Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Černým kašlem se mohou nakazit i očkované děti. Vakcína může vyvanout

Zdraví

  6:08
Možná patříte mezi rodiče, jejichž dítě nedávno onemocnělo černým kašlem – navzdory tomu, že bylo řádně očkováno. Zásadní příčinou návratu této nemoci je podle odborníků krátká účinnost současně používané vakcíny.

Očkování má své zastánce i odpůrce. foto: Shutterstock

Černý kašel nebo také dávivý kašel je vysoce nakažlivé bakteriální onemocnění. Přenáší se kapénkovou infekcí. Po kontaktu s nakaženým jedincem onemocní osmdesát až devadesát procent neočkovaných osob. Bakterie Bordetella pertussis, odtud medicínský název pertuse, vylučují v těle nemocného silný toxin, který poškozuje dýchací epitel. Výsledkem je dlouhodobý dusivý kašel, často v kombinaci se zvracením, který nemocné trápí mnoho týdnů. U šesti procent nemocných dochází ke komplikacím–patrně nejnebezpečnější je zápal plic, selhání krevního oběhu a centrálního nervového systému.

„Pertuse zpočátku vypadá jako běžné nachlazení s rýmou, kýcháním, slzením, teplotou zvýšenou do 38 stupňů a s chrapotem,“ upozorňuje epidemioložka Kateřina Fabiánová ze Státního zdravotního ústavu. Často tak u dospělých není diagnostikována nebo je považována za jinou infekci horních cest dýchacích, bronchitidu nebo alergii.

Nechtění přenašeči

Někteří lidé ani nevyhledají lékařské ošetření, když se černý kašel projevuje v mírnější podobě – bez záchvatů typického kokrhavého kašle a dalších komplikací. Bohužel se tak bezděčně stávají přenašečem nemoci, často v okruhu své rodiny.

S alarmujícím zjištěním přišla nedávno studie provedená pod vedením profesora Romana Chlíbka, vedoucího katedry epidemiologie Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Počty nemocných v dospělé populaci Česka podle ní mohou být dvousetnásobně vyšší, než vykazují oficiální zdravotnické statistiky.

Černý kašel

Vysoce nakažlivé bakteriální onemocnění napadá všechny věkové kategorie, ale nejvíce malé děti. Bakterie vylučují v těle nemocného silný toxin, který poškozuje dýchací krycí tkáň. To způsobí dlouhodobý dusivý kašel, často v kombinaci se zvracením. Je příkladem onemocnění, u kterého očkování ztrácí účinnost, protože původce nemoci se vyvíjí.

Obrovskou zdravotní hrozbu s možnými tragickými důsledky představuje dávivý kašel pro kojence, kteří ještě nemají vyvinutý kašlací reflex. V Česku byly v uplynulých deseti letech zaznamenány čtyři případy úmrtí nejmenších, dosud neočkovaných dětí, v roce 2014 zemřel na pertusi starší muž

Ochranu nově narozeného dítěte do tří měsíců prakticky nelze zajistit jeho očkováním. Důležité proto je vytvoření opravdu účinné kolektivní imunity členů domácnosti, s nimiž se kojenec dostane do kontaktu, včetně očkování matek po porodu.

Národní imunizační komise na konci loňského roku doporučila očkování těhotných ženám. Trivakcíny ve složení tetanus + difterie + pertuse se už používají například v USA, Kanadě, Argentině, na Novém Zélandu,v Belgii, Španělsku, Austrálii, ve Velké Británii nebo v Chile.

Šestinedělí má svůj smysl

Odborníci v této souvislosti kritizují současný trend značné části rodičů, kteří své děti prakticky ihned po narození vodí do „společnosti“. „Není téměř vůbec respektováno dříve obecně uznávané šestinedělí, které mělo chránit nejen matku, ale právě i dítě. Novorozenci jsou vystaveni příliš vysokému riziku infekčních onemocnění z prostředí od neznámých osob, ale i od příbuzných,“ říká doktorka Kateřina Fabiánová. Riziko infekčních onemocnění se přitom netýká jen černého kašle, ale i dalších onemocnění, zejména těch, které se také přenášejí kapénkovou infekcí.

V uplynulých třech letech, když výskyt nemoci v Česku kulminoval, postihoval nejčastěji mladé lidi ve věku 15 až 19 let, stoupal však i počet hlášených nemocných ve věku budoucích rodičů.

Vrací se černý kašel a nemocí přibývá i přes očkování

Předběžné údaje Státního zdravotního ústavu hovoří o téměř šesti stech hlášených nemocných za loňský rok. Vrchol byl dosažen v roce 2014, kdy bylo v Česku diagnostikováno dva a půl tisíce osob a v roce 2013, kdy onemocnělo tisíc dvě stě lidí. Valná většina nemocných přitom prošla očkováním. Vakcína se v Česku aplikuje od roku 1958. Podle očkovacího kalendáře se v České republice proti černému kašli očkují pouze děti v rámci hexavakcíny – čtyřmi dávkami, přeočkovávají se v pěti letech. Od roku 2009 bylo navíc zavedeno plošné přeočkování pro jedenáctileté děti. Logicky se nabízí otázka, kde hledat příčiny výskytu nemoci.

„Zásadní příčinou je v současnosti nedostatečná účinnost vakcíny, která se používá po desetiletí,“ konstatuje profesor Roman Chlíbek. Bakterie Bordetella pertusis způsobující toto onemocnění se změnila, prodělala genetické mutace a přizpůsobila se očkované populaci, a proto také více cirkuluje v populaci. V dlouhodobém trendu nemocnosti se opakují pravidelné dvou- až pětileté epidemické cykly nárůstu a poklesu onemocnění, které svědčí o trvalé přítomnosti bakterie v populaci.

Ztracená imunita

Dalším důvodem je takzvané vyvanutí imunity, kdy lidé, kteří byli očkovaní v dětství, již v dospělosti nemají dostatečnou ochranu. Vakcinace poskytuje ochrannou dobu v rozmezí tří až dvanácti let.

„Záleží samozřejmě na imunitní odpovědi každého jedince, celobuněčná vakcína – dříve používaná v Česku – poskytuje delší ochranu než současná vakcína s nebuněčnou pertusovou složkou. Očkování neposkytuje celoživotní ochranu. V průběhu tří až pěti let po očkování současnou vakcínou dochází k vyvanutí – snížení imunity, a lidé se stávají k onemocnění opět vnímaví,“ vysvětluje doktorka Kateřina Fabiánová.

injekce - ilustrační foto

Původní celobuněčné vakcíny, které se začaly používat v roce 1958, obsahovaly celou inaktivovanou bakterii se všemi jejími antigeny. Kvůli lepší snášenlivosti a menšímu počtu reakcí po očkování, zejména u dětí, přešli v roce 2006 čeští zdravotníci na používání tzv. subjednotkové, nebuněčné vakcíny, která obsahuje pouze některé významné součásti bakterie, dostatečné k aktivaci imunitního systému a k tvorbě potřebných protilátek. „Zpravidla jsou to dva až pět antigenů, podle výrobce vakcíny,“ upřesňuje Roman Chlíbek.

Nové vakcíny proti černému kašli, které by reagovaly na změněnou situaci a mutační změny bakterie, hledá mnoho výzkumných týmů. „Většinou jde o celobuněčné vakcíny, připravené modernější technologií. Mohou obsahovat tzv. toxoidy, tedy toxiny bakterie upravené do té podoby, aby nebyly pro člověka toxické, ale zároveň stimulovaly jeho imunitní systém k tvorbě protilátek,“ říká profesor Chlíbek. V současné době se připravují první klinická hodnocení u lidí, ale na výsledky si budeme muset ještě nějaký čas počkat.

injekce - ilustrační foto

Autor: