Aby problém objasnila, vybrala si expertka za pokusné „králíky“ 2324 studentů, kteří se připravovali ke zkouškám na pařížské fakultě Pierra a Marie Curieových, kde vyučuje. Její tým se jich v první den zkoušek dotázal, zda se jim předešlou noc zdálo o zkouškách a zda ve snu zkoušku udělali či nikoli. Pak vědci čekali na skutečné výsledky zkoušek.
A závěr? Noční scénáře, které byly většinou pesimistické, neměly z hlediska předvídání věcí žádnou hodnotu. „Studenti, kteří ve snu zkoušky neudělali, u nich ve skutečnosti nepropadli,“ konstatovala profesorka Arnulfová.
Vědecká studie: spánek slouží mozku především k očistě |
Zajímavé však bylo, že všech prvních deset přijatých mělo noční můry, kdy se jim zdálo, že přišli na zkoušky pozdě nebo odevzdali prázdný list papíru. Obecně se dá říci, že čím více studenti o zkouškách snili, tím byly jejich známky lepší. Jakoby se mozek v noci cvičil a v předvídání zkoušek redukoval strach z neznámého.
A jiné vysvětlení? „Náš mozek produkuje tisíce snů, na které se nepamatujeme. Když pak nastane skutečná událost, vzpomeneme si na sen, který se k ní vztahoval, a tak máme dojem, že jsme ji předvídali,“ říká profesorka Arnulfová, kterou citoval francouzský týdeník L’Express.
Zůstat ve snu při vědomí? Ne nemožné
Vědci zjistili, jak dosáhnout toho, aby lidé zůstali ve snu při vědomí: je třeba stimulovat jejich mozek slabým elektrickým proudem. Jde o velký objev v tajemné sféře snů. Říká se tomu „průzračný sen“. Ve spánku si uvědomujete, že sníte a ovlivňujete běh událostí. Proberete se z ošklivého snu, prožíváte úžasná dobrodružství, vyhnete se smrti. Dosáhnout tohoto vědomí vyžaduje často dlouhodobou práci. Vědci tuto problematiku zkoumali od 19. století, ale teprve nedávná studie zveřejněná v časopise Nature Neuroscience znamená jistý průlom.
Němečtí vědci objevili, že stimulace pomocí elektrického proudu vyvolávají tento účinek během fáze spánku označované jako paradoxní, kdy vznikají sny, na něž si vzpomínáme.
Japonští vědci prý našli způsob, jak číst lidské sny |
Expertka na spánek, psycholožka Ursula Vossová z Goethovy univerzity ve Frankfurtu nad Mohanem a její tým uskutečnili sérii pokusů se 27 muži a ženami. Po třech minutách nepřerušeného paradoxního spánku vyslali vědci skrz lebku slabý elektrický proud do frontální a temporální zóny mozku. Jde o bezbolestnou proceduru. Krátce poté pacienty probudili a tázali se jich na jejich sny.
Když vědci použili frekvenci 25 nebo 40 Hz, většina pokusných osob uvedla, že se viděly jakoby zvenčí, že byly jakýmisi diváky, kteří se na sebe dívají na obrazovce. Rovněž často říkali, že si uvědomovali, že sní.
Vědci hodlají tuto techniku využívat pro terapeutické účely. Podle jejich studie by tato metoda mohla přispět k léčbě některých příznaků schizofrenie. Mohla by také pomáhat obětem posttraumatického stresu zbavit se nočních můr tím, že by je ponořila do stavu průzračného snu, aby mohly snění přímo ovládat, uvedli vědci.
