Spolu s odpadní vodou z nedalekého chemického závodu se dostala do moře a přiotrávila místní ryby. A s nimi i obyvatelstvo. Následky jsou v oblasti patrné dodnes.
Nyní odborníci upozorňují na problémy se rtutí i v Česku. Vyšší než povolené koncentrace kovu se totiž objevily také v tuzemských rybách. Především v těch, které žijí na Labi v blízkosti chemiček na výrobu chloru.
Nadlimitní hodnoty těžkého kovu odhalily testy dokonce u 88 procent ze 16 odchycených ryb, hlavně cejnů a karasů. "Jeden z českých cejnů se umístil dokonce na prvním místě žebříčku analyzovaných ryb z dvaceti zemí světa," upozornil na alarmující výsledky loňského mezinárodního průzkumu mluvčí ekologického hnutí Arnika Vratislav Vozník. Studie brala v úvahu americké normy, které jsou tvrdší než v EU.
Kontaminovaná byla podle Vozníka i kůra stromů v okolí řeky. To ale není všechno. Příznivě nevyznívají ani výsledky testování u lidí. Podle Státního zdravotního ústavu, který testuje krev a moč lidí už od roku 1996, se našlo větší než bezpečné množství rtuti dokonce u sta tisíce dospělých Čechů. Podobně dopadly analýzy u dětí. Hůř na tom přitom byly ženy. "Zřejmě konzumují častěji ryby," pokouší se o vysvětlení autoři zprávy z roku 2009. Druhým důvodem podle nich může být snaha žen a dívek lépe pečovat o chrup. Jedovatou rtuť totiž obsahují také černé amalgámové plomby.
S tím ostatně souvisí ještě jedno zjištění: vůbec nejhorší výsledky, které laboranti mezi lidmi naměřili, patřily zubařům. Tedy lidem, kteří s amalgámem denně pracují. Jejich vzorky vlasů ukázaly dokonce dvakrát vyšší hodnoty rtuti než u jiných lidí. Měření se konalo loni. "Přestože lékaři nosí roušku, malé částice rtuti během vrtání zubů vdechují," vysvětluje Vozník z Arniky.
Čeští environmentalisté se proto obrátili na Evropskou komisi. Žádají, aby se použití rtuti omezilo – při výrobě chloru i ve stomatologii. A dílčího úspěchu dosáhli. "V říjnu by se měla v japonské Minamatě podepsat nová podoba Úmluvy o rtuti. Upuštěno má být alespoň od používání amalgámových plomb," shrnuje Vozník.
Ostatně některé evropské země, například Švédsko, už černé plomby samy dávno zakázaly. "Přestože ty moderní kapslové výplně žádné výrazné nebezpečí nepředstavují," podotýká královéhradecký zubař Radek Mounajjed.
Možný lidský karcinogen
Unie řeší i to, jak zabránit kontaminaci okolí krematorií, odkud vychází rtuť z černých plomb zemřelých. A začaly také rozsáhlejší kontroly ryb. "Každá odlovená ryba projde veterinární kontrolou v místě lovu," tvrdí Martin Baráček z firmy Ocean48, která mořské ryby do Česka dováží. "Už se nám proto několikrát stalo, že nebyla zásilka expedována právě kvůli nadměrnému výskytu rtuti," doplňuje. S jedovatou látkou mají podle něj problémy hlavně velké ryby jako tuňák či mečoun.
Pokud se nadlimitní množství rtuti do těla lidí přesto dostane, má to podle lékaře Centra pro životní prostředí a zdraví Miroslava Šuty fatální následky. "Organické sloučeniny patří mezi vůbec nejjedovatější látky. Pokud rtuť pronikne do organismu, hromadí se v ledvinách, játrech, mozku, ve vlasech a nehtech. Způsobuje řadu zdravotních problémů: poškozuje nervový systém, narušuje funkce ledvin a vyvolává autoimunitní choroby," upozorňuje Šuta.
U těhotných žen může kov narušit vývoj plodu. "Narozené děti pak mívají potíže s pozorností, vývojové poruchy či nižší inteligenci," podotýká lékař. Agentura pro výzkum rakoviny IARC hodnotí rtuť jako možný lidský karcinogen.
