Raketu s robotickou sondou mířící k Marsu vypustila Indie začátkem měsíce z kosmodromu, který se nachází na ostrůvku Šríharikota v Bengálském zálivu. Poté se satelit o hmotnosti 1350 kilogramů oddělil od rakety a vstoupil na oběžnou dráhu kolem Země, kde čekal na dnešní zhruba desetiměsíční cestu k Marsu.
Poté bude sonda nejméně šest měsíců pomocí svých pěti přístrojů studovat atmosféru Marsu, jakož i jeho topografii a nerostné složení. Především má hledat důkazy o výskytu metanu, jehož přítomnost může naznačovat, že na nejbližším sousedovi planety Země jsou vhodné podmínky pro život.
Cílem indické mise k Marsu je pro Dillí také ukázat technologické schopnosti Indie. Pro Indii je mise prestižní hlavně v jejím vesmírném soutěžení s Čínou, jejíž pokus vyslat kosmickou loď Jing-chuo 1 k rudé planetě ztroskotal v roce 2011 na technických problémech.
Pokud bude mise úspěšná, stane se Indie po Rusku, Spojených státech a Evropské vesmírné agentuře (ESA) čtvrtou kosmickou mocností světa, které se podaří "rudé" planety dosáhnout. "Nejtěžším úkolem bude přesně navést kosmické plavidlo k Marsu. Zda jsme u této zkoušky uspěli, se dozvíme 24. září 2014," podotkl po startu rakety s družicí šéf Indické organizace pro výzkum vesmíru (ISRO) K. Rádhakrišnan.
Indie se již pyšní tím, že její marsovská mise, která vyšla v přepočtu na 1,38 miliardy korun, je ve srovnání s podobnými projekty ostatních zemí velmi levná. Přesto příprava cesty vyvolala v Indii značnou kritiku, podle níž je projekt přílišným luxusem v zemi, kde miliony lidí stále ještě žijí v hluboké chudobě.