A brzy člověk, kterého nevyděsí rozsypaná sůl ani neplive do rukávu při pohledu na pohřební vůz, začne své štěstí spojovat s onou změnou - a sahá po pepsi či modré kravatě znovu a znovu.
Tato "podmíněná pověra" se může vyvinout, když lidé věří, že mohou udělat něco, aby měli situaci pod kontrolou, i když pro to neexistuje rozumný důvod, vysvětluje profesorka Gita Joharová z Columbijské univerzity, která před časem napsala pojednání o tomto fenoménu. Nedávný výzkum potvrdil, že pověry zvyšující iluzi kontroly mohou lidem podpořit psychiku a v některých případech dokonce zlepšit jejich výkonnost.
K TÉMATU: |
Lidé, kteří mají vysokou potřebu kontroly a zároveň v dané situaci cítí bezmoc - například perfekcionista, který neměl čas připravit se na zkoušku - jsou nejpravděpodobnější "obětí" podmíněné pověry, uvedli vědci.
A jakkoli je možné podobnou pověru zlomit, obvykle to vyžaduje spoustu negativních důkazů, než jsou lidé ochotni rozloučit se se svými "šťastnými rituály", dodala Joharová. V rámci studie se svým pomocným profesorem Erikem Hamermanem například nechala 275 účastníků hrát proti počítači hru kámen-nůžky-papír. Každý z nich odehrál deset sérií pravou rukou a deset sérií levou.
Rozsypaná sůl - jedna z pověr v restauraci
Aniž by o tom účastníci věděli, byl počítačový program upravený tak, aby zmanipuloval výsledky a nechal některé z účastníků vyhrávat častěji při hraní levou rukou. Když pak dostali na vybranou, kterou ruku si zvolí na poslední zápas proti počítači, tři čtvrtiny těch, jejichž výsledky byly zmanipulovány ve prospěch levé, vybrali ruku, která se jim "postarala" o větší počet vítězství.
Šťastný míček
Fenomén podmíněné pověrčivosti je natolik běžný, že jsou na něm postavené celé reklamní kampaně, uvedl Hamerman. Například v nedávné reklamně na pivo Bud Light do sebe fanoušek tlačí odporně chutnající vegetariánský burger, protože jeho tým vyhrál, když ho naposledy jedl.
Dvacetiletá Mary Pfisterová, studentka Saintlouiské univerzity, nosí na každý hokejový zápas tričko Chicago Blackhawks. Když ho na sobě měla tuto sezónu poprvé, její tým vysoko zvítězil, a proto si ho teď bere pokaždé, i když si kvůli tomu musí udělat zajížďku domů. "To spojení je nejspíš jenom v mojí hlavě," připouští. "Ale když ho mám, jsem klidnější." Pro osoby, které jsou pod tlakem, aby podaly vysoký výkon, může pověrčivé chování vytvořit placebo-efekt, který výkonnost skutečně vylepší.
Od patnácti let nosí Maria Farranová, dvacetiletá vysokoškolačka z Barcelony, červený náramek na všechny zkoušky. "Dala mi ho mamka pro štěstí. Když ho mám, jsem uvolněnější," řekla. "Myslím, že mi u zkoušek pomáhá." Při experimentu v roce 2010, který zveřejnil časopis Psychological Science, golfisté odehráli o 35 procent víc doklepnutí do jamky, když jim bylo řečeno, že míček, kterým hrají, je "šťastný".
'Kulturní pověrčivost'
Sportovní týmy od nejnižší ligy až po profesionální si jsou vědomy, jaký přínos pro hráče představují jejich talismany nebo "šťastné rituály" a nijak jim v nich nebrání. Například o Michaelu Jordanovi bylo známo, že pod basketbalové kraťasy nosil svoje "šťastné šortky" z doby, kdy hrál basketbal na vysoké škole.
Zatímco podmíněná pověrčivost může ovlivnit chování jednotlivce, společensky sdílená "kulturní pověrčivost" může mít dopad na celý trh. V každý pátek třináctého zaznamenávají americké aerolinky o zhruba 10.000 cestujících méně a místní podniky celkově nižší zisky, protože lidé nechtějí cestovat, pracovat ani nakupovat.
