22. června 2016 6:56 Lidovky.cz > Relax > Věda

Evropu před invazí Mongolů
spasil déšť, domnívají se vědci

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Evropu před invazí Mongolů spasil déšť, domnívají se vědci | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Evropu před invazí Mongolů spasil déšť, domnívají se vědci | foto: Lidové noviny
Záhadnou záchranu středověké Evropy před mongolskou nadvládou vysvětlují vědci rozbahněním nížin v Maďarsku.

Píše se rok 1241 a křesťanská Evropa stojí na pokraji zkázy. Hordy mongolských nájezdníků obsadily Rus a v dubnu dosáhnou prakticky současně dvou velkých vítězství. Devátého dubna smetou vojsko polského krále Jindřicha II. Pobožného v bitvě u Lehnice. Jen o dva dny později zasadí jiná mongolská vojska drtivou porážku armádě uherského krále Bély IV. v bitvě u Mohi na řece Slané. Jindřich u Lehnice padl a Bélu pronásledují Mongolové až do Dalmácie.

Následující rok Mongolové plení obsazená území a mění je ve své zázemí. Vytvoří tu dokonce základ správního systému, v němž vždy několik vsí podléhá jednomu mongolskému správci. Jde o přípravu na výběr daní. Zároveň plánují další ofenzívu. Cílem jsou velkoměsta střední a západní Evropy a Apeninský poloostrov.

Začátkem roku 1242 překročí Mongolové zamrzlý Dunaj a plení jeho západní břehy. Pak ale chán Bátú zavelí armádě čítající kolem 130 000 mužů k ústupu na východ. Co bylo příčinou tohoto obratu, který zřejmě zachránil Evropu před mongolskou nadvládou? Podle některých historiků donutilo Mongoly k návratu úmrtí velkého chána Oktaje. Bátú přerušil úspěšné tažení, aby se zúčastnil volby nového vládce na shromáždění chánů zvaném kurultaj.

Jiní historici jsou přesvědčeni, že Bátúa odradila od dalšího tažení silně opevněná města na území dnešního Maďarska a Chorvatska. NicolaDi Cosmo z Princetonské univerzity a Ulf Büntegen ze švýcarského Federálního institutu pro výzkum lesa, sněhu a krajiny v Bernu nabízejí ve vědeckém časopise Scientific Reports další vysvětlení. Podle nich zahnalo Mongoly špatné počasí, které proměnilo maďarské nížiny v rozlehlé močály.

Vzestup Mongolů

Za jednadvacet let Čingischánovy vlády mezi roky 1206 a 1227 vytvořili Mongolové největší říši všech dob. Mnozí badatelé se domnívali, že Mongoly dohnala k výbojům nouze, protože počátkem 13. století sužovalo západní Čínu velké sucho. Nicola Di Cosmo však publikoval před dvěma roky v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences studii, která dokazuje, že Mongolsko suchem netrpělo.

Studiem letokruhů ve dřevě stromů, které rostly v Čingischánově době, dospěl Di Cosmo a jeho tým k závěru, že patnáct let z Čingischánovy vlády představuje pro oblast Mongolska nejvlhčí období za posledních 1112 roků. Jinak vyprahlé stepi se tehdy zazelenaly a poskytovaly dostatek kvalitní pastvy pro domácí zvířata. Mongolové nebývale rozmnožili svá stáda koní a jejich vysoce pohyblivé jízdní armádě se otevřela cesta k vojenským operacím na rozsáhlých územích.

Di Cosmo zjistil, že sucho panovalo v Mongolsku ve dvou desetiletích předcházejících Čingischánovu nástupukmoci. Z historických pramenů je známo, že to byla doba ozbrojených konfliktů a politické nestability. Díky obratu v počasí však vyšli Mongolové z těchto neklidných časů jako překvapivě silná země sjednocená pod Čingischánovou vládou. Nebývalá úrodnost stepí dovolovalavMongolsku do té doby nevídanou koncentraci lidí na jednom místě. Vznikaly tábory tvořené až několika tisíci jurt. Zakládaly se vojenské tábory, kde se soustředily početné oddíly a dostávalo se jim špičkového výcviku.

Nyní přichází Di Cosmo s dalšími důkazy o vlivu klimatu na jedno z největších vojenských tažení historie. Déšť, který stál na počátku vzestupu Mongolů, zřejmě zhatil uskutečnění Čingischánovy vize o říši sahající od Pacifiku k Atlantiku.

Vlhko ukončilo nejkrvavější konflikt v dějinách

Odhaduje se, že Čingischánem zahájená invaze připravila o život asi 40 milionů lidí. Mongolové tak vyvraždili celou devítinu obyvatel tehdejšího světa. Dnes, kdy na Zemi žije přes sedm miliard lidí, by srovnatelná genocida připravila o život 780 milionů lidí. Měřeno poměrem počtu obětí k celkovému počtu obyvatel, šlo o nejkrvavější konflikt v dějinách. Odchod Bátúových vojsk z Evropy tak znamenal pro další vývoj světa skutečně klíčový moment.

Zachránila Evropu ve 13. století před dobytím Mongoly prudká změna klimatu?

Mongolové napadli Uhersko v roce 1241 třemi armádami. Severní porazila v Polsku vojsko Jindřicha II. Zbožného, jižní prošla transylvánskými průsmyky a hlavní armáda, vedená chánem Bátúem, rozdrtila Bélu IV. u vsi Mohi. V příštím roce se však nečekaně obrátili zpět na východ. Vědci se domnívají, že za tímto ústupem stála nezvykle tuhá zima následovaná vydatnými srážkami.

Důvodem pro Bátúův ústup jistě nebyla nutnost zúčastnit se volby nového velkého chána. Bátú se do Mongolska už nikdy nevrátil. Zůstal na území dnešního Ruska, kde pak vládl rozsáhlé říši známé jako Zlatá horda. Podle některých historiků se Bátú vrátil, protože dosáhl porážkou Bély IV. cíle své mise. Dostal za úkol potrestat Kumány, kteří žili pod nadvládou Mongolů u Volhy, ale prchli doUher pod ochranu tamějšího krále.

Historické prameny svádějí k domněnce, že se silně opevněná města jako uherský Székesfehérvár nebo chorvatský Trogir ukázala pro Mongoly jako příliš tvrdé oříšky. Di Cosmo však upozorňuje, že se Mongolové k těmto městům pořádně nedostali, protože deště a jarní tání proměnily rozsáhlá území v těžko prostupné bažiny. Analýzy letokruhů v dřevě starých stromů dokazují, že zima na přelomu let 1241 a 1242 byla vUhrách bohatá na srážky a po ní přišlo deštivé a chladné jaro. Uherské nížiny se přetvořily v rozsáhlé mokřiny, kde mongolská jízdní armáda jen těžko manévrovala. K tomu se přidal zoufalý nedostatek píce pro koně, oslabené přestálou tuhou zimou. Tráva na zaplavených stepích nerostla a na vypleněném uherském venkově už nebylo komu krmivo pro koně sebrat.

Mongolové se vydávali na tažení obvykle na podzim a pokračovali i v zimních měsících. Časné jaro představovalo kritické období, protože jejich koně ještě neměli dost pastvy. Podle Di Cosma byla tato krize v roce 1242 tak vážná, že se Bátú rozhodl tažení ukončit. O tom, že v Uhrách panovaly pro Mongoly nepříznivé podmínky, svědčí i skutečnost, že do ruských stepí ustupovali velkou oklikou přes výše položené a sušší oblasti Balkánu.

Jaroslav Petr, autor je profesorem České zemědělské univerzity
  • 1Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz