Ve studii, kterou zveřejnili v odborném periodiku British Medical Journal, severští vědci napsali, že snížení úmrtnosti na rakovinu žen v oblastech, kde se prováděl mamografický screening, bylo stejné nebo dokonce menší než v oblastech, kde se mu nepodrobovala žádná žena.
"Je načase vznést otázku, zda screening přinesl slíbený účinek na úmrtnost na rakovinu prsu," řekl Karsten Jorgensen ze Severského Cochraneova střediska (Nordic Cochrane Center) v Kodani, jenž výzkum vedl.
Čeští odborníci: V zahraniční statistice je něco špatně
"U nás statistiky vycházejí zcela odlišně. České statistiky dlouhodobě jednoznačně ukazují přínos mamografie. Mám podezření, že je v zahraniční statistice něco špatně," řekl předseda České onkologické společnosti profesor Jiří Vorlíček s odkazem, že konkrétní statistická srovnání vypracuje výbor společnosti a poskytne médiím do týdne.
Dánští a norští vědci srovnávali změny v úmrtnosti na rakovinu prsu ve dvou dánských oblastech, kde se mamografický screening provádí, s úmrtností jinde v Dánsku, kde tomu tak není. Ve věkové kategorii 55 až 74 let, kde se předpokládá největší zisk ze screeningu, byl v oblastech, kde se provádí, zaznamenán roční pokles úmrtnosti na rakovinu prsu o jedno procento. V jiných oblastech to ale bylo o dvě procenta.
Ve věkové skupině 35 až 54 let byl v oblastech screeningu zaznamenán roční pokles úmrtnosti o pět procent a jinde o šest procent.
Jorgensen vyslovil dohad, že v jiných vyspělých zemích by byly výsledky stejné. "Musíme ženám říct, že šance získat něco díky tomuto (mamografickému) programu je velmi malá," poznamenal podle Reuters.
Přednosta radiodiagnostické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) a iniciátor mamografického screeningu v Česku profesor Jan Daneš řekl, že zpochybnění přínosu mamografického screeningu se objevují opakovaně. "Když se pak výsledky zkontrolovaly, zjistilo se, že to bylo špatně spočítané," řekl.
Odhalení v raném stádiu
Ředitel VFN Jan Bříza řekl, že největším přínosem screeningu je, že odhalí nádor v raném stadiu, kdy se žena zcela vyléčí. I když počty odhalených případů každoročně rostou, úmrtnost zůstává zhruba na stejné úrovni - a to právě díky screeningu. Za zpochybněním jeho přínosu mohou prý být propagátoři jiných metod vyšetření.
Reuters připomněl, že spor o mamografický screening vypukl v listopadu ve Spojených státech, když tam činitelé z oblasti veřejného zdravotnictví zpochybnili smysl systematické mamografie pro ženy pod 40 let a navrhli zvýšení věku pro každoroční mamografické vyšetření na 50 let. Proti tomu se postavili lékaři pečující o nemocné s rakovinou.
Rakovina prsu je nejběžnější rakovinné onemocnění žen - tvoří 16 procent všech případů rakoviny žen. Ve světě ročně připraví o život v průměru 519.000 žen, napsala agentura.
V České republice postihne tato nemoc ročně 4500 žen, 1800 na ni zemře.
Zdravotní pojišťovny hradí preventivní vyšetření na mamografu ženám od 45 let jednou za dva roky. Lékaři uvádějí, že při kombinaci mamografie s dalším vyšetřením se dá odhalit v raném stadiu až 98 procent nádorů.