Napsal to dnes rakouský deník Der Standard.
Mohamed a dalších 13 variant od Muhammada až po Mehmeta skončilo v roce 2007 v Británii jako druhé nejčastější chlapecké jméno. O rok později by nejspíš bylo na prvním místě. Ve statistice se ale neobjevilo. Vyvstaly pak různé dohady a teorie o tom, že ze zjišťování záměrně vypadlo. Vysvětlení bylo ale podle deníku prosté. Statistický úřad šetřil a zaměřil se jen na tradiční místní jména.
Vídeňský historik Michael Mitterauer uvedl, že i v Rakousku je nástup muslimských jmen znát, a to zvlášť v hlavním městě. Zatímco v roce 1995 bylo jméno Mohamed v oblíbenosti na 86. místě, předloni mu připadla už 35.
příčka. I při sečtení všech psaných variant se ale do první desítky nedostalo, i když by nejspíš předstihlo jméno Christian. Zatím žádnému z tradičních rakouských jmen prý ale zatím nehrozí, že by ho prorokův jmenovec předběhl.
Mitterauer nezkoumal jen statistiky dávání jmen, ale i internet. Pátral po důvodech, kvůli kterým si muslimští rodiče určité jméno pro svého potomka vyberou. V minulosti pojmenovávali přistěhovalci své dítě často raději tak, aby to bylo "mezikulturně lépe přijatelné". Druhá generace migrantů stále častěji volí nejen prorokovo jméno, ale i jména jeho příbuzných a druhů či postav z historie. Zatímco muslimští rodiče kvůli tomu čelí podezření ze šíření islamismu, u "domorodců" přidělování starozákonních jmen dcerám a synům žádné podezření na politické hnutí nebudí.
Jméno známého nositele může být pro muslimy i předností do života. Očekává se, že dítě zdědí po svém vzoru dobré vlastnosti. Na druhou stranu právě známá postava mnohé rodiče odrazuje od toho, aby po ní svého potomka pojmenovali. "Muhammadovi se nedá tak snadno nadávat," uvedl na internetu jeden otec. I proto podle odborníka rodiče volí varianty jména jako například Mehmet. Tomu prý lze vynadat snadněji.
Podle Mitterauera k příklonu rodičů k islámským hodnotám a tradicím přispěly kulturní konflikty posledních let. Nemusí to ale znamenat, že by se muslimové vyčleňovali a uzavírali. Naopak to může přispět k propojení evropských a orientálních tradic, míní odborník.
