Muhammad Rahím své pochůzky po strmých uličkách afghánské metropole vykonává na starém jízdním kole. Po deseti letech zkušeností mu nenažene strach ani ta nejzáhadnější adresa, napsala agentura AFP.
"Tohle je dopis pro pána, který žije poblíž domu jakéhosi doktora Hašmata," říká šestačtyřicetiletý Rahím. "Protože tuto adresu neznám, budu muset vykoumat, jak se dozvědět, kde to vlastně je." Rahím má pár stop k dispozici: jméno příjemce, skutečnost, že bydlí poblíž lékaře, a poznámku napsanou na rubu obálky, že jde o okolí "pahorku Karta Sachí, za ministerstvem zemědělství".
ČTĚTE TAKÉ: |
To je jistá nápověda, ale nestačí. "Sherlock" Rahím se pouští do vyšetřování výslechem lidí žijících v této čtvrti. "Brachu, nevíš, kde najdu dům doktora Hašmata?" ptá se obchodníka. "Vylezeš na kopec a doprava," zní odpověď.
Rahím naskočí na kolo a vyráží v daném směru. Stopa je horká. "Zahněte doprava a pak je to třetí dům zleva," upřesňuje další kolemjdoucí. Pošťák se vydává prašnou cestou, pokrytou kameny a odpadky. Prudký sklon ho nutí sesednout z kola. O pár metrů dále dosahuje hledaného domu.
Manželka adresáta, čtyřicátnice, přebírá dopis u dveří a využívá příležitosti, aby opěvovala schopnosti kábulských pošťáků. "Dostáváme dopisy ze Spojených států, z Kanady, Německa a Pákistánu. Stále nám je přinášejí včas," ujišťuje. Afghánské hlavní město už několik let prodělává naprostou přeměnu: počet obyvatel prudce stoupl kvůli přílivu přistěhovalců, kteří tu hledají práci anebo utekli před boji, takže metropole má nyní pět milionů obyvatel.
V Kábulu byste výškové budovy hledali marně.
Důsledkem je i množství stavenišť, které jsou skoro všude po městě, často bez jakéhokoliv stavebního povolení. Kalvárie pošťáků by ale mohla zakrátko skončit. Před pár týdny ministerstvo spojů uzavřelo dohodu s radnicí ohledně zavedení nového systému adres.
Ulice a domy mají být sečteny, očíslovány a označeny na mapě, díky zaměření a souřadnicím z družice. Práce má zabrat dva roky a vláda doufá, že pak projekt rozšíří i do dalších měst. Chán Agha je další pošťák a ve svých 42 letech čeká na slibovanou revoluci s netrpělivostí, protože dosavadní chaotická změť ulic činí z donášky pošty ve městě "nejtěžší práci na světě".
"Jakmile to jednou spustí, budeme moci vykonávat naši práci snadněji," doufá. Pak bude asi i snadnější akceptovat hubenou mzdu, kterou za dřinu dostává. Přes vší námahu, úskalí a rizika v zemi zachvácené násilím je 900 afghánských pošťáků, z nichž stovka působí v Kábulu, mizerně placená.
Agha vydělává ekvivalent 70 eur měsíčně (asi 1815 korun), což sotva stačí, aby uživil osmičlennou rodinu. Bývalý voják ještě cítí následky zranění, kdy jej kulka zasáhla do týlu hlavy a "vyletěla pravou očnicí". Pošťáka ale dělá už 22 let a momentálně má na starosti čtvrť v centru Kábulu.
Než se vydá na pochůzku, musí vytahat z velké hory zásilek pohozených na podlaze pošty dopisy adresované do jeho rajónu. "Často pomůže číslo telefonu napsané na rubu obálky. Zavoláme příjemci, který nám řekne, kde se nachází," vysvětluje. "Tak tahle pošta je pro slečnu Barbaru z Německa," říká. Obálka jako obvykle neprozrazuje nic víc než název čtvrti, chybí číslo domu i název ulice. Nové vyšetřování může začít.
