Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Jak předejít infarktu? Zahoďte cigarety a začněte se hýbat, říká lékař

Zdraví

  6:32
Jaká srdeční onemocnění nejčastěji trápí Čechy? Jak předcházet akutnímu infarktu a co dělat, pokud cítíte náhlé potíže? "Nejzávažnější jsou v Česku onemocnění oběhového ústrojí. Hlavní důvody jsou dva: úmrtí na tato onemocnění jsou na prvém místě ve statistice všech příčin úmrtí, kde mimo jiné vysoko převyšují úmrtí na všechny zhoubné nádory dohromady, a dále to, že jich přibývá s věkem," vysvětluje lékař František Kölbel z interní kliniky 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Fakultní nemocnice v Motole a Canadian Medical Care Praha.
Neviditelný strašák - ilustrační foto

Neviditelný strašák - ilustrační foto foto: Shutterstock

Lidovky.cz: Jaké potíže nejčastěji trápí pacienty, kteří za vámi přicházejí? A jaká oněmocnění považujete vy za nejnebezpečnější?
Nejzávažnější jsou v Česku onemocnění oběhového ústrojí. Hlavní důvody jsou dva: úmrtí na tato onemocnění  jsou na prvém místě ve statistice všech příčin úmrtí, kde mimo jiné vysoko převyšují úmrtí na všechny zhoubné nádory dohromady, a dále to, že jich přibývá s věkem. A protože i v Česku se průměrný věk zřetelně prodloužil a prodlužuje, díky úspěchům v léčbě a i prevenci, zůstávají kardiovaskulární onemocnění zdravotním problémem první velikosti. Co k nim patří? Především ischemická choroba srdeční, hlavně akutní srdeční infarkt, a dále mozkové cévní příhody. 

Lidovky.cz: Lze rozpoznat akutní srdeční infarkt? Čím je vlastně způsoben?
Je způsoben uzávěrem věnčité tepny, nejčastěji kombinací aterosklerotického plátu a náhle vzniklé sraženiny krevní na povrchu tohoto plátu, tedy trombem. Zatím, co vývoj aterosklerotického plátu se zakládá již v dětství a v dorostovém věku a trvá roky, nejčastěji desítky let, krevní sraženina na povrchu aterosklerotického plátu vznikne rychle, během hodin. Tato skutečnost je důležitá pro schopnost věnčitých tepen přizpůsobit se změnám průtoku tepenné krve. Jeho pomalé omezování spolu s tělesným cvičením podporuje rozvoj cévních spojek v řečišti věnčitých tepen, kolaterál, které do značné míry zmenšují vliv aterosklerotického plátu na proudění krve v postižené tepně. Naproti tomu sraženina krevní, která vznikne rychle, věnčitým tepnám tuto možnost nedává a cévní uzávěr má za následek odúmrť postižené části srdečního svalu. Zde je nutno říci, že i ona odúmrť není stavem, který vznikne okamžitě, ale  rozvíjí se v řádu minut až několika málo hodin. Z této skutečnosti je zřejmé, že léčba akutního infarktu je především závodem s časem.

PSALI JSME:

Lidovky.cz: A jaké mohou lidé pociťovat příznaky?
Hlavním příznakem akutního srdečního infarktu je “infarktová“ bolest, neostře ohraničená, umístěná v hloubi hrudníku za hrudní kostí, intenzivní, někdy až šokující intenzity, která nejčastěji vystřeluje do dolní čelisti, levého ramene a levé horní končetiny, může ovšem vystřelovat i do nadbřišku a napodobovat bolest při onemocnění žlučníku či žaludku. Bolest je často spojena s úzkostí, někdy, zejména je-li intenzivní, přímo strachem ze smrti, dále s dušností a nevolností, i zvracením. Je ovšem skutečností, že někdy může bolest  jako hlavní známka akutního srdečního infarktu chybět, a nahrazuje jí náhle vzniklá intenzivní dušnost, případně další známky nedostatečného výkonu srdce včetně zmatenosti. Tato situace nastává při degenerativních změnách inervace srdce, a setkáváme se s ní zejména u seniorů a u diabetiků.

