Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Když útočí černá labuť: lidstvo čeká pandemie či nesmrtelnost

Evropa

  7:00
Black swan neboli černá labuť označuje událost, jejíž vznik je vysoce nepravděpodobný, ale pokud k ní dojde, budou její důsledky fatální. Ať by se jednalo o objev nesmrtelnosti, masivní zneužití lékařských záznamů, sluneční erupci, či globální pandemii.

Pracovník německé laboratoře testuje přítomnost bakterie Escherichia coli. foto: Reuters

Objev nesmrtelnosti
Jedna z nejvýznamnějších farmaceutických firem 2. února představila zcela novou nanoterapii zvanou Life200. Jak název naznačuje, po absolvování terapie mohou lidé žít až 200 let. Společnost odmítla zveřejnit cenu zákroku s tím, že jde o záležitost poptávky a nabídky. Okamžitě po oznámení vyletěly akcie NextLife nahoru. Firma uvedla, že za první měsíc se přihlásilo 22 zájemců, ve druhém 145 a ve třetím více než 500. Ke konci roku NextLife otevřela nové kliniky v Evropě, Asii, Austrálii a Africe.

V roce 2016 firma získala 100 tisíc klientů, potenciální cílová skupina však podle NextLife čítá 100 milionů lidí po celém světě (1,5 procenta celkové populace). Úspěch Life200 byl enormní, nejen díky schopnosti prodloužit život, ale i léčit choroby. Jak se později ukázalo, možnosti terapie byly velmi podceněné.

ČTĚTE TAKÉ:

Procedura rozvířila vzrušenou debatu o etice a spravedlnosti. Společnost NextLife proceduru nabízela jen bohatým zákazníkům, aby maximalizovala zisky, a odmítla cenu snížit pro chudší klienty. Lidé si nakonec začali brát půjčky a hypotéky, aby si mohli Life200 dovolit. Banky úvěry ochotně nabízely, věk dožití se totiž dramaticky zvýšil a splatnost půjček dosáhla 50 až 100 let. V roce 2019 terapii jen v Evropě a USA podstoupilo 15 procent obyvatelstva.

Desetiletí mezi roky 2010 a 2020 skončilo stejně, jako začalo – finanční krizí. Jediný rozdíl byl, že zatímco na začátku vznikla dluhová krize kvůli chamtivosti, na konci dekády ji způsobil strach ze smrti. Lidé sice byli díky Life200 zdraví a žili déle, ekonomika na ně však nebyla připravena. Nedostatek pracovních míst způsobil, že noví „mladí a zdraví“ nedokázali splácet půjčky.

Zneužití osobních lékařských záznamů
14. července 2017
Skupina hackerů nazývaných Drillers zveřejnila na svém webu informace o zdravotním stavu a lékařských výdajích všech členů vlády a parlamentu. Podle jejich prohlášení šlo o protestní akci s cílem upozornit na slabou ochranu lékařských záznamů ve státní elektronické databázi. Hackeři dále uvedli, že získali veškerou zdravotní dokumentaci o obyvatelstvu.

Elektronická databáze byla v minulosti silně kritizována médii a nezávislými analytiky. Hlavní námitky byly namířeny proti nízkému zabezpečení a chybějící regulaci, zakotveným v legislativě. Navzdory tomu vláda projekt podpořený z fondů EU spustila v prosinci roku 2015.

15. července 2017
Titulky bulvárních plátků zaplnila jména politiků a chorob, kterými trpěli. Vyšlo najevo, že ministr dopravy byl pacientem na psychiatrii, člen zemědělského výboru poslanecké sněmovny je HIV pozitivní, ministr spravedlnosti onemocněl rakovinou a dva členové parlamentu byli nakaženi pohlavně přenosnou nemocí.

Navíc se ukázalo, že většina politiků byla léčena nadstandardními metodami, které nekrylo jejich pojištění. Zatímco zdravotní pojišťovny hradily jejich drahou léčbu v zahraničí, obyčejným pojištěncům ji neposkytly.

17. července 2017
Vůdce Vrtačů pan Hacker přilil olej do ohně, když z tajného úkrytu skrze média vzkázal, že je připraven s kýmkoliv vyjednávat o ceně za nezveřejnění zdravotní dokumentace. Podle něj se nabídkám meze nekladou. O tři hodiny později jeden z nejbohatších podnikatelů v zemi oznámil, že je připraven zaplatit za celou databázi deset milionů eur. Pan Hacker nabídku odmítl jako nezajímavou.

20. srpna 2017
Skrýš Vrtačů se stále nepodařilo najít. Podle jejich prohlášení je za prvních 30 dnů po nabídce k vyjednávání kontaktovaly tisíce zájemců. Policie byla bezmocná. Vláda Vrtače obvinila z kyberterorismu a zahájila mezinárodní pátrání po členech skupiny.

11. prosince 2017
Hackeři stále nebyli nalezeni. Prohlásili, že za prodej dat již utržili 25 milionů eur, průměrná cena za osobní dokumentaci dosáhla 1200 eur.

9. března 2018
Jeden z klientů Vrtačů, který si od nich koupil své lékařské záznamy, zažaloval vládu za nedbalost u Evropského soudu pro lidská práva. Požadoval zpět své peníze, které zaplatil Vrtačům (2000 eur) a dalších 100 tisíc eur jako odškodnění za stres a psychickou zátěž, které byl vystaven po dobu šesti týdnů, než se se skupinou dohodl a zajistil si tak, že jeho osobní data nebudou zveřejněna.

9. května 2018
Do dnešního dne se k žalobě připojilo 519 lidí a výše požadovaného odškodnění se vyšplhala na 50 milionů eur. Vrtači stále nebyli odhaleni.

Nový speciál Lidových novin: Zdravotnictví (v) budoucnosti

Sluneční erupce
V březnu roku 2012 prudké zvýšení solární aktivity znamé také jako „Sluneční záře“ zasáhlo Zemi s nečekaným účinkem. Záření okamžitě vyřadilo veškeré elektronické zařízení a systémy z provozu. Následný dopad na digitální společnost a systém zdravotnictví byl zničující.

Základní infrastruktura přestala fungovat. Satelitní a elektronická komunikace byl silně poškozeny stejně jako datová úložiště po celém světě. Dopravní tepny byly přerušeny a zajištění přepravy zásob, léků, kriticky ohrožených pacientů, lékařů a pořádkových složek se stalo nemožným úkolem. Bez elektřiny nastala tma.

Mezinárodní bankovní a finanční systém zkolaboval během několika minut. Zdravotní pojišťovny musely přiznat, že přišly o množství lékařských i finančních dat. Záznamy o přelomových výzkumech a zdravotní dokumentace včetně informací o experimentech byly ztraceny.

Studenti medicíny se vrátili k papírovým knihám. Internet, GPS a výpočetní technika přestaly existovat.

Kvůli nefunkčním dopravním a kontrolním systémům se zvýšil počet dopravních nehod i havárií v továrnách. Krizové štáby jednoduše nedokázaly čelit takovému počtu požárů, zranění, chemických úniků. Hlavní zdravotní databáze byly poškozeny, způsob pořizování záznamů se vrátil k metodě papíru a tužky. Moderní lékařské přístroje používané k diagnostice i udržování základních životních funkcí fungovaly díky dieselovým generátorům, ty však vydržely jen 24 hodin.

Bez elektřiny a s prázdnými generátory byla rázem dostupná pouze základní zdravotní péče na úrovni poloviny 20. století. Problémy způsobené vyřazením elektrických přístrojů však nebyly nic v porovnání s dlouhodobými důsledky masivní radiace po sluneční erupci. Během následujících let byly nemocnice zavaleny pacienty trpícími rakovinou a genetickými mutacemi.

Farmaceutické firmy překonaly ztrátu mnoha let výzkumu relativně rychle. Akcie společnosti, která pomocí biotechnologie měla dokázat opravit kratší části řetězce DNA, vyletěly vzhůru. Seznam čekatelů na proceduru byl delší a delší. Zákrok si mohli dovolit ti štastnější se soukromým pojištěním.

Náklady na dlouhodobou léčbu zmírňující účinky se staly pro státní systém pojištění neúnosnými. Některé zdravotní pojišťovny musela převzít vláda, dalším bylo dovoleno získat peníze prodejem vícegeneračních pojistných produktů.

Špatný ekonomický výhled přinutil stát ještě více omezit výdaje na zdravotnictví. Kvalita a dostupnost lékařské péče se pro chronicky a vážně nemocné snížila. Míra úmrtnosti se po desetiletích postupného zlepšování dramaticky zvýšila.

Těžké časy však přinesly i některá velmi inovativní řešení. Denně byly zveřejňovány národní průměrné srdeční a cholesterové indexy. To vládě posloužilo nejen jako zdroj informací o míře stresu v populaci, ale umožnilo i osobní léčbu a prevenci u kardiovaskulárních nemocí.

