Aktuálně je tak na průměru OECD, který však byl na začátku tisíciletí na rovném jednom procentu, v tuzemsku je tak skok výraznější. Vyplývá to ze zprávy, kterou OECD nedávno vydala.
Mezi českými doktorandy mají podle této zprávy větší zastoupení muži, podíl žen je 41 procent. Převaha mužů je ve třech čtvrtinách z 38 zapojených zemí, například v Japonsku je podíl žen v doktorandském studiu jen třicetiprocentní. Naopak v Lotyšsku tvoří studentky šedesát procent doktorandů.
ČTĚTE TAKÉ: |
Zvýšil se rovněž počet studentů, kteří tento program studují na zahraničních univerzitách, v roce 2012 to byla zhruba pětina. Podle OECD je to důkaz internacionalizace akademického výzkumu a vědy.
Doktorské studium přináší šanci na vyšší výdělek ve srovnání s bakalářským či magisterským titulem. Lépe jsou přitom absolventi placeni v soukromé než akademické sféře.
Autoři zprávy poukazují na zhruba pětadvacetiprocentní rozdíl i ve Spojených státech amerických, kde jsou platy na univerzitách považovány za vysoké. Samostatná data za Českou republiku zpráva neuvádí.
Chtějí zůstat ve škole
Tuzemští doktorandi podle jarního průzkumu Doktorandi 2014, do něhož se zapojilo přes tři a půl tisíce studentů z 26 vysokých škol v České republice, zhruba ve čtvrtině případů plánují zůstat na katedře nebo instituci, kde zpracovávají disertační práci.
Jejich plány se přitom liší podle toho, za jak kvalitní studenty se považují. Ve skupině řadící se mezi třetinu nejlepších chce na katedře zůstat 32,5 procenta, naopak mezi nejhoršími jen 10,9 procenta.
Nejčastěji plánují na tomtéž pracovišti pokračovat studenti zdravotnických, lékařských a farmaceutických oborů, nejmenší zájem o to mají doktorandi v právnických oborech.
Hlavním důvodem pro plánování odchodu z akademické sféry jsou finance, což uvedla třetina respondentů. Následují zájem o praxi a nespokojenost s akademickým prostředím.
