Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Klaus: Akademie musí šetřit a měla by se transformovat

Evropa

  12:02aktualizováno  17:07
PRAHA - Financování vědy je potřeba vnímat v kontextu ekonomické situace. Peněz na všechno a tudíž i na vědu bude méně, řekl prezident Václav Klaus. Podle něj by se mělo přikročit k systémové změně Akademie věd. Navrhl to na úterním akademickém sněmu.

Šéf Akademie věd Jiří Drahoš a prezident Václav Klaus. foto: ČTK

"Po několika dobrých letech si na určité omezení příjmů, nebo alespoň růstu příjmů bude muset zvyknout i Akademie věd," řekl Václav Klaus s poukazem na propad ekonomiky, který letos dosáhne řádově čtyř procent hrubého domácího produktu. Klaus zdůraznil, že o financování vědy nerozhodujeme ve vzduchoprázdnu nebo ve světě neomezených možností.

"Pozorně jsem poslouchal předsedu Akademie věd a byl jsem překvapen ostrostí jeho formulací," řekl Václav Klaus v reakci na projev Jiřího Drahoše. Dále navrhl, aby se zacházelo opatrně se slovy jako destabilizace vědy.

Rada neuznala chybu

Jiří Drahoš kritizoval Radu pro výzkum, vývoj a inovace. Podle něj jí chybí vůle vést potřebný dialog. "Rada nikdy ani náznakem neuznala, že by při návrhu likvidačního rozpočtu pro Akademii věd jakkoliv pochybila," řekl Drahoš. Zdůraznil, že aktivity předsednictva Rady jsou pro vedení Akademie nepřijatelné.

"Obsahují vzkaz zneuznání práce špičkových badatelů, kteří rozvoji svých oborů věnovali mnohdy celý život," uvedl dále Jiří Drahoš. Mladým vědcům zase podle něj Rada posílá vzkaz nejistoty a nestability. Mnoho z nich tak stojí před rozhodnutím, zda vůbec pokračovat ve výzkumné práci.

Miroslava Kopicová.

Proti kritice Rady se na sněmu ohradila její první místopředsedkyně a ministryně školství Miroslava Kopicová. "Zasadila jsem ve vládě o získání peněz na vědu na další tři roky. Řada vědců si ale neuvědomuje, jaký je skutečný stav státních financí. Představa, že se podaří zachovat nezkrácený rozpočet na vědu je nereálná. Spoléhat nemůžeme ani na Evropskou unii a její fondy," uvedla Kopicová.

"Základní výzkum bude muset získat více prostředků ze zahraničních zdrojů," plánuje Miroslava Kopicová, jak financovat vědu s menším přispěním státu. Aplikovaný výzkum má podle ní dostávat peníze od soukromých firem.

Reforma už byla, nebo ještě bude?

Jiří Drahoš dále připomenul, že už v roce 1993 prošla Akademie zásadní transformací, během které bylo zrušeno 22 pracovišť. Další optimalizace probíhala v následujících letech. Celkem tak Akademie přišla o tři desítky pracovišť. Nyní jich má 54.

Klíčem k transformaci se stalo posuzování pracovišť mezinárodními experty. "Akademie byla vůbec první výzkumnou institucí v Česku, která začala výsledky výzkumů hodnotit podle mezinárodně používaných kritérií," zdůraznil Jiří Drahoš.

Jaká je kvalita vědy, a zejména základního výzkumu? Ptal se ve svém projevu Václav Klaus. "Byla v minulosti provedená reforma Akademie dostatečná? Myslím, že další systémová změna této instituce je potřebná," uvedl český prezident. Z jeho pohledu se Akademie také zbytečně moc věnujeme základnímu výzkumu.

Demonstrace Stop tunelování české vědy, organizovaná skupinou Věda žije! k vládou plánovanému omezení financování základního výzkumu a Akademie věd

Debatu nad kvalitou vědy, nad jejím financováním a organizací ostatně vítá i Jiří Drahoš. "Výzkumné aktivity bychom měli posuzovat s ohledem na společensko-ekonomické priority Česka," domnívá se Drahoš. Akademie se podle něj má soustředit na orientovaný základní výzkum, tedy bádání v oblastech preferovaných státem.

Akademie věd se také podle Jiřího Drahoše nemá za co stydět. Jak vyplývá z údajů Českého statistického úřadu z třiceti tisíc vědců v Česku (po přepočtu na celé úvazky) jich v Akademii pracuje 15 procent. Tato instituce však produkuje 38 procent všech výsledků. A jejich kvalita navíc roste.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!