Mostecká na konci roku 2010 založila vlastní rehabilitační centrum. Její metody jsou založeny na přístupu vycházejícím z přirozené hybnosti člověka a řeší příčinu potíží, který používá i zřejmě nejznámější fyzioterapeut v Česku Pavel Kolář. V centru se věnuje také analýze běhu a nácviku správného běžeckého stylu.
Nejčastější chybou je podle ní obecně příliš dlouhý krok, ať už běžec dopadá na patu nebo se snaží dopadat na špičku. Lidé také často v běhu takzvaně sedí, tedy s každým došlapem klesají dolů. Obecně se poměrně často objevuje také špatná práce kyčlí, která vede ke kroucení pánví. „To je velmi nepříznivý stav pro bederní páteř, která je špatně stabilizovaná a tedy přetěžovaná,“ říká fyzioterapeutka.
Kritická třicítka
Tyto nešvary ale není podle ní tak těžké odstranit na rozdíl od individuálních odchylek vedoucích k asymetrickému používání nohou, jako je například skolióza páteře. Špatná technika se neprojevuje okamžitou bolestí. „Tělo vydrží poměrně hodně, takže i když děláme chyby, nemusí nás zranění z přetížení dlouhou dobu trápit, i když se už půda pro něj vytváří,“ říká Mostecká.
V 92 letech rekordmankou. Američanka vyléčila rakovinu a zaběhla maraton |
Většinou se potíže objevují po třicátém roce věku. „To je trochu ošemetné, protože běžec si zvykl na to, že nemá problém, a je tedy těžké pochopit, že tělo ho už dál nenechá tímto způsobem pokračovat a musí něco změnit,“ poznamenává. Správná technika je tudíž klíčová hlavně pro to, jak dlouho bude moci člověk sportovat bez potíží.
Rychlost napravení techniky běhu je závislá na individuální schopnosti motorického učení. Změnu běhu je podle Mostecké nejlepší nacvičit na běžeckém páse, kde nejsou žádné nerovnosti a rušivé prvky. Pokud se cílená cvičení provádějí denně, a k tomu navíc před během a po běhu, je změna možná už za několik týdnů.
