Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Co se skrývá v roztocích? Polarografii pro svět objevil Jaroslav Heyrovský

Věda

  6:10
PRAHA - Polarografie, založená na použití rtuťové kapkové elektrody, umožňuje rozpoznat složení i těch nejslabších roztoků. Objevitelem této významné analytické metody byl Jaroslav Heyrovský, který zemřel před 50 lety, 27. března 1967. Za svůj objev, jenž měl velký vliv na vývoj elektroanalytické chemie ve dvacátém století, získal profesor Heyrovský také jako první Čech v roce 1959 Nobelovu cenu za chemii. Dožil se 76 let.

Jaroslav Heyrovský foto: Lidovky.cz

Počítačové polarografy dnes už nechybějí v žádné chemické laboratoři, slouží ale i v biologii, farmacii nebo v biochemii. Lékařům pomáhají sledovat některé choroby včetně rakoviny, zkoumat DNA či bílkoviny, anebo monitorovat látky v životním prostředí. Polarografie je užitečná například při kontinuálním měření obsahu kyslíku v atmosféře, měření obsahu oxidu siřičitého v kouřových plynech či zjišťování obsahu jedovatých kovů ve vodě.

Diplom Nobelovy ceny udělený Heyrovskému se stal kulturní památkou

„Když člověk na něco přijde, to je jako když najdete v písku hrudku zlata. Říkáte si, pozor to by mohlo být naleziště a ryjete v tom písku dál. A tak z toho byla nakonec polarografie,“ komentoval Heyrovský vznik své metody. Objev a její rozšíření mu přineslo uznání, čestné doktoráty univerzit či členství v akademiích věd, včetně prestižní Londýnské královské společnosti. Na Nobelovu cenu byl Heyrovský navržen už v roce 1934, dočkal se jí ale až o 25 let později.

Vědec, který pomáhal profesoru fyziky Bohumilu Kučerovi s pokusy s povrchovým napětím rtuti, učinil svůj objev začátkem 20. let. Na metodu, jak zjistit složení roztoku, přišel v únoru 1922 při pokusech s roztokem chloridu sodného. Základem polarografie je rtuťová kapilára, ponořená do elektrolyzovaného roztoku spolu s další, srovnávací elektrodou. Měří se pak závislost elektrického proudu na napětí, podle níž se určí jak látka, tak její koncentrace v roztoku.

Přednášel i v USA

Prvotní Heyrovského metoda byla zdlouhavá, každé napětí totiž bylo nutné nastavit ručně, příslušné proudy jednotlivě odečítat a výsledky bod po bodu zanášet do grafu. Už v roce 1924 ale sestrojil se svým japonským žákem Masuzo Šikatou první zařízení, které dokázalo polarografické křivky zaznamenávat automaticky, a které nazval polarograf. Analýzy roztoků tak místo hodin zabraly jen pár minut a polarograf se rozšířil z analytické chemie do řady oborů.

Heyrovský přitom nebyl „jen“ objevitelem nové metody, svůj objev dokázal i úspěšně prezentovat v zahraničí. Například v USA přednášel o polarografii na nejvýznačnějších univerzitách a jako jeden z prvních českých vědců uskutečnil v roce 1934 přednáškové turné v SSSR. Spolu s dalším vynikajícím chemikem, profesorem Emilem Votočkem, založil už v roce 1929 dodnes vycházející odborný časopis Collection of Czechoslovak Chemical Communications.

Heyrovský se narodil 20. prosince 1890 v Praze v rodině profesora římského práva na české univerzitě Leopolda Heyrovského. Vědecky zvídavý byl už jako dítě, kromě chemických pokusů a snímkování vyřazenou rentgenkou ho zajímaly například i zkameněliny. V dobách, kdy omylem zamořil letenskou ulici, kde bydlel, chloridem amonným, ovšem ještě netušil, že se mu fyzikální chemie stane osudem. Bavil ho také fotbal a hrál rovněž slušně na klavír.

Heyrovského diplom

Zájem o fyziku a chemii u Heyrovského převážil až na Akademickém gymnáziu, kde se v posledním ročníku potkal s budoucím velikánem české literatury Karlem Čapkem. Fyzikální chemie se však v Praze tehdy nevyučovala, a tak po roce na univerzitě odešel v roce 1910 do Londýna. Studoval u laureáta Nobelovy ceny Williama Ramsaye a u jeho nástupce, elektrochemika Fredericka Donnana.

Po válce Heyrovský složil zkoušky na pražské Univerzitě Karlově, kde byl v roce 1922 ve svých dvaatřiceti letech jmenován prvním mimořádným a v roce 1926 řádným profesorem fyzikální chemie. V roce 1950 byl Heyrovský jmenován ředitelem nově vzniklého Polarografického ústavu (dnešního Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR), který řídil do svých 73 let.

V manželství s Marií Kořánovou se Heyrovskému narodily dvě děti. Obě se později věnovaly přírodním vědám, dcera Jitka jako biochemička a syn Michael jako pokračovatel polarografické tradice v ústavu nesoucím později otcovo jméno. Po význačném vědci byla v roce 1982 pojmenována planetka 3069 Heyrovský a také kráter na odvrácené straně Měsíce (1985). Připomíná jej i Nadační fond Jaroslava Heyrovského, který od roku 1993 pomáhá nadaným středoškolským studentům v odborném růstu.

Autor:

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.