Všechny učebnice se shodnou, že Jižní Amerika byla zemí dvou rozdílných polovin. Na oblast And a vůbec pacifického pobřeží, kde stavěli svá města Inkové se svými konkurenty a "pustou" nížinu Amazonie. Ve které žádné složité společnosti nevznikly.
Ústup pralesa a nástup sledování terénu ze vzduchu ovšem v posledních letech ukazují, že učebnice se pletou. Dokládají to například minulý týden zveřejněná práce o výzkumu severní Bolívie a západní Brazílie. V místech, kde se dnes pase dobytek, z krajiny vystupují terénní rysy, které jsou zcela jasně dílem lidské ruky. Přitom je ale nelze připsat na vrub žádné uznávané jihoamerické civilizaci, píší v práci pro časopis Antiquity archeologové vedení Marttim Pärssinem.
Mezinárodní tým objevil v oblasti útvary o průměru 90 až 300 metrů od kruhů přes čtverce a obdélníky až po šestiúhelníky a osmiúhelníky propojené rovnými cestami. Jejich stěny tvoří jeden až dva metry hluboké příkopy, místy široké kolem 10 metrů. Vznikaly v době od přelomu letopočtu, ty nejmladší pochází možná dokonce ještě ze 13. století.
Při podrobnějším průzkumu se v blízkosti některých našla keramika, kameny na mletí potravy a další známky trvalejšího lidského osídlení. (Žádný z nalezených předmětů se nepodobá předmětům andských kultur, jejichž centra leží jen několik set málo kilometrů na západ). U řady objektů se ovšem žádné lidské artefakty nenašly. Snad nebyly trvale osídleny a sloužily výhradně obřadním či náboženským účelům. To nasvědčuje i jejich orientace ke světovým stranám (nejčastějina sever).
V rámci projektu Amazonské geoglyfy (tj. velké "kresby" na povrchu země. Známým příkladem jsou geoglyfy na náhorní rovině Nazca). Nyní probíhají analýzy lidských artefaktů i přírodního materiálu z blízkosti nalezených útvarů. Vědci chtějí alespoň vědět, jestli jejich tvůrci žili v lesích nebo obývali travnaté plochy podobné těm, které jsou na místě pralesa dnes.
Dlouhá, neznámá historie
Záhadné útvary objevila věda už v 70. letech minulého století, ovšem jejich soustavný výzkum je záležitostí podstatně mladšího data. Až v roce 2006 se rozběhl projekt nazvaný Amazonské geoglyfy.
Identitu jejich tvůrců zahajuje ovšem stále zahaluje závoj tajemství. Stopy lidské činnosti se nenašly na jednom jediném místě, navíc některé z nich jsou ještě o několik tisíc let starší než objevy Pärssinenova týmu. Jsou tedy nepochybně pozůstatkem různých lidských společnosti.
Přitom moderní etnografové na žádnou takovou kulturu nikdy a na žádném místě amazonské pánve nenarazili. Nic takového nenasvědčují ani (alespoň ta věrohodná) svědectví prvních Evropanů, kteří na kontinent dorazili. Přitom vytvoření geoglyfů vyžadovalo rozhodně dobře organizovanou a početnou společnost.
