Škola, kterou se snažili zrušit už dva ministerští náměstci, má malý, téměř kapesní areál. Dvě nízké učební budovy, tělocvična, jídelna a hlavní budova rektorátu s kolejemi. Kvůli téhle škole na průmyslovém předměstí Českých Budějovic, která přijde státní rozpočet na 54 milionů ročně, musel být takový povyk?
ČTĚTE TAKÉ |
Měl to být průkopnický čin – praktická, neuniverzitní škola, která by vychovávala bakaláře pro jihočeské firmy. Zákon o obdobné škole, polytechnice v Jihlavě, schválil parlament v roce 2004 (stát dnes stojí 109 milionů ročně); dva roky poté se VŠTE stala nejmladší a nejmenší z 26 veřejných vysokých škol. A také nejohroženější. V akademické a politické elitě je dnes populární slogan, že vysokoškoláků už je příliš.
VŠTE měla být opět průkopníkem – tentokrát jako ukázka, že školy lze i rušit. Dva ministerské příkazy k dobrovolnému samorozpuštění však škola odmítla. Ministerstvo tedy požádalo o posouzení její kvality Akreditační komisi. Ani tudy to však nepůjde; komise před pár dny schválila závěr, že bakalářské programy VŠTE omezovat nebude.
"Základní standardy škola splňuje," říká předsedkyně Akreditační komise Vladimíra Dvořáková. "Jistěže ji parlament může zase zrušit – může zrušit třeba i Univerzitu Karlovu, když bude chtít –, ale pak je otázka, proč ji tedy před čtyřmi lety povoloval."
Teď vám ukážu, jak se to dělá
Za ministryně školství Petry Buzkové vznikl plán, že podobné bakalářské školy vzniknou i v dalších krajích. "Nakonec jsme to ale stihli jen my a VŠTE," vzpomíná první rektor jihlavské polytechniky Ladislav Jirků. Pak se totiž nálada ministerstva začala obracet.
Letos v květnu se náměstek tehdejší ministryně Kopicové Vlastimil Růžička sešel s rektorem budějovické školy a požádal ho, ať studenty svých dvou akreditovaných oborů převedou jinam. Škola jeho pokyn odmítla, proto na ni ministerstvo poslalo Akreditační komisi.
To už však bylo po volbách a úřadu se chopila strana Věci veřejné. Po profesoru Růžičkovi, dlouholetém rektorovi Vysoké školy chemicko-technologické, převzal agendu Kryštof Hajn, dříve člen představenstva bezpečnostní agentury ABL. V říjnu si pozval učitele z Budějovic (ochotně přijeli, protože ministerstvo jim kvůli napjatému státnímu rozpočtu pozdržovalo 12 milionů korun na výplaty do konce roku) a před shromážděnými úředníky chtěl předvést, jak se to dělá.
Tehdy zazněla často citovaná slova, že škola musí skončit a předat areál budějovické Jihočeské univerzitě, jinak si její vedení ponese důsledky – a "pokud máte pocit, že vás vydírám, tak to se vůbec nemýlíte". Z jednání neexistuje úřední záznam, pouze rychlé zápisky delegace z VŠTE, ministerstvo však jejich autenticitu nepopřelo (Hajn se nevyjádřil nikdy). "Říkala jsem si: Ten tedy jde tvrdě na věc – a před tolika svědky... Padlo tam také, že je to koaliční rozhodnutí, aby rychle zanikla aspoň jedna veřejná vysoká škola," popisuje Věra Mulačová.
Nový náměstek ministra školství Jan Koucký říká, že veřejné vysoké školy nebude rušit vrchnostenským zásahem, ale změní způsob jejich financování. V jeho představě by se vedle sebe měly uživit jak špičkové výzkumné univerzity, tak školy úspěšně pěstující bakaláře pro místní zaměstnavatele. Detaily svého plánu chce však nejprve tento týden vyložit rektorům; později, v půlce prosince, i veřejnosti.
