12. května 2017 6:08 Lidovky.cz > Relax > Věda

Hormon vzorných tatínků. Které druhy a proč se tak dobře starají o mláďata?

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Hormon vzorných tatínků. Které druhy a proč se tak dobře starají o mláďata? | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Hormon vzorných tatínků. Které druhy a proč se tak dobře starají o mláďata? | foto: Shutterstock
Vědci pronikli do tajů mozku zvířecích tatínků. Někteří pečují o potomky přímo vzorně, jiní v tomto ohledu dvakrát nevynikají. Proč?

Severoameričtí křečci z rodu Peromyscus se prosadili v nejrůznějších prostředích – od pouštních oblastí až po vlhké horské lesy. Tvoří početnou skupinu druhů, které se liší nejen životními nároky, ale také chováním.

Křeček druhu Peromyscus polionotus obývá suché písčité oblasti. Není tu nijak hojný. Aby si ušetřil námahu s neustálým hledáním partnerů, uzavírá „manželství“ a žije v trvalých párech. Tito křečci vedou příkladný rodinný život a vzorně se starají o své potomky. V péči o mláďata nezaostává za matkou ani otec.

Věrnost versus nevěra

Monogamie i otcovská péče o mláďata není u savců příliš častá, jde o rys spíše výjimečný. Mezi hlodavci jsou monogamní například bobři. U nich se zdá být jedním ze základních motivů pro trvalé svazky „společný majetek“ v podobě zbudované hráze. „Rozvody“ si bobři evolučně rozmysleli, aby se vyhnuli porozvodovým tahanicím o životně důležitou „nemovitost“.

Křečci dlouhoocasí čili Peromyscus maniculatus jsou ze zcela jiného těsta než jejich pouštní příbuzný Peromyscus polionotus. Obývají travnaté, křovinaté i lesnaté oblasti a v těchto typech krajiny se vyskytují celkem hojně. Šancí k námluvám se jim nabízí dost a dost a jsou silně promiskuitní. Samice se páří hned s několika samci a jejich spermie pak soupeří o oplodnění vajíček samičky.

Do krajnosti vyhrocená rivalita spermií vyústila v krajně nezvyklou strategii. Spermie se v pohlavním traktu samice navzájem spojí do jakéhosi „pelotonu“ a díky jízdě ve skupině se pak pohybují rychleji než jednotlivé spermie. O oplodnění vajíček se tak spermie různých samců utkávají v jakémsi „závodě družstev“.

Pozoruhodné je, že si spermie pečlivě hlídají, aby se jim do družstva nevloudily spermie konkurenčního samce a nevyvezly se tak k vítězství v podobě početí potomků. Jednotlivá družstva tvoří vždy jen spermie jednoho samce. Jak se spermie navzájem poznají, zůstává záhadou. Spolupráci však odmítají i spermie dvou bratrů pocházejících z jednoho vrhu.

Mateřské a otcovské geny

Protože samci křečka dlouhoocasého nemají jistotu, zda jsou narozená mláďata opravdu jejich, otcovskou péčí o potomky nijak nevynikají. Nechtějí riskovat, že by investovali námahu do mláďat jiného samce. Matky obou druhů pečují o mláďata se stejným nasazením. Tým vedený Hopi Hoekstrovou z Harvardovy univerzity prověřil, nakolik jsou za rozdíly v otcovské péči zodpovědné „rodinné poměry“. Nechali vychovávat mláďata křečka Peromyscus maniculatus křečky Peromyscus polionotus. Samci nepochytili ze svědomité péče adoptivních tatínků vůbec nic a drželi se manýr svých biologických otců.

Z toho vyplynulo, že rozdíly v otcovském chování obou druhů křečků jsou uloženy v jejich dědičné informaci. Oba druhy studovaných křečků jsou si navzdory odlišným životním podmínkám i velkým rozdílům v chování blízce příbuzné. Mohou sei mezi sebou křížit a přivádějí pak na svět plodné hybridní potomstvo. Hopi Hoekstrová se svými spolupracovníky využila mezidruhového křížení křečků ve studii, která odhaluje genetické pozadí diametrálně odlišného otcovského chování křečků Peromyscus maniculatus a Peromyscus polionotus.

