Současný hurikánový tanec v Karibiku a sto tisíc mrtvých, které po sobě nechal v Barmě květnový cyklon Nagris, jsou živnou půdou pro bouřlivé vědecké spory. Jsou tropické bouře opravdu stále silnější?
Na první pohled jde o zákonitý trend. Tropické bouře čerpají energii z prohřáté vody moří a oceánů. Jejich povrchová teplota se od roku 1970 zvýšila asi o půl stupně a zdá se, že mohou roztáčet gigantické víry bouří do vyšších otáček a udržet je v nich po delší dobu.
Předpověď amerických meteorologů ohlašuje na letošní hurikánovou sezonu 14 až 18 silných bouří a 3 až 6 hurikánů nejvyšší kategorie. Obvykle čelí obyvatelé ohrožených oblastí jedenácti bouřím a dvěma hurikánům.
Problematické statistiky
V roce 2005, jen pár týdnů po zpustošení New Orleansu hurikánem Katrina, zveřejnil tým amerických vědců vedených Judith Curryovou z Georgia Institute of Technology studii, která dokazovala, že počet nejsilnějších hurikánů se od roku 1970 zdvojnásobil. Na hlavu Curryové a jejích kolegů se za to snesla tvrdá kritika, protože pro měření všech bouří nepoužili stejný metr.
Dlouhodobější analýzy švédských klimatologů vedených Johanem Nybergem nabízely poněkud jiný obraz vývoje síly hurikánů. Podle Nyberga je nárůst počtu i síly hurikánů z posledních let jen návratem k normálu.
Sedmdesátá a osmdesátá léta minulého století byla podle Švédů s ohledem na řádění tropických bouří výjimečně klidná. Během posledních 270 roků dosáhla aktivita hurikánů hned několikrát mimořádné intenzity, a šestkrát k tomu došlo dokonce v situaci, kdy byly teploty moří nižší než dnes.
Američtí klimatologové James Elsner a Thomas Jagger z Florida State University a jejich kolega James Kossin z University of Wisconsin přicházejí na stránkách prestižního vědeckého týdeníku Nature se zevrubnou analýzou, která netrpí nedostatky vyčítanými „pokatrinové“ studii Judith Curryové.
Elsner a jeho kolegové použili údaje z infračervených kamer umístěných na palubách meteorologických družic. Na jejich základě určili velmi přesně teplotu na vrcholku mračen hurikánu i teplotu uvnitř hurikánového „oka“. Z těch pak vyvodili rychlosti větru v hurikánech.
Vědci sestavili žebříček nejsilnějších tropických bouří každé hurikánové sezony od roku 1981 do roku 2006. Zjistili, že slabší bouře se prakticky nemění. Bouře z první třetiny žebříčku jsou však rok od roku silnější. Ve srovnání se studií Judith Curryové je zesílení hurikánů odhalené Elsnerovým týmem podstatně menší.
Na rychlosti nabírají větry tropických bouří především v Atlantiku a Indickém oceánu. Tam zesílily vichry těch nejmohutnějších bouří o 32 kilometrů v hodině. Pacifické tajfuny se ve stejném období nezměnily.
„Každý, kdo by chtěl stále tvrdit, že aktivita bouří neroste, to teď bude mít velice těžké,“ pochvalovala si výsledky Elsnerova týmu Judith Curryová. Počítačové modely předvídají oteplení povrchových vod oceánů do roku 2100 o další 2 °C. Podle Elsnerových kalkulací přináší ohřátí moře o 1 °C asi třicetiprocentní nárůst počtu nejsilnějších hurikánů.
Se vzestupem teploty mořské vody zároveň sílí i proudění vzduchu nad oceány, které vznik hurikánů brzdí. Elsner je přesvědčen, že se brzdný efekt neprosadí, protože ty nejsilnější hurikány jsou k němu poměrně odolné.
Zvýšená pravděpodobnost vzniku extrémně silných hurikánů staví před meteorology naléhavý úkol zpřesnit předpovědi a zdokonalit systém pro včasné varování obyvatel ohrožených území.
„Varování s předstihem dvou dnů v našich podmínkách stačí,“ říká americký expert na hurikány Peter Webster z Georgia Institute of Technology. „Pro Barmu nebo Bangladéš je to však málo.“
Na první pohled jde o zákonitý trend. Tropické bouře čerpají energii z prohřáté vody moří a oceánů. Jejich povrchová teplota se od roku 1970 zvýšila asi o půl stupně a zdá se, že mohou roztáčet gigantické víry bouří do vyšších otáček a udržet je v nich po delší dobu.
Předpověď amerických meteorologů ohlašuje na letošní hurikánovou sezonu 14 až 18 silných bouří a 3 až 6 hurikánů nejvyšší kategorie. Obvykle čelí obyvatelé ohrožených oblastí jedenácti bouřím a dvěma hurikánům.
Problematické statistiky
V roce 2005, jen pár týdnů po zpustošení New Orleansu hurikánem Katrina, zveřejnil tým amerických vědců vedených Judith Curryovou z Georgia Institute of Technology studii, která dokazovala, že počet nejsilnějších hurikánů se od roku 1970 zdvojnásobil. Na hlavu Curryové a jejích kolegů se za to snesla tvrdá kritika, protože pro měření všech bouří nepoužili stejný metr.
Dlouhodobější analýzy švédských klimatologů vedených Johanem Nybergem nabízely poněkud jiný obraz vývoje síly hurikánů. Podle Nyberga je nárůst počtu i síly hurikánů z posledních let jen návratem k normálu.
Sedmdesátá a osmdesátá léta minulého století byla podle Švédů s ohledem na řádění tropických bouří výjimečně klidná. Během posledních 270 roků dosáhla aktivita hurikánů hned několikrát mimořádné intenzity, a šestkrát k tomu došlo dokonce v situaci, kdy byly teploty moří nižší než dnes.
Američtí klimatologové James Elsner a Thomas Jagger z Florida State University a jejich kolega James Kossin z University of Wisconsin přicházejí na stránkách prestižního vědeckého týdeníku Nature se zevrubnou analýzou, která netrpí nedostatky vyčítanými „pokatrinové“ studii Judith Curryové.
Elsner a jeho kolegové použili údaje z infračervených kamer umístěných na palubách meteorologických družic. Na jejich základě určili velmi přesně teplotu na vrcholku mračen hurikánu i teplotu uvnitř hurikánového „oka“. Z těch pak vyvodili rychlosti větru v hurikánech.
Vědci sestavili žebříček nejsilnějších tropických bouří každé hurikánové sezony od roku 1981 do roku 2006. Zjistili, že slabší bouře se prakticky nemění. Bouře z první třetiny žebříčku jsou však rok od roku silnější. Ve srovnání se studií Judith Curryové je zesílení hurikánů odhalené Elsnerovým týmem podstatně menší.
Na rychlosti nabírají větry tropických bouří především v Atlantiku a Indickém oceánu. Tam zesílily vichry těch nejmohutnějších bouří o 32 kilometrů v hodině. Pacifické tajfuny se ve stejném období nezměnily.
„Každý, kdo by chtěl stále tvrdit, že aktivita bouří neroste, to teď bude mít velice těžké,“ pochvalovala si výsledky Elsnerova týmu Judith Curryová. Počítačové modely předvídají oteplení povrchových vod oceánů do roku 2100 o další 2 °C. Podle Elsnerových kalkulací přináší ohřátí moře o 1 °C asi třicetiprocentní nárůst počtu nejsilnějších hurikánů.
Se vzestupem teploty mořské vody zároveň sílí i proudění vzduchu nad oceány, které vznik hurikánů brzdí. Elsner je přesvědčen, že se brzdný efekt neprosadí, protože ty nejsilnější hurikány jsou k němu poměrně odolné.
Zvýšená pravděpodobnost vzniku extrémně silných hurikánů staví před meteorology naléhavý úkol zpřesnit předpovědi a zdokonalit systém pro včasné varování obyvatel ohrožených území.
„Varování s předstihem dvou dnů v našich podmínkách stačí,“ říká americký expert na hurikány Peter Webster z Georgia Institute of Technology. „Pro Barmu nebo Bangladéš je to však málo.“
