Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Fámy o očkování se mezi mladými matkami šíří jako lavina, říká vakcinolog Prymula

Zdraví

  12:42
PRAHA - Očkování je jedno z nejkontroverznějších témat na internetových diskusních fórech. Lidé se dělí na dva tábory. Do debaty, zda by mělo být očkování, či ne, přispěl i případ pokuty pro soukromou školku za přijetí neočkovaných dětí. Jaké jsou důvody očkování a kdo jsou takzvaní „antivaxers“? Čtenářům serveru Lidovky.cz na odpovídal vakcinolog Roman Prymula.
Očkování (ilustrační foto)

Očkování (ilustrační foto) foto: Lidové noviny

Pokuta za neočkované děti v kolektivu? Soukromá školka žaluje ministerstvo

Při kontrole Mateřské školy Na rovině v Chrudimi zjistila krajská hygienická stanice z Pardubic, že se pět z pravidelně docházejících dětí nepodrobilo pravidelnému očkování, nemělo doklad o tom, že jsou proti nákaze imunní nebo kvůli zdravotnímu stavu nemohou dostat očkovací látku.

To je přitom vymáháno podle zákona o ochraně veřejnéhozdraví. Krajská hygienická stanice a ministerstvo zdravotnictví to považují za správní delikt, uložily proto školce pokutu 40 tisíc. Ta se ale brání. Rozhodnutí je protiústavní, uvádí zastupující advokátka Zuzana Candigliota v žalobě. (více čtěte ZDE)

Očkovat povinně, či ne? Tato debata se vede mezi laiky i odborníky. Nejen na to, proč má povinné očkování dětí smysl, odpovídal v pondělí čtenářům serveru Lidovky.cz vakcinolog a bývalý ředitel nemocnice v Hradci Králové Roman Prymula.

Mezi desítkami dotazů se lidé nejčastěji dotazovali, proč v Česku platí povinné očkování, zatímco jinde v Evropě panuje v tomto ohledu uvolněnější atmosféra. Například v Německu aktuálně existují pouze vakcinační doporučení, a rodiče se tedy mohou rozhodnout, zda nechají dítě očkovat, či nikoli.

Problém státu, říká Prymula

Vakcinolog Prymula ovšem na dotaz namítl, že povinnost u alespoň jednoho očkování platí minimálně ve dvanácti evropských zemích. „Trochu paradoxní je, že proočkovanost proti tetanu, záškrtu a černému kašli je v Německu 99 % a u zarděnek 96-97 %. Tak to alespoň uvádí poslední zpráva WHO. A to jsou čísla bohužel vyšší než v ČR,“ vysvětlil čtenářům s tím, že rozhodně nejde o problém odborníků ani obyvatel.

„Je to hlavně problém státu. Ten musí v dobrovolných systémech intenzivně pracovat, aby přesvědčil své příslušníky, co je správné. A to se u nás neděje. V tomto ohledu je kodifikovaná povinnost pro stát pohodlnější,“ uvedl dále.

Dalším tématem, které evidentně mezi čtenáři rezonuje, jsou odmítači povinného očkování. „Proč roste počet (lidí - pozn. red), kteří se apriori staví proti očkování? Pozitiva očkování pro celou populaci přeci stále převažují nad možnými vedlejšími účinky, které se mohou u jednotlivců vyskytnout. Mohou v tom hrát roli určité zájmy či lobby?“ ptala se jedna ze čtenářek.

Podle Prymuly jde o složitou otázku. „Lidé od nepaměti mají rádi jakési konspirační teorie a v poslední době si všichni pletou demokracii s něčím, kdy je mi vše dovoleno. Nemám problém se zavedením nepovinného očkování, ovšem pak by roli informátora a přesvědčovatele musel převzít na svá bedra stát a já se obávám, že toho v současnosti není schopen,“ odepsal vakcinolog.

Čtenáře zaujala skupina takzvaných „antivaxers“, tedy lidí odmítajících povinné očkování. Prymulovi proto pokládáli další dotazy v podobném duchu. „Kdo jsou podle Vás čeští antivaxers? V USA to bývají méně vzdělaní lidé s tendencí věřit konspiračním teoriím, obyvatelé menších měst a fanoušci Donalda Trumpa. Mně se zdá, že v Česku jsou to spíše vzdělanější lidé z větších měst? Co si myslíte vy?“ stálo v další otázce.

Podle Prymuly jde především o uživatele sociálních sítí, což podle něj do jisté míry ovlivňuje úroveň vzdělanosti v této problematice. „Na druhé straně komunikaci na sociálních sítích zvládne prakticky každý, a proto bych tento faktor nepřeceňoval. Spíše jsou to mladé matky či těhotné ženy, které v přechodném osamění či na mateřské dovolené hledají socializaci se svými kolegyněmi a v tomto prostředí se dezinformace šíří až lavinovitě. Někdy se setkávám s antivax názory i u velmi vzdělaných lidí, i když to je spíše výjimkou,“ doplnil.

Personál a děti

Další dotazy směřovaly k praxi ve školských zařízeních, zejména k tomu, jestli má smysl vyžadovat očkování po dětech, když se nevztahuje například na uklízečky, kuchařky a další personál, který je očkovaný podle jiného očkovacího kalendáře a podstatně méně vakcínami.

„Je třeba být vůči personálu trochu korektnější. Běžné dětské choroby již nepochybně prodělali a mají protilátky či paměťovou imunitu. Klíčový je také faktor kontaktu, kdy zmiňované kategorie osob nejsou s dětmi v neustálém kontaktu. U uklízeček, pokud nebudou mít zrovna virovou hepatitidu A, kontaktní onemocnění nehrozí. U kuchařek jsou monitorována onemocnění, která se mohou šířit prostřednictvím potravin,“ vysvětlil vakcinolog.

VŠECHNY ODPOVĚDI NAJDETE ZDE

Jedna z otázek se také týkala očkování proti hepatitidě B, která se přenáší krví či pohlavním stykem. „Rozumím očkování rizikových skupin - zdravotníků, sociálních a humanitárních pracovníků, ale proč plošné očkování v šesti týdnech věku dítěte? Navíc u nemoci, jejíž incidence průběžně klesá už od roku 1980,“ zeptala se jedna ze čtenářek.

S malým rizikem nákazy Prymula souhlasil. Očkování má podle něj ale smysl. „Používáme kombinovanou vakcínu, kde hepatitida B je obsažena, nemáme informace o tom, že byla v této aplikaci škodlivou a je dostatečně imunogenní, že ji nemusíme později přeočkovávat. V Česku jsme očkovali současně nulaleté a dvanáctileté, takže dnes je proočkována populace do třiceti let věku. To je hlavním důvodem, proč hepatitida B v populaci dramaticky klesá,“ uvedl.

Autor:

Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč
Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč

Každý týden můžete získat zajímavé balíčky od značek Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč. Hrajte s námi a získejte hlavní výhru, balíček s...