Vědci křížili oba druhy a následně mezi sebou křížili i takto vzniklé hybridy. Vnoučata první pokusné generace tak nesla ve své dědičné informaci kombinace úseků obou výchozích druhů. Tito kříženci se lišili i mírou péče o mláďata. To dovolilo vědcům z týmu Hopi Hoekstrové určit, které varianty genů mají rodičovské chování na starosti. K jejich velkému překvapení bylo jedno a totéž chování otců a matek, například budování hnízda pro mláďata, kódováno u samic a samců odlišnými úseky DNA.

„To znamená, že když nějaká mutace postihne geny zodpovědné za mateřskou péči, nemusí se to vůbec promítnout do péče otců. Toto chování se tak může vyvíjet u samců a samic nezávisle na sobě,“ přibližuje důležitý objev jeden z jeho autorů Andres Bendesky.

Studie harvardských vědců publikovaná v předním vědeckém časopise Nature také odhalila, že některé geny řídí celou řadu projevů rodičovského chování. Tentýž úsek DNA tak například podmiňuje olizování mláďat, jejich přenášení nebo snahu udržet je všechna na jednom místě. Jiné úseky DNA mají pod kontrolou jen jeden úkol, například stavění hnízda.

Pod vlivem vazopresinu

Při pátrání po konkrétních „tatínkovských“ genech zodpovědných za rozdíly v péči o mláďata u samců křečků Peromyscus maniculatus a Peromyscus polionotus narazila Hoekstrová se svým týmem na gen pro hormon vazopresin. Ten je znám především jako důležitý aktér při řízení funkce ledvin a při regulaci krevního tlaku. Významně však zasahuje i do chování samců. V části mozku zvané hypotalamus se podle genu vzorných tatínků křečků Peromyscus polionotus vyrábí mnohem méně vazopresinu než podle genu liknavých otců náležejících k druhu Peromyscus maniculatus.

Znamená to, že hodní tatínkové pečují vzorně o potomky, protože jim v tom nebrání vysoké hladiny vazopresinu v mozku? Výsledky experimentů svědčí o složitější situaci. Pokud vědci uměle navýšili samcům křečků Peromyscus polionotus v mozku hladiny vazopresinu, zanedbávali tito otcové stavbu hnízda. Jiné otcovské aktivity se však nezdají zvýšenými hladinami hormonu nijak narušené. Podobně reagovaly na dávku vazopresinu do mozku i samičky křečka Peromyscus polionotus. Je velmi ošidné vytvářet jakékoli analogie mezi chováním křečků a lidí. Některá sledování aktivit lidského mozku ale naznačují, že i u člověka řídí otcovské chování jiné části mozku, než které jsou zodpovědné za chování mateřské. Studium vzorných a lajdáckých křeččích tatínků nám tak může ledacos prozradit i o tom, co se odehrává v hlavách těch lidských otců, kteří o své děti neprojevují nejmenší zájem.

Hopi Hoekstrová zkoumala dva blízce příbuzné druhy křečků. První – Peromyscus polionotus – žije v trvalých párech a samečkové pomáhají s péčí o potomstvo. Zato křeček Peromyscus maniculatus je silně promiskuitní a sameček se o mláďata nestará. Zdá se, že otcovské chování ovlivňuje varianta konkrétního genu, který řídí produkci hormonu vazopresinu v mozku. Pokud mají křečci v péči mládě stejného druhu, jimi vychovaní samečci v dospělosti jednají jako jejich rodiče.

Je-li křečkům podstrčen do výchovy sameček jiného druhu, vyroste z něj křeček chovající se v dospělosti stejně jako jeho biologičtí rodiče. To dokazuje, že chování samců ovlivňují geny, a ne výchova.

JAROSLAV PETR, Autor je spolupracovníkem redakce
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!