Zatím se za nejstarší pozůstatky stromů, které se podařilo objevit, pokládaly zkamenělé části kmenů objevené na konci 19. století v kamenolomu ve státě New York. Pro odborníky to byl samozřejmě vzrušující objev, ale protože šlo jenom o části kmenů, nikdo si nebyl jistý, jak přesně stromy vypadaly.
Stáří stromů bylo určeno na 390 až 350 milionů let. „Byly asi o 140 milionů let starší než dinosauři. Ve chvíli, kdy se dostaly na pevninu, nebyli na ní ani plazi, ani obojživelníci,“ přibližuje dobu objevení stromů William Stein, kterému se podařilo díky dvěma nedávným objevům doplnit hádanku pravěkých stromů s vědeckým jménem Eospermatopteris. V průběhu terénních prací na nalezišti Gilboa během let 2004 a 2005 objevil Stein, který působí na Binghamton University v New Yorku, a jeho tým dva kompletní exempláře pravěké dřeviny. Jeden z nich, výjimečně zachovalý, měl kmen dlouhý téměř devět metrů. Dokonce měl ještě korunu. Poprvé paleontologové nález popsali v článku otištěném ve včerejším vydání časopisu Nature.
Tak kompletní nález je vzácný. Stromy se málokdy zachovávají v celku. Už dříve se podařilo najít část koruny Eospermatopteris, ale někteří paleontologové se domnívali, že jde o samostatnou rostlinu, která vyrůstala přímo ze země.
Překonané očekávání
„Byly to pořádné stromy,“ připomínal si William Stein pro server LiveScience nález, jehož největší části musela vyzvednout těžká technika. „Po kompletní rekonstrukci jsme zjistili, že byly podstatně vyšší a dnešním stromům podobné více, než
naznačovaly starší modely. Také šlo o větší dřeviny, než jsme očekávali.“
Stromy vypadají jako současné stromové kapradiny, palmy a cykasy. Nepodobají se širokolistým stromům, jaké známe dnes. Místo listů probíhala fotosyntéza ve shlucích drobných „větviček“, které jako štětiny vyrůstaly přímo z kmene.
„Tehdy i jiné rostliny připomínaly tyčky,“ řekl Stein pro časopis Nature. „Jistě to vypadalo zvláštně, ale fungovaly stejně jako dnešní listy.“ Stromy s listy se ale objevily poměrně brzy poté – především druh Archaeopteris. Tento strom už se také vyznačoval lepší kořenovou soustavou a nesl větve, které rostly společně se
stromem, jako je tomu u dnešních dřevin.
Skupina „prastromů“, do které spadá Eospermatopteris, se označuje za předchůdce nahosemenných rostlin (cykasy či jinany). Tyto si jako první rostliny vůbec vyvinuly k rozmnožování semena. Eospermatopteris a její příbuzné k rozmnožování stále ještě používaly spóry – stejně jako houby, řasy a kapradiny.
Zelená doba ledová
Určení vzniku prvních lesů je důležité i pro pochopení podnebí naší planety. Rozšíření stromů na souši bylo patrně jedním z důležitých faktorů vedoucích k vypuknutí malé doby ledové před přibližně 360 miliony let.
Stromy ke stavbě svého těla užívaly uhlík, který získávaly ze vzdušného CO2. Uhlík, který z něj rostliny získaly, končil v opadaných listech a starých kmenech, které se skládaly především z ligninu a celulózy. Tyto látky pro bakterie patrně představovaly příliš tvrdý oříšek, a tak uhlík zůstával uvězněný v rostlinném odpadu. Jak se během milionů let snižovalo množství skleníkového CO2 v atmosféře, klesala i teplota planety. Což nebylo tak zlé: teploty na Zemi se tak přiblížily dnešním hodnotám.
Změnila se i ekologie planety: postupně se vytvořila řada organismů specializujících se na rozklad rostlinných materiálů.
