Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Emise klesají, kvalita ovzduší v Česku se ale nezlepšuje

Věda

  6:45
PRAHA - Kvalita ovzduší se na území České republiky nezlepšuje, a to i přesto, že od roku 2000 klesají emise. Týká se to hlavně oblastí s překročenými imisními limity, mezi které patří Moravskoslezský kraj. I tak všechny základní znečišťující látky i znečištění ovzduší už zásadně v ČR klesly v 90. letech a životní prostředí v ČR se celkově lepší. Uvádí to nová zpráva o životním prostředí v ČR, kterou zřejmě ve středu projedná vláda.

Jen ve velmi omezené míře by se měli venku pohybovat lidé s chronickými onemocněními dýchacích cest, cév a srdce. foto: ČTK

Pražský městský soud projednal žalobu Ostravy na český stát kvůli znečištěnému ovzduší. Stát podle Ostravy čistotu ovzduší efektivně nechránil a nevytvořil funkční systém vedoucí k dodržování imisních a emisních limitů. Ostrava však s žalobou na stát neuspěla.

ČTĚTE TAKÉ:

Obyvatele České republiky nejčastěji trápí vysoké koncentrace polétavého prachu PM10 a nebezpečné látky z výfukových plynů a kouření, které doprovázejí výkyvy v rozptylových podmínkách. Celkové emise skleníkových plynů v ČR ale klesají, předloni dosáhly nejnižší úrovně od roku 1990.

Dilema pro politiky

Dlouhodobě klesají i emise znečišťujících látek do ovzduší. Nesnižují se však emise skleníkových plynů z výroby elektřiny a tepla. Zda tyto škodliviny ovlivňují zdraví, závisí na tom, jak dlouho a jak vysokým koncentracím jsou lidé vystaveni.

Nejšpinavější město

Mezi oblasti s překročenými imisními limity patří vedle Moravskoslezského kraje například Zlínský, část Olomouckého, Ústeckého, Středočeského kraje a Prahy. A konkrétně Ostrava patří nejšpinavějším městům v Evropě. Padesátka ze 120 stanic v ČR loni naměřila překročení imisního limitu pro čtyřiadvacetihodinovou přípustnou koncentraci polétavého prachu. Nejvíce stanic přitom bylo v Moravskoslezském a Ústeckém kraji.

Ovzduší je podle Kamily Plockové z ostravské občanské iniciativy Čisté nebe dobrým předvolebním tématem, o kterém však po volbách politici moc slyšet nechtějí. "Dostávají se totiž mezi dvě mlýnská kola - dilema, zda je pro obyvatele podstatnější zdraví anebo zaměstnání.

Současný přístup institucí vnímáme jako dlouhodobě neudržitelný, udělování výjimek velkým znečišťovatelům ve stylu 'čistého vzduchu se člověk nenají' je neakceptovatelné a pouze krátkodobé řešení," řekla.

Stejně se jako v roce 2011 i loni překročily v řadě měst a obcí v ČR imisní limity také u rakovinotvorného benzo(a)pyrenu. Nachází se například v uhelném dehtu, v automobilových výfukových plynech nebo cigaretovém kouři. Postiženo bylo zhruba 26,5 procenta území, kde žije více než 60 procent obyvatel, a oblastí oproti roku 2011 výrazně přibylo.

V Praze je situace nejhorší při dopravních špičkách.

Nejvyšší roční průměrné koncentrace se naměřily v Ostravě-Radvanicích a Karviné. Polycyklické aromatické uhlovodíky navíc i negativně ovlivňují vývoj plodu, kvalitu spermií, snižují imunitu zejména v předškolním věku a v pozdním věku způsobují kardiovaskulární problémy.

"Je potřeba si uvědomit, že změny, které jsou vyvolány, se projevují nejen na současné populaci, ale přenáší se i na následující generace. To se bude projevovat ještě po desetiletí," upozornil vědec Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR.

Nemoce i smrt

V porovnání s rokem 2011 loni vzrostly koncentrace polétavého prachu. Částice velké deset mikrometrů, které se označují PM10, se dostávají do horních cest dýchacích, jemnější, označené jako PM2,5, pronikají do dolních cest dýchacích. Ovlivňují předčasnou úmrtnost i celkovou nemocnost.

Smogová situace byla vyhlášena v devíti krajích.

Například imisní limit pro čtyřiadvacetihodinovou průměrnou koncentraci PM10 se podle autorů zprávy překročil na 9,6 procenta území. Nadlimitním koncentracím bylo vystaveno 30,9 procenta obyvatel ČR. S imisními limity polétavého prachu se potýkali ale i Řekové, Bulhaři, Rumuni, Poláci, Italové, Francouzi a Španělé.

Experti upozorňují, že některé venkovské oblasti mohou být stejně zatíženy jako velkoměsta, a to kvůli emisím z lokálního vytápění pevnými palivy. Znečištění ovzduší ovlivňují i další látky, jako například přízemní ozon a v místech s nadměrnou dopravou pak oxid dusičitý, který způsobuje kyselé deště.

Autoři: ,

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.