Tuto ověřenou teorii rozebírá v knize s názvem Víno na zdraví, kterou napsal s kardioložkou Zuzanou Urbanovou.
Studium rizikových faktorů aterosklerózy je přivedlo ke zkoumání prospěšnosti alkoholu pro zdraví, a to hlavně vína. Oba se věnují i prevenci ischemické choroby srdeční. V knížce se zabývají historií vzniku, pěstováním a konzumací vína v historii až po dnešek a čtenáře zasvěcují do problematik, jako je víno v lékařství, nebezpečné pití alkoholu, co je alkohol a jaké může mít pozitivní účinky.
Přední dětský kardiolog a kardiochirurg Milan Šamánek v roce 2004 se svou kolegyní vydal knihu s takřka hamletovským názvem Pít či nepít? s podtitulem Pití vína a srdeční infarkt. Pití alkoholu má podle něj dobrý vliv i na výskyt cukrovky a léčení komplikací s ní spojených.
"Není to marketing," řekl Šamánek s tím, že osobně dává přednost moravskému bílému; přitom za důležitý označil i pohodový životní styl. Knihu, kterou vydalo nakladatelství Lucie, přivítali na svět v roli kmotrů herci Petr Štěpánek, Jaromír Hanzlík a také přední český kardiochirurg Jan Pirk. "Jsem známý tím, že mám víno moc rád. Nic se ale nesmí přehánět," řekl Pirk, který nepreferuje bílé, růžové či červené. "Je to podle nálady, jídla a ročního období," vysvětlil. Když prý byl v Dánsku, musel dokonce některým pacientům po aortokoronárním bypassu písemně potvrdit, že mají pít víno, aby jim manželka věřila.
Co do množství považuje profesor Šamánek za ideální "denní" dávku sedmičku vína. "Manželce dejte dvě deci - a zbytek je pro vás," doporučil. Prospěšnost mírných dávek alkoholu potvrdil před pěti lety i lékař kardiologického oddělení interní kliniky vojenské nemocnice ve Střešovicích Ivan Jeřábek. Výzkumy několika tisíc pacientů a zdravých osob bylo zjištěno, že pravidelné užívání alkoholu snižuje koncentraci "špatného" neboli LDL cholesterolu.
Naopak mírně zvyšuje koncentraci HDL cholesterolu, který má prospěšný efekt a nepřímo ochraňuje cévní stěnu. Podle Jeřábka nejde jen o efekt vína, ale jakéhokoliv alkoholu; třeba i vodka to dokáže.
Víno má ale lepší účinek. Přitom prý nezáleží na barvě - flavonoidy a další barviva obsažená v červeném nemají zásadní význam. Nicméně přítomnost určitých látek ve vínu, které například zabraňují srážení krevních destiček, chrání cévní systém o něco víc než ostatní alkoholické produkty.