Pandemie
12. února 2016
Quynh-Anh Lam, čtyřletá holčička z Vietnamu, si normálně hraje kolem skromného domku ve vesnici Ap My Hoa s kuřaty a kachnami, které se staly téměř členy rodiny. Už čtyři dny je však Quynh-
-Anh nemocná, v noci měla vysoké horečky, průjem a silně kašlala. Kvůli vážnému stavu ji rodiče nemohli odvézt do nemocnice. Tento večer bohužel holčička zemřela. Mezitím onemocněli další lidé z vesnice.

ČTĚTE DÁLE:

20. února 2016
Informace o velkém počtu nemocných v Ap My Hoa se dostala do Národního centra pro chřipku v Ho Či Minově Městě. Mnoho lidí již zemřelo. Místní zástupce Světové zdravotnické organizace (WHO) odjel na místo a sebral vzorky krve několika nakažených. Vláda začala připravovat krizový plán.

25. února 2016
Světová zdravotnická organizace označila jako příčinu nákazy vir H5N1, který se velmi snadno přenáší z člověka na člověka, a oficiálně potvrdila vypuknutí epidemie. Několik zemí oslovilo farmaceutické společnosti ohledně produkce a dostupnosti vakcín proti viru a uzavřelo také smlouvy o nákupu antivirotik.

28. března 2016
Ve Vietnamu a dalších zemích předčil počet obětí epidemii z roku 2009. První případy nákazy se objevily v USA a Velké Británii a WHO po důkladné debatě a zvážení zkušeností z minulých let vyhlásila nejvyšší pohotovost. Evropská komise a další evropské orgány vytvořily krizový štáb a na základě postupu odsouhlaseného v roce 2012 společně objednaly dodávku vakcín.  Výrobci léčiv však upozornili, že přes veškerou snahu nebudou vzhledem k rychlosti šíření schopni zabránit dalším úmrtím.

31. března 2016
Ze Slovenska a Maďarska jsou hlášeny první případy nákazy virem H5N1.

Duben–květen 2016
Chřipka se pandemicky šířila. Země střední a východní Evropy zaváděly krizové plány, ty však byly připraveny na situaci z roku 2009, a nemocnice se tak i přesto zaplnily pacienty. Školy byly uzavřeny a těžce zasažen byl i průmysl.

V západních zemích byly antivirotiky a maskami vybaveni členové vlády, armáda, lékaři a sestry, ve východních zemích však byly zásoby ochranných prostředků nedostatečné.
Na začátku května byl ve většině zemí střední a východní Evropy vyhlášen krizový stav. Lékaři se s podporou armády snažili v přeplněných nemocnicích léčit nakažené, mnoho z nich ale museli odmítat. V průměru umírala třetina nakažených, procento se však na rozdíl od Západu rychle zvyšovalo kvůli nedostatku vybavení a preventivních mechanismů.

6. června 2016
První várky vakcín dorazily do střední Evropy. Vláda, armáda a zdravotníci byli rychle očkováni, dodávka léků pro zbytek obyvatel ale silně vázla kvůli narušené logistice. Distribuci se snažila zajistit armáda, postižené rodiny byly rá-
diem varovány, aby neopouštěly domy a nesnažily se očkování získat samy. Panika narůstala a vystrašení obyvatelé začali útočit na sklady zásob.

Červenec–prosinec 2016
Miliony lidí na celém světě si oddychly, když pandemie na konci července začala ustupovat. V říjnu se šíření nákazy dostalo oficiálně pod kontrolu. Celkově si virus H5N1 připsal 250 milionů obětí. V rámci Evropy byly nejvíce zasaženy země středního regionu s 20 miliony mrtvých. Celosvětové HDP pokleslo o 13 procent, ve střední Evropě o 14. Během těžko popsatelného chaosu se nicméně podařilo obnovit základní infrastrukturu.

Rok 2017
Populace byla očkována proti viru H5N1. Světoví lídři označili rok 2016 jako ten, „který už nikdy nepřjide“, a několik summitů vědců a politiků vyhodnocovalo postupy, které se během pandemie osvědčily. Politici ze střední Evropy lidem přiznávali, že preventivní opatření byla nedostatečná, možnost vypuknutí pandemie byla silně podceněna a zdravotní systémy nedokázaly zajistit dostatek zásob jako v jiných částech Evropy.

2018–2020
Ve všech zemích střední a východní Evropy se stala zdravotní péče prioritou, aby pro podlomená hospodářství zajistila dostatek zdravých zaměstnanců. Průměrné procento HDP vydávané na tuto oblast se zvýšilo na deset procent. Ekonomiky zemí střední Evropy se budou podle odhadů z krize zotavovat až do roku 2021.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!