009 je na mateřské se synem Kryštofem.

Kontakt: veronika.svihelova@seznam.cz

Autor: