Podle lékaře Rastislava Maďara urychlí přizpůsobení nezvyklému klimatu dostatek tekutin, alespoň 2,5 až 3 litry denně, v tropických vedrech až pět litrů. Pít by se mělo v menších dávkách a častěji. Nejlepší je komerčně balená voda, kterou si člověk sám odpečetí. Sůl ztracenou pocením si cestovatel doplní polévkami a jídlem, které si osolí víc než obvykle.
Aklimatizaci pomáhá časté sprchování a procházky, naopak alkohol a nadměrné kouření ji zpomalují, varuje lékař.
Na dovolené hrozí úpal i úžeh
V tropickém a subtropickém klimatu hrozí tepelný úpal, zvlášť když má cestovatel nevzdušné oblečení z umělých vláken a dlouhodobě se namáhá. Úpal se projeví slabostí, bolestí hlavy, nejistou chůzí, závratěmi, případně i křečemi a krátkou poruchou vědomí.
První pomoc spočívá v přesunu na chladnější místo, pacient by měl ležet se zvednutýma nohama. Pomáhají chladivé obklady a dostatek tekutin, ne alkohol či káva. Při závažnějších obtížích je nutno přivolat lékaře.
Úžeh na rozdíl od úpalu vzniká přímým působením slunečních paprsků. Postiženého trápí zvýšená teplota, bolest hlavy, zimnice a nevolnost. Kůže zčervená, bolí, objeví se na ní puchýře. Hojení pomáhá kyselé mléko, jogurt nebo přípravky z lékárny s panthenolem. Puchýře se nesmějí odstraňovat, hrozí infekce. Prasklý puchýř se musí natřít antibiotickou mastí a překrýt sterilní gázou.
Jakou ochranu používat?
Ochranu před úžehem poskytují oleje a krémy s vysokým faktorem, kůži je nutno natírat každé dvě hodiny, hlavně když se člověk silně potí nebo se koupal. Vyplatí se vyhnout slunci mezi 11:00 až 15:00. Mimořádná opatrnost je podle Maďara na místě u malých dětí, mají pokožku tenčí a citlivější.
Maďar nedoporučuje opalovací krémy pro děti do půl roku, vhodnou ochranou pro ně je pobyt na stinných místech, vzdušný oděv a klobouček.
