Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Kdes byl? Máš koupat! Jak (ne)zapojit do výchovy tatínka

Magazín

  9:56
„Dodržujte pravidlo deseti minut,“ radily nám všem budoucím matkám už na předporodním kurzu porodní asistentky. V překladu to znamená, že my, maminky na mateřské/rodičovské "dovolené", bychom neměly své muže hned obtěžovat domácími problémy s dítkem a nechat ho nejdříve po příchodu z práce "vydechnout".
Tatínek s miminkem - ilustrační foto.

Tatínek s miminkem - ilustrační foto. foto: Shutterstock

Přišlo mi to jako úplná blbost o něčem takovém přemýšlet ještě před porodem. Zdravotnice mě však upozornily, že tahle rada je nad zlato a že dodržování tohoto zlatého pravidla už zachránilo nejeden vztah procházející zatěžkávacím obdobím s malým miminkem.

Já jsem si vždy myslela, že mít doma zdravé miminko a být s ním celý den doma a starat se o něj je krásná věc a v podstatě relax. Že to pár sblíží a stmelí a vůbec, že je to idyla. "Připadala jsem si hnusná, tlustá a k ničemu. Záviděla jsem muži, že chodí do práce a byla jsem na něj protivná," probudila mě ze snění má kolegyně z práce, když mi v těhotenství popisovala stinné stránky své mateřské dovolené. Pravdou je, že ač si to člověk nepřipouští a zpočátku mu to ani nedochází, starat se o miminko není úplně jednoduché a mezi partnery to vnáší nejednu konfliktní situaci. Žádná jednoduchá pravidla navíc neplatí. Dokonce ani zdánlivě "spravedlivý" přesný rozvrh péče o dítě.

Jedna známá doplatila například na pedantické lpění na pravidlu, že úderem sedmé hodiny večerní přebírá péči o potomka partner a začíná pravidelným koupáním. Když se její manžel zpozdil, domácí fúrie, unavená po celodenním krmení a přebalování, ztropila pořádnou scénu. Muž, kterého doma vítala strhaná manželka slovy: "Kde jsi, debile? Máš koupat!", reagoval po nějaké době tak, že přestal domů chodit úplně. Dalším extrémem jsou tatínci pro které děti začnou existovat až v době, kdy si s nimi mají "co říct". Což s kojenci opravdu nemají. "Já se těším, až s "tím" bude zábava. Tak v pěti letech ho vezmu na ryby," poučil mne bohorovně jeden starší tatínek, když jsem se zeptala, jak si užívá novorozeňátka.

Já jsem pro to, aby se tatínci na výchově podíleli. Nicméně, spravedlivé rozdělení rolí půl na půl ani žádný rozvrh jsem nenavrhla. Ani pravidlo deseti minut nedodržuji. Zpočátku to bylo spíš naopak – mému muži jsem volala nešťastná z toho, že dítě brečí klidně deset minut potom, co odešel do práce. A občas jsem mu dokonce i záviděla, že jde mezi dospělé lidi a někdy jsem se i přistihla při tom, že jeho práci beru jako odpočinek. Kolikrát jsem měla na jazyku: "Celý den jsi byl pryč v práci (tedy odpočíval jsi), tak ho teď převezmi, jdu odpočívat já." Naštěstí měl vždy sám natolik intuice, že dítko občas převzal do péče bez upozorňování. Od narození ho taky přebaluje, uspává, jezdí s ním na procházky a hlídá ho běžně. Občas ho i vykoupe. Syn ho za to odměňuje (což považuji za velkou nespravedlnost) hlasitými úsměvy a rozzářeným obličejem pokaždé, když dorazí z práce. Je z něj vůbec celý bez sebe.

Tatínek je pro něj prostě zábava, maminku vidí celý den a tak už mu jako taková atrakce nepřijde. A naprosto věřím tomu, že klidně řekne jako první slovo "táta" stejně jako mnoho dětí mých známých. Z vyprávění vím, že je to velmi častým jevem u ratolestí, co jsou celý den s maminkou. Milé děti, to je tedy vrcholná nevděčnost!

O autorce

Veronika Švihelová je novinářka. Od roku 2003 pracovala v Lidových novinách - především v magazínu Pátek. Poslední tři roky působí jako reportérka kulturní redakce ČT. Od června 2009 je na mateřské se synem Kryštofem.

Kontakt: veronika.svihelova@seznam.cz

Autor: