12. března 2017 7:01 Lidovky.cz > Relax > Zajímavosti

Jak přesné mohou být předpovědi a proč to meteorologům někdy nevyjde?

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Prudký déšť - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Prudký déšť - ilustrační foto | foto: Yan Renelt, MAFRA
Rozmary počasí nás ve zdejších končinách většinou už neovlivňují tak fatálně jako dřív. Přesto stále zarputile hledíme k nebi - častěji ovšem na monitory a do mobilních telefonů. Klima střední Evropy patří k tomu nejrozmanitějšímu na světě a hůře se předpovídá, jak bude. Můžeme tedy neustále řešit, co meteorologům zase nevyšlo.

Schválně, zkuste si někdy spočítat, kolikrát za den někdo kolem vás začal mluvit o počasí nebo jak často jste byli účastni debaty, že je venku zase pod psa. Možná vám nebudou stačit prsty na horních i dolních končetinách. Proč ale stále řešíme, jak venku je, bylo či bude, když mnozí z­nás většinu dne tráví v­kancelářích, přesouváme se auty, vlaky, letadly a­můžeme si být téměř jisti, že případnou neúrodu v jedné části země nahradí dovoz odjinud?

Volit, nebo na chalupu

Počasí se nás všech stále dotýká a vždy přitahovalo naši pozornost. „Zřejmě už pračlověk měl starosti, jestli bude při lovu mamutů pršet, padat sníh nebo bude horko. Středověký zemědělec byl závislejší na počasí než ten dnešní. Neúroda v důsledku nevhodného počasí znamenala hlad a možnost nepřežití,“ konstatuje Petr Dvořák, mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu a letecký meteorolog.

Dnes už sice lovit mamuty nechodíme, to ale neznamená, že by bylo jedno, jak venku bude. „Lidé potřebují vědět, jaké je počasí na jejich trase, zda je potká námraza, nebo bude silnice suchá. Skoro každý řeší otázku, co si vzít na sebe. Ne všichni navíc mají pracoviště v­kanceláři. Stále je spousta povolání, jako jsou údržbáři, strojvedoucí, řidiči, stavbaři, zemědělci nebo lesáci. Dokonce i politici přemýšlejí, zda lidi půjdou raději k volbám, anebo upřednostní výlet na chalupu,“ nastiňuje Dvořák.

Předseda Amatérské meteorologické společnosti Tomáš Prouza, který pracuje ve stanici Českého hydrometeorologického ústavu v Peci pod Sněžkou, si myslí, že je naše společnost sice oproti minulosti odtrženější od prostředí, zároveň je však technologicky vyspělá civilizace na počasí stále závislá a v mnoha ohledech je dokonce mnohem citlivější na jeho změny. „Stačí se podívat, jaké škody na infrastruktuře dokážou napáchat intenzivní meteorologické projevy, jako byla třeba bouře Kyrill v­roce 2007,“ připomíná Prouza.

Dost dobře si prý nedovede představit, co by se dělo, kdyby se opakovaly silné mrazy z roku 1929, kdy se po šedesát dva dní držely teploty pod bodem mrazu. V Litvínově byla tehdy naměřena dosud nejnižší teplota na našem území (minus 42,2 stupňů Celsia), Praha se potýkala se 120 cm sněhu, na horách napadly čtyři metry a kvůli nedostatku uhlí byla paralyzována doprava a zavřely se školy.

Neutuchající zájem o meteorologické informace je zřejmě v dnešní době podpořen i tím, že není problém rychle si zjistit, jestli se nad našimi hlavami za chvíli neprožene bouřka s krupobitím či jiný nečas. Díky dobré technice jsou informace o počasí dostupné každému a kdykoli. „Před třiceti lety, když jsme jeli na čundr, museli jsme sledovat přírodu, abychom hrubě odhadli, co se bude v nejbližších hodinách dít. Dneska si vyrazíme na výlet do hlubokých lesů nebo někam k řece, kde vytáhneme telefon a zjistíme, jak vypadá radarový snímek, kam postupuje nejbližší bouřka a co bude za tři dny,“ srovnává časy minulé s dneškem Petr Dvořák. Navíc, dodává Dvořák, se dnes lidé dozvídají i o jevech, o nichž se dříve moc nepsalo ani nemluvilo: „V současnosti přejde přes Česko supercelární bouře s tornádovým jevem a­v mžiku je to v médiích, mluví se o­tom na diskusních fórech.“ Dostupnost informací je také jedním z důvodů, proč přibývá lidí, kteří se o počasí aktivně zajímají a kteří nakupují různé „hobby“ meteostanice. Co se týče amatérů, byl v minulosti patrný rozdíl mezi západem a východem Evropy, a to hlavně v technologickém náskoku - dostupnosti a cenách výpočetní techniky a rozšíření internetu. „Ten se ale v případě našeho regionu už víceméně smazal,“ konstatuje Prouza. Benefity přinesly nadšencům na našem kontinentu i další geopolitické změny jako vznik Schengenského prostoru, který kupříkladu umožnil lovcům bouřek víceméně neomezený pohyb po střední Evropě.

„V dnešní době už není problém sehnat poměrně slušnou meteostanici v­řádech stovek korun. Samozřejmě ale existují i dražší poloprofesionální verze, jejichž ceny se pohybují v desetitisících,“ nastiňuje Prouza.

Mraky pod kontrolou

Počet lidí, kteří se o meteorologii zajímají trochu hlouběji, stoupá podle Prouzy také, ale pomaleji. Teploměr za oknem má snad každý, vlastníků meteostanic jsou podle něj zcela jistě tisíce. Těch, kteří o meteorologii vědí něco více a dále se v tomto oboru sami vzdělávají, je v řádech desítek. Tomáš Prouza pozoruje počasí ze své zahrady už od roku 1993.

Odpověď, proč nás počasí stále tak fascinuje, ale nemusíme hledat jen u­specialistů na meteorologii. Vysvětlení mají i psychologové, podle nichž i­za tímto jevem můžeme hledat tlak moderní doby na efektivní využívání času a­s­tím spojenou výkonnost. „Počasí je mnohdy při dosahování cílů prvkem, na který člověk nemá vliv. Snažíme se tedy plánovat tak, aby byl tento prvek co nejméně rušivý. Díváme se na předpovědi a

můžeme díky nim přizpůsobit své aktivity vedoucí ke kýženému cíli,“ míní Sylvie Navarová, vedoucí psycholožka Centra terapeutických služeb v Ostravě.

Psycholožka ale připomíná ještě jeden fakt, a sice naši snahu mít věci pevně v rukách a pokoušet se kontrolovat i­to, co kontrolovat zcela nelze. Alespoň do jisté míry předpověď dává člověku pocit, že se může připravit na to, co bude. „Paradoxně se tak ale člověk dostává pod nepřiměřený tlak, stres, když předpověď nevyjde,“ upozorňuje na možné důsledky Navarová, která uvádí ještě jedno možné vysvětlení, a­to že lidé rádi unikají od života „tady a teď“. Dívat se totiž na víkendovou předpověď pro ně může být forma úniku v podobě denního snění, relaxace, opuštění pracovních myšlenek směrem ke dni volna a představám o příjemně stráveném čase. Takovéto krátké odreagování během dne povzbudí mozek, znovu jej nastartuje a člověk tak získá energii do dalších pracovních aktivit, na které se pak lépe soustředí.

  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.