V neděli se konají slavnostní bohoslužby v katolických chrámech i v mnohých protestantských kostelech a sborech. V některých farnostech se v tento den světí velikonoční pokrmy, například čokoládoví beránci a mazance.
"První křesťané se sešli v noci ze soboty na neděli, slavili do rána a pak šli spát. Dnes je to jiné, scházíme se v sobotu večer na vigilii a pak znovu na mši v neděli ráno," řekl ČTK katolický kněz z farnosti v Praze Strašnicích Jan Balík. V katolických kostelích se dnes koná tradiční nedělní mše ve slavnostnějším pojetí. "Doporučuje se kropení vodou jako připomínka toho, že jsme byli pokřtěni, pak se světí pokrmy - beránky, mazance a podobně," dodal Balík.
Slavnost Zmrtvýchvstání Páně se v mnoha kostelích a chrámech dnes připomíná od časného rána. Například v katedrále sv. Víta ale povede mši kardinál Miloslav Vlk od 09:30.
Češi si velikonoční svátky prodlužují o pondělí, ke kterému už se ale neváže žádná speciální křesťanská oslava. Pokud věřící chtějí, schází se podle Balíka v kostelích na mši. Velikonoční pondělí nicméně patří převážně lidových zvykům. Ačkoli jsou velikonoční svátky pro praktikující křesťany, jichž je podle církevních zdrojů v Česku několik set tisíc, hlavní událostí, pro ostatní zůstávají symbolem příchodu jara s barvením vajíček a vycházkami do prosluněné přírody.