Například jen v pražské arcidiecézi je jich 36 a v olomouckém arcibiskupství 41. V Česku slouží i kněží z jiných zemí, například ze Slovenska, Rakouska, ale i třeba z končin, jako je Jižní Korea či Vietnam. Starají se o cizojazyčné komunity, které se hlásí ke katolické víře.
Převaha Poláků souvisí s polistopadovou výzvou kardinála a bývalého pražského arcibiskupa Miloslava Vlka, která vycházela ze svatovojtěšské tradice. Vlk požádal polskou církev, aby posílali kněze i do českých misií, když víra Poláků před tisíci lety vyrůstala z krve Vojtěchovy, uvedlo pražské arcibiskupství. Polské území je spojeno s Vojtěchovou misijní cestou do Prus, na níž byl zabit.
Cizojazyčné komunity
"Kardinál Vlk podle svých slov žádal 'úroky z krve Vojtěchovy'. Proto je nejvíc zahraničních kněží u nás z Polska. Kněží z ostatních zemí, především řeholníci, přicházejí, aby pečovali o cizojazyčné komunity u nás a podíleli se na rozvoji svých řeholních společenství u nás," uvedl mluvčí pražského arcibiskupství Aleš Pištora.
Například v plzeňské diecézi působí celkem stovka duchovních, z toho 16 jich je z Polska, devět ze Slovenska a dva z Itálie.
"Důvodem je většinou nedostatek kněží v diecézi a misionářská práce, kdy se z vlastní vůle rozhodli pracovat na evangelizaci v sekularizovaném prostředí západních Čech," uvedla mluvčí biskupství Alena Ouředníková. Jsou duchovními správci v nejrůznějších farnostech diecéze. Dodala, že první polští kněží přišli záhy po vzniku plzeňské diecéze plzeňské v roce 1993.
Polští kněží
Pražské arcibiskupství má 60 zahraničních kněží. Z Polska je jich 36, Slovenska deset, po třech ze Španělska a Itálie, Spojené státy a Německo tu mají dva duchovní, Francie, Kosovo, Korea a Vietnam po jednom. Jedním z polských kněží, který službu vykonává v Kralupech nad Vltavou, je Polák Michal Bator. Konkrétní důvod, proč si vybral Česko, nemá. "To sám nevím. S problematikou České republiky jsem se však seznamoval postupně, především od návštěvy svatého otce (Jana Pavla II.) na Velehradě v roce 1995," řekl Batora.
Přítomnost polských kněží může být výhodná i kvůli blízkosti češtiny a polštiny. "Jakkoliv se říká, že polská a česká řeč jsou si blízké, přiznám se, že začátky v tomto ohledu nebyly jednoduché," podotkl nicméně Batora.
Patrně nejznámějším Polákem z církevních kruhů je katolický kněz Zbigniew Czendlik, který působí v Česku a je známý mimo jiné přátelskými vztahy s lidmi z veřejného života.
