Často se soudí, že ten, kdo si dokáže vychutnávat pokrmy, má více problémů s tím, aby se řídil pravidly zdravé výživy. Radost z jídla, přinejmenším za určitých podmínek, však nemusí být překážkou umírněnosti v konzumaci, ale naopak spojencem. To jsou závěry, k nimž dospěli dva kanadští a jeden francouzský vědec, jejichž studie byla publikována na stránkách časopisu Appetite.
Děti jedí příliš mnoho soli. Zvyšuje to i jejich konzumaci sladkých nápojů |
Vědci ve své studii především rozlišili dva typy potěšení plynoucího z jídla: „viscerální“, tedy týkající se útrob, a „epikurejské“. První druh potěšení z jídla souvisí s uspokojováním potřeby jíst, abychom zahnali hlad nebo negativní emoce, anebo z toho, že toho můžeme hodně sníst za nízkou cenu.
„Epikurejské“ potěšení je naopak spojeno s estetickou dimenzí konzumace pokrmu, do níž jsou zapojeny všechny smysly. V tomto případě nejde o to uspokojit naléhavou potřebu, ale o příjemnou zkušenost založenou na všech smyslových aspektech potravy (chuť, barva, vůně) a na prostředí, v němž je konzumována (místo, společnost, úprava stolu). Například velký kus čokoládového dortu vyvolává viscerální potěšení, zatímco malá tyčinka kvalitní čokolády se zeleným čajem pojídaná ve společnosti přátel vyvolává spíše epikurejské potěšení.
Nebezpečný cukr. Na sladké nápoje raději zapomeňte |
Vědci s pomocí série testů určovali na vzorku 250 dospělých osob tendence k „viscerálnímu“, nebo „epikurejskému“ potěšení. Výsledky srovnávali s antropometrickými údaji a s preferencemi vztahujícími se k porcím jídla. Ukázalo se, že orientace na epikurejské potěšení z jídla nesouvisí s indexem tělesné hmotnosti, ale s preferencí menších porcí pokrmu a větším pocitem uspokojení. Epikurejské potěšení z jídla je podle nich spíše typicky ženská záležitost a nesouvisí s úrovní vzdělání ani se sociálním postavením.
„Tento výzkum potvrzuje, že k tomu, abychom se vyvarovali nadměrné konzumace pokrmů, musíme věnovat pozornost všem aspektům souvisejícím s podáváním jídla, orientovat se na kvalitní potraviny a malé porce, které jsou však pečlivě připraveny, a jíst v příjemném prostředí. Nesmíme se zaměřovat na velké množství nadměrně kalorického jídla,“ uvádí Nicoletta Cavazzová, docentka sociální psychologie na Univerzitě Modena-Reggio Emilia.
