Cameron, tvůrce oscarového Titaniku, předvedl na tiskové konferenci dvě vápencové schrány na kosti. V nich údajně spočívaly ostatky Ježíše a Marie Magdaleny. Na jedné uměje v aramejštině vytesáno „Ježíš, syn Josefův", na druhé řecky „Mariamene e Mara", což prý odkazuje k Maří Magdaleně.
Schrány byly nalezeny už v roce 1980, kdy probíhaly stavební práce v jeruzalémské čtvrti Talpiot. V odkryté pohřební jeskyni leželo i dalších osm uren. Některé z nich nesly nápisy „Marie", „Matouš", „Josef" a „Juda, syn Ježíšův".
Režisér Cameron a jeho vědecký tým se domnívají, že dělníci tehdy narazili na skutečnou Kristovu hrobku, kde byla kromě jeho manželky a dítěte pohřbena také Ježíšova matka a bratr. Kombinace novozákonních jmen je prý průkazná a pravděpodobnost, že by umy s těmito nápisy nepatřily Ježíšově rodině, vyčíslili statistici na 1:600.
Dobyvatelé ztracené hrobky
„Jsme teprve na počátku dlouhého pátrání. Pokud se postupem času objeví důkazy, které naši teorii zpochybní, budiž," prohlásil režisér. S nadsázkou dodal, že narazit na umu s nápisem „Maří Magdalena" vedle schrán se jmény Marie, Matouš, Josef a Ježíš bylo jako najít hrob s tabulkou „Ringo" vedle náhrobků označených jinak běžnými jmény „John", „Paul" a „George" -všechno to do sebe zkrátka začalo zapadat.
V urnách se nezachovaly žádné celé kosti, protože ortodoxní židé ostatky krátce po objevení jeskyně zakopali v souladu se svou tradicí. Vědci najatí Cameronovým štábem však ze schrán Ježíše a Magdaleny odebrali vzorky a podrobili je testu DNA. Ten prokázal, že muž a žena, jimž tělesné pozůstatky patřily, nade vší pochybnost nebyli pokrevní příbuzní.
Autoři dokumentu z toho dovodili, že žena pohřbená v mužově rodinné hrobce musela být jeho manželkou. Proto věří, že Ježíš a Maří Magdalena uzavřeli sňatek.
„Ježíšova syna Judu" možná ve svém evangeliu zmínil i svatý Jan: podle něj spal při Poslední večeři v Ježíšově náručí chlapec.
Mnoho odborníků však Camerona podezírá, že se snaží pouze lacině vzbudit senzaci a svézt se na módní vlně, kterou svými spekulacemi o Ježíšově životě vyvolal Dan Brown a jeho bestseller Šifra Mistra Leonarda.
Archeolog Amos Kloner připomíná, že jména vyrytá na objevených urnách byla v okolí Jeruzaléma v 1. století našeho letopočtu velice rozšířená. „Ježíšovi rodiče žili v nuzných poměrech a pocházeli z Nazaretu, takže silně pochybuji, že by si pořídili rodinnou hrobku v Jeruzalémě," uvedl.
