„Alternativní způsoby stravování souvisejí spíš se životní filozofií než se zdravím,“ říká internistka Kateřina Cajthamlová. „K vegetariánské stravě tak patří i určitý životní styl.“
Nezáleží ovšem pouze na tom, pro jaký směr alternativní výživy se lidé rozhodnou, ale i na tom, jakou pozornost budou věnovat přípravě stravy. Výběr surovin a příprava jídel bývá totiž obvykle podstatně náročnější než u běžné stravy. Pokud ji podcení, pak mohou svému zdraví spíš uškodit než pomoci.
Bez lepku pro lepší svaly?
Zvyšující se počet Čechů, kteří se začínají stravovat alternativně, podle názoru doktorky Cajthamlové souvisí i s pádem železné opony. Příležitost seznámit se s některými alternativními dietami měli totiž lidé u nás mnohdy až po sametové revoluci. „Češi jsou sice národ ateistů, ale potřebují v něco věřit,“ uvádí další možný důvod. „A stravovací systém s pevně stanovenými principy pro ně mnohdy představuje náhražku náboženské víry.“
Stravovací systémy
|
Zmíněné alternativní diety často vznikají v zemích, kde je potravin nadbytek a mnohdy se jimi plýtvá. Zejména mladí lidé mají přitom tendenci experimentovat a hledat alternativy ke konzumnímu způsobu života. K alternativnímu stravování ovšem někdy lidi přivedou také různé mýty a omyly. Příkladem může být bezlepková dieta určená lidem s nesnášenlivostí lepku, takzvanou celiakií. V poslední době ji ale stále častěji začínají dodržovat i naprosto zdraví lidé, kteří s lepkem žádné problémy nemají.
„Celiakie je nemoc a bezlepková dieta je léčebná dieta,“ říká nutriční specialistka a odborná garantka společnosti Zdravé stravování Kateřina Šimková.„Zaměňovat ji za zdravý životní styl není rozumné.“ Jak říká, doposud se nesetkala s žádnou studií, jež by potvrdila pozitivní účinky na zdraví u lidí, kteří celiakií netrpí.
Za stejně neopodstatněné považuje i domněnky některých sportovců, že díky této dietě začnou lépe nabírat svalovou hmotu. Pokud se i přesto zdravý člověk rozhodne tuto dietu držet, pak si podle jejího mínění neuškodí, jen si zkomplikuje život. Už proto, že cena bezlepkových surovin je výrazně vyšší než u těch běžných. A ne vždy bývá snadné si například v restauraci objednat jídlo, které neobsahuje žádný lepek.
Stejně tak postrádá logické opodstatnění dnes poměrně populární strava na odkyselení organismu, která se neopírá o žádná vědecky podložená fakta.
Úskalí vegetariánské stravy
Jídelníček vegetariánů naopak mnozí odborníci chválí už proto, že je bohatý na ovoce a zeleninu. A na rozdíl od běžné stravy neobsahuje tolik soli a tuků. Také tento jídelníček má ovšem svá rizika. „Zejména pokud se nepodaří dosáhnout správného složení a zastoupení všech živin,“ říká profesorka Marie Kunešová, vedoucí oddělení obezitologie pražského Endokrinologického ústavu.
„Především jde o kvalitu bílkovin.“ Rostlinná strava totiž neobsahuje všechny esenciální aminokyseliny potřebné pro správný vývoj a výživu. Bílkoviny je proto třeba správně kombinovat, jinak hrozí v krajnímpřípadě až podvýživa. Což může být nebezpečné zejména u starších lidí a malých dětí.
Ve vegetariánské dietě chybějí také vitamin D, železo, vápník a některé esenciální mastné kyseliny. Dostatečně zastoupený není ani vitamin B12, jehož nedostatek může mít na svědomí chudokrevnost neboli anémii. Zmíněné riziko hrozí hlavně u veganů, kteří nejedí vůbec živočišné bílkoviny.
„Strava vegetariánů a makrobiotiků je navíc objemově daleko větší než u těch, kteří jedí maso,“ připomíná doktorka Cajthamlová. „Trávicí trakt, který v takovém případě musí zpracovat objemově poměrně velké množství potravy, by měl být proto v naprostém pořádku.“
Což může být problém u lidí v pokročilejším věku, kteří již mají zdravotní problémy. A také u malých dětí, které nemají trávicí trakt zcela vyvinutý. V době menstruace, kdy dochází u žen k značným ztrátám krve, mohou pak zejména veganky trpět velkým nedostatkem železa.
Ve velkém nebezpečí jsou těhotné ženy, které konzumují veganskou a makrobiotickou stravu. Nedostatek některých živin může totiž způsobit závažné neurologické postižení plodu. „Člověk, který se vzdává živočišných potravin, by se měl proto dobře orientovat ve složení potravin,“ připomíná nutriční specialistka Kateřina Šimková. „A také vědět, co organismus potřebuje, aby na jídelníčku vedle zmíněných esenciálních aminokyselin a mastných kyselin nechyběly ani všechny potřebné minerální látky a vitaminy.“
Nevařené často znamená hůře stravitelné
Velmi populární je v poslední době také extrémní forma veganství, takzvaná raw food (nevařená strava), která se připravuje při teplotách 42 až 45 °C. Její stoupenci zdůrazňují zejména to, že díky nízkým teplotám zůstává v jídle zachováno maximum vitaminů, minerálů, enzymů a dalších důležitých výživných látek. Zásluhou této stravy může organismus skutečně získat všechny tyto užitečné látky a zbavit se přebytečných tuků a umělých náhražek, leccos však může také ztratit.
„Řada potravin je ve vařené formě lépe stravitelná,“ upozorňuje profesorka Kunešová. „Pokud se neuvaří, mohou způsobit zažívací problémy.“
Typickým příkladem jsou luštěniny, které při nedostatečném tepelném zpracování způsobují plynatost. Nedostatečně povařené fazole dokonce obsahují složku, která je doslova jedovatá. Svá úskalí má i styl výživy založený na konzumaci potravin, které jedl člověk kromaňonský, takzvaná paleostrava, jež si i u nás nachází své příznivce.
„Stoupenci této diety zapomínají na to, že kromaňonec chodil všude pěšky, veškerý svůj majetek si nosil na zádech a ženy měly děti už ve 14 letech,“ říká doktorka Cajthamlová. „Zatímco dnes lidé jezdí všude autem, hodiny prosedí u počítače a televizní obrazovky a první dítě čekají až po třicítce.“
Jídelníček kromaňonského člověka se podle jejího názoru nedá odtrhnout od tehdy platného životního stylu. S nadsázkou říká, že ten, kdo by chtěl paleostravu brát důsledně, měl by počítat s tím, že bude obiloviny mlít pět hodin na ručním mlýnku a příprava stravy mu tak zabere nejméně půl dne.
Posedlost zdravou výživou
Přílišná snaha jíst za všech okolností zdravě může být ale někdy nebezpečná. V krajnímpřípadě mohou totiž tito lidé onemocnět ortorexií neboli patologickou posedlostí zdravou výživou.
Nemálo riskují také ti, kteří až přespříliš holdují nejrůznějším potravním doplňkům. „Někteří si tak chtějí rychle vybudovat svalovou hmotu nebo zhubnout,“ říká profesorka Kunešová. „Netuší, že přemíra minerálů, vitaminů a dalších látek může škodit.“ Ve výživě je totiž podle ní každý extrém škodlivý.
