Výšku nejvyšší hory světa Mount Everestu poprvé přesně změřili odborníci v roce 1852. Použili teodolit - základní přístroj, který zeměměřiči používají od 19. století. Klasický teodolit sestává z dalekohledu se záměrným křížem, pomocí kterého se najednou zjišťují tři prostorové souřadnice měřeného bodu - vodorovný směr, svislý úhel a vzdálenost. Poloha a nadmořská výška se z naměřených údajů určí trigonometrickým výpočtem.
Měření Mount Everestu proběhlo v rámci trigonometrického průzkumu Indie, který vedl sir George Everest, geograf a geodet, po němž nejvyšší vrchol světa nese dodnes jméno. A to přesto, že vlastní měření ze vzdálenosti 240 km prováděl indický matematik a zeměměřič Radhanath Sikdar. Výška Mount Everestu byla při měření v roce 1852 stanovena na 8840 m n. m.
Tato hodnota je s vývojem měřicích metod postupně zpřesňována. Od 50. let 20. století byla uznávaná hodnota 8848 m n. m., změřená indickými geodety. Po přesných měřeních pomocí přístroje GPS, ukotveného na vrcholu hory na konci 90. let, je dnes oficiálně přijímanou hodnotou výška 8850 m n. m. Tektonické desky, které daly vzniknout celému horskému systému Himálaje, jsou stále v pohybu, takže Mt. Everest se ročně zvýší o necelý půlcentimentr a vrchol se posunuje o necelé tři centimetry směrem k severovýchodu.
