Náchylnost k onemocněním v závislosti na krevní skupině bývá zkoumána poměrně často. Například vloni přinesli američtí odborníci zjištění, že by mohla být u starších osob souvislost mezi krevní skupinou AB a problémy s pamětí.
Vědci sledovali 30 tisíc lidí nad 45 let a výsledek ukázal, že respondenti s krevním typem AB disponovali vyšší hladinou určitého krevního srážení, jež bývá spojeno právě s potížemi s pamětí a demencí. V roce 2012 zase vědci zjistili, že krevní skupiny A, B nebo AB představují vyšší riziko srdečních onemocnění než typ 0.
Protichůdné studie
Podle profesora Marka Trněného, přednosty I. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, se však nemusíme obávat – jen velmi málo nemocí způsobuje jeden činitel.
„Krevní skupiny mohou maximálně signalizovat korelaci některé z nich s nějakým onemocněním. V žádném případě ale nejsou faktorem, který vyvolává nemoc nebo ovlivňuje její průběh. U většiny chorob žádný vztah s krevní skupinou ani neexistuje,“ říká Marek Trněný s tím, že ani na zmíněné studie se nelze zcela spoléhat, protože jiné je zase vyvracejí.
Češi utratí za diety 5,5 miliardy ročně. Přípravky ale na kila nestačí |
„Existuje rovněž studie, která ukazuje, že krevní skupiny nejsou spojeny s rizikem rozvoje Alzheimerovy choroby. Je celá řada oblastí, kde výsledky jednotlivých studií přinášejí odlišné závěry. Platí to například pro vztah krevních skupin a kardiovaskulárních onemocnění, jako je infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda. Existuje japonská práce, která ukazovala, že krevní skupina B je spojena s dlouhověkostí, americká studie však žádný takový vztah nenašla,“ popisuje.
Lékař Martin Písačka z Referenční laboratoře pro imunohematologii pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze uvádí, že podobné studie jsou pouhými statistickými korelacemi, nikoliv znamením, že člověk danou chorobou onemocní.
Na druhou stranu krevní skupiny skutečně neovlivňují jen samotnou krev. „Takzvané antigeny systému AB0 jsou přítomny nejen na červených krvinkách, ale také na povrchu celé řady lidských buněk, jako jsou buňky epitelu, například žaludeční sliznice, buňky vystýlající cévy, krevní destičky, dokonce určitý typ nervových buněk,“ vysvětluje profesor Trněný. „Pro tvorbu krevních skupin A a B je nutná přítomnost specifických enzymů, které se naopak nevyskytují v případě krevní skupiny 0, a tyto enzymy mohou být zapojeny i do dalších procesů. Z toho všeho vyplývá, zjednodušeně řečeno, že krevní skupiny nejsou jen krevní, ale že mají dopad i na řadu dalších tkání a orgánů,“ dodává hematolog.
Důkazy o dietách chybí
Pokud máte krevní skupinu A, je pro vás nevhodné maso. Lidem s krevní skupinou 0 se doporučuje vyhnout se pšeničným výrobkům. Na principu vhodných a nevhodných potravin je založena strava podle krevních skupin. Každá skupiny má přesně určené potraviny, které nositeli prospívají či škodí. Se souvislostí mezi krevními typy a výživou přišel už v roce 1950 americký lékař James L. D’Adamo.
Podle něj má každá krevní skupina původ v jiném historickém období a jiné lokalitě s tím, že u různých obyvatel převládala různá strava. Na webových stránkách D’Adamova Institutu se píše, že dieta má po celém světě desetitisíce příznivců. Na českém internetu jí blahořečí řada portálů.
Odborníci jsou ovšem skeptičtí. „Neexistují přesvědčivé vědecky podložené důkazy, které by poukazovaly na možnou souvislost mezi vhodným složením stravy ve vztahu ke krevní skupině. Tedy například, že by se osoba s krevní skupinou A, aby byla zdravá a štíhlá, měla stravovat jako vegetarián až vegan,“ říká nutriční terapeutka Margareta Iliopulosová z poradny FitBee.
K redukci váhy podle ní dojít může, ale je to dáno spíš celkovou změnou stravování. „Člověk více přemýšlí nad tím, co sní a vypije, a tím může mít pocit, že dieta funguje. Žádná dieta přece nedoporučuje sladší a tučnější potraviny, ale potraviny s nižším obsahem cukru a tuku. Díky tomu jíme i méně energie,“ vysvětluje.
S publikací podloženou vědeckými důkazy, která by teorii stravy podle krevních skupin vyvracela či potvrzovala, se nesetkal ani lékař Martin Písačka.
„Je sice fakt, že v nejdůležitějším systému krevních skupin AB0 si každý jedinec vytváří protilátky proti těm znakům, které nemá na svých červených krvinkách, a že jednou z imunizačních cest je interakce imunitního systému v trávicím ústrojí, ale dosud jsem se nesetkal se seriózní analýzou, že určitá potravina má ve svém složení dané procento substancí, které tuto potravinu činí méně vhodnou pro určitou krevní skupinu,“ uzavírá lékař.