Lidovky.cz: Jak probíhá léčba akutního infarktu? Posunula se nějak za poslední dobu?
Léčba akutního srdečního infarktu prošla v posledních dvaceti až třiceti letech dramatickým vývojem. Původní vyčkávací taktika, nejprve na standardním lůžku a od sedmdesátých let na lůžku koronárních jednotek (vůbec první vznikla teprve v r. 1962 v USA a její vybavení bylo až neuvěřitelně jednoduché) se změnila v dnešní závod s časem, který uplyne od vzniku bolesti do možnosti zprůchodnit "infarktovou" tepnu a tím zachránit co nejvíce z ischemizované části srdeční svaloviny před úplným odumřením. Jako český kardiolog rád konstatuji, že česká kardiologie byla první, která ukázala ve studii "Prague", že pro nemocného je v podmínkách našeho zdravotnictví nebo tomu podobných nejvýhodnější rychlý převoz nemocného do katetrizační laboratoře, která invazivním vyšetřením věnčitých tepen identifikuje onu infarktovou tepnu, a umožní rozhodnout o další optimální péči o nemocného. Pokud to stav věnčitých tepen dovolí, provede intervenční kardiolog přímo angioplastiku postižené tepny a uloží do ní kovovou mřížku, která brání novému uzávěru ošetřené tepny, pokud to není možné, předá nemocného kardiochirurgickému týmu k založení cévní spojky nebo spojek (bypasssů), které uzavřené místo obejdou. Současně ovšem již nemocný dostává léky pro potlačení bolesti, a léky které brání dalšímu srážení krve, především kyselinu acetylsalicylovou, tedy aspirin, případně dalším, dále heparin, a rovněž některý ze statinů, které jednak snižují hladinu cholesterolu, ale také  pomáhají v překrytí aterosklerotických plátů pevnou vazivovou vrstvou, tedy napomáhají hojení tepenné stěny.

Lidovky.cz: Co rozhoduje? Čas, či postup, jak se s pacientem zachází v bezprostředním čase poté, co prodělé akutní infartkt?
Všechna tato léčebná opatření, která jsou v rukách zdravotní služby, snížila nemocniční úmrtnost (podtrhuji, nemocniční) akutního srdečního infarktu z původních přibližně 30%  na dnešních  5-6%, tedy velmi významně. Je to proto, že vše je organizováno tak, aby se nemocný dostal k potřebnému vyšetření a ošetření co nejrychleji, tedy, aby onen závod s časem v péči o nemocného dopadl v jeho prospěch. Po zavolání pacienta nebo jeho okolí přijede sanitní vůz do 10- 15 minut, a sleduje se i délka času od příjezdu do nemocnice až po zahájení invazivního vyšetření (dveře – jehla), která se opět pohybuje v málo desítkách minut.

Lidovky.cz: V čem je tedy problém?
Problém je v samotném pacientovi, který se musí rozhodnout, že zavolá zdravotní pomoc. Zatím, co po zavolání se čas počítá v minutách, nemocným to trvá hodiny (podle jedné studie v průměru čtyři hodiny), než se o pomoc přihlásí. A právě toto zdržení na samém začátku znamená, že je ztracen nejcennější čas pro časné a včasné ošetření pacienta. Všichni, a zejména starší z nás, by si měli uvědomit, že není chybou zavolat pomoc a nakonec zjistit, že se o akutní infarkt nejedná, a že je hrubou chybou váhat, ať z jakéhokoliv důvodu.

K TÉMATU:

Lidovky.cz: Jakým způsobem předcházet vzniku akutního srdečního infarktu?
Nejdůležitější jsou pravidelná preventivní vyšetření zaměřená na zjištění přítomnosti rizikových faktorů vzniku a rozvoje aterosklerozy, tedy vedle věku a mužského pohlaví, které žádným zásahem neovlivníme, i těch ovlivnitelných. Sem patří otylost, vysoká hladina cholesterolu a dalších tukových látek v krvi, přítomnost a stav kompenzace cukrovky, vysokého krevního tlaku, ale také nadměrný stres, kouření cigaret a nedostatek tělesného pohybu. V této souvislosti je dobré si uvědomit, že existuje vrozená dispozice pro vysokou hladinu cholesterolu a tukových látek v krvi, možná až u jedné třetiny celé populace, a že využívání preventivních vyšetření jejich hladin je plně na místě, a to v každém věku. I proto, že známe efektivní cesty ovlivnění. Jedna, a nejdůležitější skupina opatření, bohužel není příliš populární, protože jí máme všichni ve svých rukách. Ta vyžaduje změnu životního stylu - zhubnutí, přestat kouřit, upravit i složení potravy (vynechat cukr a omezit sacharidy, omezit tučná jídla), a pohybovat se – alespoň hodinu denně bychom měli prochodit a ujít při tom vzdálenost 4-5 km, tedy ne pomalou procházkou s pejskem na vodítku, ale chůzí, o které naše tělo bude vědět. Do druhé skupiny patří léky, které jsou vesměs u nás k dispozici, ovšem, o jejich předpisu musí rozhodnout lékař.