Mnich, který je podobně jako řada mocných podnikatelů rovněž poslancem čínského parlamentu, v roce 2015 na jistou dobu zmizel z očí veřejnosti, když byl obviněn ze zpronevěry. Kritici poukazovali na nákladné dary, jako například automobil SUV značky Volkswagen a drahý oděv protkávaný zlatem, a stěžovali si, že nejvyšší představený odklonil chrám od základních principů buddhismu, jimiž jsou skromnost a jednoduchost.
Ve zprávě vyšetřovatelů z letošního února se podle listu Financial Times ovšem uvádí, že několik milionů jüanů, které v letech 2010 až 2012 opatovi daroval jeden z jeho učedníků, bylo použito na rozvoj chrámu a podporu studia žáků. Také opatovy finanční podíly v různých firmách jsou podle zprávy vedeny jménem instituce a 15 automobilů je registrováno na chrám, nikoli na mnicha samotného.
Švýcarsko se stalo oázou legálního konopí, říká majitel pěstitelské firmy |
Ať už je pravda o opatovi jakákoli, při prohlídce chrámu návštěvník nepochybuje, že Šao-lin je v současnosti především byznys. Kde se kdysi mniši stranou od civilizace oddávali meditaci, proudí dnes nekonečné zástupy turistů. Na parkovišti před klášterem stojí stovky autobusů.
Širokou cestu procházející chrámovým komplexem lemuje mnoho stánků s nápoji a
upomínkovými předměty. Mají tam repliky zbraní, plyšové hračky pro děti, sortimentu ale jednoznačně dominují selfie tyče. Číňané, kteří tvoří naprostou většinu návštěvníků, se nesmírně rádi fotografují a zdá se, že většinu památek navštěvují proto, aby si tam pořídili pěkné snímky.
K fotografování a natáčení je toho v chrámovém komplexu opravdu hodně. Na seřadišti po vstupu do chrámu stojí v řadách desítky studentů kung-fu v červenočerných teplákových soupravách, kteří trénují skoky, výkopy, výpady i techniky s dlouhou tyčí. Ve školách kung-fu v okrese Teng-feng, pod který Šao-lin spadá, studuje 60.000 žáků. Studium na místních školách je v Číně stále nesmírně prestižní a děti jsou sem přijímány od pěti let.
Zlatým hřebem prohlídky chrámu je vystoupení škol kung-fu. Na pódium, které tvoří schodiště pod širým nebem, přichází chlapec ve školním věku ve žlutém kimonu. Sepne ruce a pomalu na jedné noze klesá do dřepu. Následně si sedá a obratně si dává nohu za hlavu. Diváci se zatajeným dechem a všudypřítomnými kamerami sledují jeho pohyby. Pak hocha vystřídá dynamická sestava žáků kung-fu v oranžových oblecích se šavlemi.
Jizerské hory čeká tradiční úklid. Zúčastní se na pět set dobrovolníků |
Celé asi čtvrthodinové představení je zakončeno rádoby humornou scénou, kdy jsou na pódium pozváni tři dobrovolníci z řad diváků. Odvážlivci mají napodobovat prvky kung-fu po skutečných studentech tohoto bojového umění. Ti přecházejí od jednoduchých, pomalých pohybů postupně k náročnějším cvikům a končí kopy s obrátkou. Dobrovolníci neobratně vrávorají a čínské publikum se dobře baví.
Chrám, který se nachází v krásném přírodním prostředí na úpatí posvátné hory Sung-šan a který se od roku 2010 řadí na seznam kulturního dědictví UNESCO, byl založen na konci 5. století a původně sloužil buddhistickým mnichům k meditaci. Vznik školy bojových umění, která patřila k chrámu, je podle legend spojován s příchodem mnicha Bódhidharmy z Indie kolem roku 527. Bódhidharma kritizoval špatnou tělesnou kondici mnichů a vedl je ke cvičení.
Chrám byl mnohokrát vydrancován, zničen a znovu vystavěn. V minulém století mu zasadila tvrdou ránu takzvaná čínská kulturní revoluce. Na chrám zaútočily Mao Ce-tungovy Rudé gardy a zatkly přítomné mnichy. Vláda pak odnesla z komplexu veškeré buddhistické materiály a zanechala ho prázdný. Další mniši pak sice založili nové školy bojových umění v okolí, pod vlivem komunistické strany byl ale chrám stále více komercializován, až se téměř úplně vytratila jeho duchovní podstata.
