Strom, který je velmi rozšířený na americkém Středozápadě, kde dokážou odolávat krutým zimám.
Brouček s vědeckým názvem Agrilus planipennis pochází z východní Asie a nyní doputoval až do St. Louis v centrální části Spojených států. V tomto městě tvoří jasany 17 procent všech stromů. To představuje asi 14 000 stromů, které bude muset Skip Kincaid, zodpovědný za lesní hospodářství v St. Louis, v nadcházejících dvou letech vykácet, aby se zastavilo šíření hmyzu.
Zmizí tak každý pátý strom. A vykácení jasanů změní vzhled města na celou jednu generaci.
Vědci sice objevili prostředek na bázi pesticidů, který se aplikuje každý druhý rok. Avšak pro St. Louis je to příliš drahé, vysvětluje Kincaid.
Kincaid odhadl cenu každého stromu na základě jeho přínosu zejména pokud jde o stékání povrchových vod nebo snižování energetických nákladů díky stínu, který skýtá. „Jestliže jasan vytvoří ročně přínos v ceně 42 až 75 dolarů (1100 až 1900 Kč), nemůžeme takové náklady zdůvodnit,“ uvádí. Nemáme jinou možnost, než stromy vykácet, dodává.
Nechal se pobodat 150 druhy hmyzu. Nejhorší je mravenec, nebo hrabalka, říká entomolog |
Agrilus planipennis se do Spojených států dostal v roce 2002 při transportu zboží a zachvátil 26 států. Američtí lesníci jej označují za nejničivější lesní hmyz moderní doby v Severní Americe.
„Jestliže brouk napadne jasan, je prakticky ze 100 procent jisté, že strom zahyne,“ vysvětluje zástupce americké lesní služby Noel Schneeberger.
Nepomohla ani karanténa
Úřady se pokoušely dát stromy do karantény, aby zabránily nákaze. To však bylo marné. Podle vědců, kteří nedovedli brouka identifikovat, když se dostal na severoamerické území, hmyzu podlehlo již 30 milionů stromů. Ve skutečnosti byli experti zpočátku velmi překvapeni, když zjistili, že Agrilus planipennis je ve východní Asii poměrně neškodný.
Ve svém původním prostředí útočí tento hmyz zřejmě jen na nemocné nebo umírající stromy. V Asii mají zdravé jasany zřejmě přirozenou schopnost rezistence, kterou většina severoamerických jasanů nemá.
V Severní Americe jsou škody značné: hmyz pronikne do jasanu, kde si vytvoří chodby narušující přísun vody a výživných látek. Strom umírá, většinou v necelých pěti letech, hladem.
Pokrok: stromy se dají léčit
Od zanesení hmyzu před 14 lety se však vědcům podařilo dosáhnout mnohého pokroku. Specialisté soudí, že ve městech těžce zasažené stromy musejí být poraženy, zatímco zdravé jasany mohou být léčeny s pomocí pesticidů. Pro lesy, kde by bylo třeba léčit příliš mnoho jasanů, se vědci snaží najít nejlepší prostředek, jak by stromy mohly s hmyzem žít .
V Číně našli experti malé parazity schopné zredukovat přítomnost hmyzu o 50 až 90 procent. Američtí badatelé začali tyto přirozené predátory vypouštět do lesů a studují jejich schopnost hmyz ničit. Může však trvat několik desetiletí, možná i sto let, než tohle paraziti dokážou, varuje profesor Wisconsinské univerzity Richard Hauer.
Druhou cestou může být přimět jasany, aby samy produkovaly látky nezbytné k usmrcení hmyzu, jak to zřejmě dělají jasany v Asii.
Kincaid soudí, že příliš mnoho stromů jednoho druhu v jednom městě není dobré. „Žijeme ve světě, kde každoročně čelíme novému škodlivému druhu. Proto je důležitá druhová rozmanitost. Kdyby tomu tak bylo, nemuseli bychom vykácet 17 procent stromů v našich ulicích,“ zdůrazňuje.
