31. října 2014 7:00 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Obavy z nemoci. Jak se
vyrovnat se schizofrenií?

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Deprese (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Deprese (ilustrační foto) | foto: Shutterstock
O schizofrenicích se v posledních dnech živě diskutuje. Mohou být nebezpeční? Jak je začlenit do společnosti? V Česku vznikl systém na včasný záchyt varovných příznaků této nemoci. V zahraničí se osvědčil, ale naše zdravotní pojišťovny ho zatím nehradí.

Obavy z pacientů se schizofrenií úzce souvisejí s nedávnou tragickou událostí ve Žďáře nad Sázavou, kde duševně nemocná žena zabila studenta. „Posoudit, zda u této pacientky ochranná léčba selhala, v tuto chvíli není možné,“ říká profesorka Hana Papežová z Psychiatrické kliniky1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze. „Chce to nejprve detailně prozkoumat, co se doopravdy stalo.“

Slova však podle ní působí vždycky jako rozbuška a palcové titulky o vraždící schizofreničce nikomu ani ničemu nepomohou. Paradoxně spíš škodí nejen nemocným, ale také příbuzným, zdravé populaci i odborníkům. Jak tedy vypadá střízlivá realita? Násilníci, nebo nemocní?

Pětiminutový dotazník ITAREPS

  • Cílem programu ITAREPS (Information Technology Aided Relaps Prevention in Schizophrenia) je rychlé a cílené rozpoznání časných varovných příznaků opětovného propuknutí psychotického onemocnění s využitím moderních komunikačních a informačních technologií. * Program umožňuje snížit míru opětovného vzplanutí nemoci a následných hospitalizací.
  • Systém vyvinulo Psychiatrické centrum Praha ve spolupráci s experty z Katedry kybernetiky ČVUT v Praze.
  • Pacient jednou týdně odpovídá prostřednictvím mobilního telefonu na dotazník – odpovědi namačká do mobilu a odešle jako SMS. * Odpovědi jsou ve formě čísel, od nuly do čtyřky. Dotazník má deset otázek, vyplnění trvá pět minut.
  • Podobný dotazník vyplňuje i rodinný příslušník pacienta, který jej má denně na očích. * Prostřednictvím centrály se údaje zadají do počítače, který je vyhodnotí. Informace v grafické a slovní podobě se prostřednictvím e-mailu dostávají k lékaři.
  • V případě potřeby lékař kontaktuje pacienta a určí, zda má brát více, či méně léků.

Zkušenost s psychickou nemocí má dnes u nás už každá třetí až čtvrtá rodina. Schizofrenií trpí přibližně jedno procento populace. „Když se ale řekne psychicky nemocný člověk, velká část české populace si i dnes představí nebezpečného jedince, kterého je nejlépe izolovat v psychiatrických léčebnách,“ konstatuje profesorka Hana Papežová. „Ve skutečnosti jsou mezi nimi lidé s depresemi nebo neurotickými poruchami, kteří nejsou pro své okolí nijak nebezpeční.“

Také mezi schizofreniky se dá podle jejích slov najít jen zlomek pacientů schopných páchat násilí. Velká část psychicky nemocných lidí se přesto za svoji nemoc stydí a před ostatními ji raději tají. Stejnými pocity navíc trpí nejen oni, ale i jejich blízcí. Pokud sevmédiích opakovaně objevují zprávy o duševní nemoci ve spojení s násilím, pak se jejich stigmatizace ještě prohloubí a nemoc zhorší. Paradoxně právě v takovou chvíli mohou být pro své okolí nebezpeční.

Potvrdil to mimo jiné průzkum, který před lety probíhal na pražské Psychiatrické klinice. Odborníci tehdy zjistili, že s následky podobné mediální kampaně se jejich pacienti vyrovnávali někdy i po řadu měsíců. „Uvádět přesnou diagnózu ve spojení s násilnými činy proto považuji za velmi škodlivé,“ říká profesorka Papežová.

Jenom léky nestačí

Schizofrenie patří přitom k velmi složitým onemocněním, jejichž příčiny i průběh se doposud odborníkům nepodařily zcela odhalit. Obvykle propuká mezi 21. a 22. rokem života a bývá popisována jako porucha zpracování informací. Může souviset s nerovnováhou chemických látek v mozku, s přítomností viru v průběhu vývoje a také s genetikou.

Pokud je jeden z rodičů schizofrenik, pak má podle odborných pramenů jeho dítě 12procentní pravděpodobnost, že také onemocní. V rodinách, kde touto nemocí trpí otec i matka, vzrůstá toto číslo na 40 procent. „Takto postižení pacienti v akutní fázi onemocnění ztrácejí kontakt s realitou, pronásledují je bludy, slyší různé hlasy, cítí se ohroženi a bojují s nebezpečím, které neexistuje,“ uvádí profesorka Papežová.

Naštěstí existují antipsychotika, léky, které dokážou tyto projevy nemoci léčit, nebo alespoň zmírnit. Pacienti tak mohou prožít někdy i velkou část života v klidovém stadiu, kdy se u nich nemoc nijak neprojevuje. Bohužel však tyto léky mívají i některé nepříznivé vedlejší účinky. Medikamenty starší generace vyvolávaly u pacientů parkinsonský syndrom, nemocní bývali zpomalení a trpěli třesem. Léky nové generace mohou zase způsobit nárůst hmotnosti.

Schizofrenie

  • Zkušenost s psychickou nemocí má dnes v Česku každá třetí až čtvrtá rodina.
  • Schizofrenií trpí přibližně jedno procento populace.
  • Schizofrenie Nemoc může souviset s nerovnováhou chemických látek v mozku, s přítomností viru v průběhu vývoje, ale i s genetickými předpoklady.
  • Léčí se antipsychotiky – léky, které regulují hladinu dopaminu. Odstraňují bludy a halucinace, zlepšují soustředění a pomáhají pacientům zvládat každodenní zátěž. Mají i preventivní účinek, zabraňují návratu onemocnění.

Z těchto důvodů někdy pacienti léčbu i přeruší a riskují, že se jim nemoc opět vrátí. Schizofrenici jsou ovšem nuceni bojovat nejen s vedlejšími účinky léků, ale také s takzvanými negativními symptomy, kdy ztrácejí zájem o kontakty a obrazně řečeno vypadávají ze společnosti.

Na tyto symptomy však i současná antipsychotika zabírají hůře. „Při léčbě se proto také využívá podpůrná psychoterapie a resocializace,“ uvádí Hana Papežová s tím, že snaha začlenit pacienty znovu do společnosti je velmi důležitá. „V zahraničí proto pro tyto lidi budují komunitní centra anebo chráněné bydlení či chráněné dílny,“ říká.

Dálkový monitoring nemoci

Odbornice z vlastních zkušeností ví, že i čeští pacienti, kterým byla nabídnuta možnost chráněného bydlení, na tom byli většinou lépe než nemocní žijící převážně v ústavech. Už proto, že neztratili soběstačnost a zároveň zůstávali pod pravidelnou kontrolou. V Česku je však takových možností prozatím velmi málo.

Před 11 lety přišlo Psychiatrické centrum Praha, které je klinickou základnou 3. LF UK, se zajímavým projektem, který se zaměřoval nejen na včasný záchyt varovných příznaků u schizofreniků, ale i na lepší spolupráci lékaře, pacienta a jeho rodiny.

Ti, kdo měli zájem se do preventivního systému ITAREPS zapojit, odpovídali prostřednictvím SMS na otázky, jež vypovídaly o jejich aktuálním zdravotním stavu. Aby údaje byly co nejvěrohodnější, odpovídal na stejné dotazy také některý z rodinných příslušníků, který byl s pacientem v pravidelném kontaktu. Pomocí unikátního matematického postupu pak počítač data vyhodnotil a v případě, kdy zaznamenal zhoršení zdravotního stavu, upozornil ošetřujícího lékaře.

„Systém ITAREPS dokáže předpovědět hrozící relaps (návrat nemoci – poz. red.) asi sedm týdnů před vlastní událostí,“ upozorňuje doktor Filip Španiel z Psychiatrického centra Praha, který je hlavním autorem tohoto systému, do něhož se postupně zapojilo asi 900 pacientů.

Kromě České a Slovenské republiky byl ověřován i v Japonsku. „Podle tří studií provedených v Česku systém snižuje počty psychiatrických hospitalizací a hospitalizačních dnů o 70 procent,“ hodnotí výsledky doktor Španiel. „Také nezávislá randomizovaná studie provedená v Japonsku prokázala u systému ITAREPS v porovnání s kontrolním souborem pětkrát nižší míru hospitalizace.“

Po odečtení veškerých nákladů by podle jeho názoru program mohl ze státního rozpočtu uspořit přibližně 330 milionů korun ročně. Přesto se zdravotní pojišťovny zatím zdráhají na jeho financování podílet.

„Všeobecná zdravotní pojišťovna projekt ITAREPS nefinancuje,“ říká tiskový mluvčí VZP Oldřich Tichý. „Jeho propagátoři nám dosud nepředložili žádnou relevantní analýzu, která by prokázala, že přínosy projektu jsou skutečně takové, jak je oni sami v médiích často a rádi prezentují.“

Někteří psychiatři tak byli nuceni zmíněný program ukončit, jiným se podařilo získat grant a dál ho svým pacientům nabízejí. Jedním z nich je i doktor Jan Hanka z Psychiatrického centra Praha. „Do systému se postupně zapojilo 20 pacientů z mé ambulance a funguje výborně,“ říká. „Díky němu se nám nejednou podařilo včas zachytit varovné příznaky, a zabránit tak hospitalizaci.“ Jaký bude ovšem jeho další osud, není momentálně jasné.

Komunikace s rodinou i veřejností

Přestože se názory na efektivitu systému různí, nelze mu upřít, že přispívá k lepší spolupráci lékaře s pacientem i rodinnými příslušníky. „Komunikace s rodinou je přitom při psychiatrické práci velmi důležitá,“ říká profesorka Papežová. „Pokud s námi rodinní příslušníci dobře spolupracují, dokážou často jako první u nemocného postřehnout počínající známky zhoršení zdravotního stavu.“ Pro psychotické pacienty bývá totiž charakteristické, že si svoji nemoc neuvědomují. Pokud se zhorší náhle, obvykle nebývají ochotni ke spolupráci s lékařem. O to cennější pak bývají informace od jejich blízkých.

PSALI JSME:

Podle názoru profesorky Papežové není řešením zavírat tyto lidi dlouhodobě do léčeben, za mnohem podstatnější považuje snahu udržet nemoc pod kontrolou v komunitě a udržet nemocné ve společnosti. Že je to možné, dokazuje každoročně divadelní a hudební festival Mezi ploty v psychiatrické nemocnici v pražských Bohnicích, při němž se vždy na několik dní pootevírají vrátka mezi světem duševně nemocných a zdravých. Mnohem častěji však tato vrátka zůstávají pevně uzamčená.

„Za velmi zásadní proto považujeme spolupráci s novináři,“ zmíní se Hana Papežová. „Psychiatrická společnost ČLS JEP například každoročně udílí i novinářskou cenu za nejlépe objektivně zpracovaný text s tematikou duševního zdraví.“ K lepšímu začlenění psychicky nemocných lidí do společnosti by měla přispět také připravovaná reforma psychiatrické péče, jež počítá s postupným vytvářením komunitních center, která se v zahraničí osvědčila.

Ivana Matyášová, autorka je spolupracovnice redakce
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz