Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Nebezpeční přenašeči bakterií a virů. Klíšťata číhají i ve městech

Zdraví

  6:51
Patří k nejrozšířenějším parazitům, kteří provázejí člověka, a právě teď mají ideální podmínky k aktivitě. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu je v těchto dnech vysoká pravděpodobnost, že se na vás klíšťata přisají.

Klíště (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Vyrazit na výlet do přírody, dát si piknik s přáteli v parku nebo třeba vzít na procházku svého psa, to vše jsou příjemné aktivity, u kterých ale hrozí nechtěné setkání s klíšťaty. Tito krevsající paraziti se vyskytují ve všech krajích Česka a napadají zvířata i lidi.

„Klíšťata jsou nebezpeční přenašeči bakterií a virů,“ upozorňuje docentka Alena Žákovská, která působí v Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. V našich klimatických podmínkách klíšťata nejčastěji přenesou klíšťovou encefalitidu nebo lymeskou borreliózu. Mohou však přenášet také další infekční choroby, jako je tularémie, marseillská horečka, lidská granulocytární anaplazmóza nebo nemoc z kočičího škrábnutí.

Chybí krev. Kvůli častějším cestám do zahraničí i klíšťatům

K nechtěnému setkání s infikovanými klíšťaty může dojít prakticky kdekoliv, i v horách, kde byla v minulosti spíše vzácná. Klíšťata se mohou vyskytovat nejen v lesích a na loukách či pastvinách, ale třeba také v městských parcích a zahradách, zejména v těch méně udržovaných.

Méně se klíšťata objevují v jehličnatých lesích a prakticky vůbec na slunných a kamenitých místech. Před kontaktem s klíšťaty ale není chráněn ani člověk, který tráví svůj čas ve městě nebo třeba celý život jezdí na chalupu na jedno místo. Klíšťata se v posledních letech ještě více rozšířila, a tak neplatí, že by byla pouze v určitých krajích nebo oblastech.

„Nejpříhodnější podmínky pro aktivitu klíšťat jsou teplota mezi 15 až 25 °C a vlhkost 50–70 procent,“ přibližuje docentka Žákovská. Klíště se na vás může přisát i na zahraniční dovolené, třeba když se vydáte do Rakouska, Německa, Skandinávie nebo Pobaltí.

Předpověď najdete na webu

Předpověď aktivity klíšťat na území České republiky vydává každé pondělí a čtvrtek Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem a ministerstvem zdravotnictví. Hydrometeorologové ji zveřejňují na svém webu. Čím je vyšší stupeň aktivity, tím je vyšší riziko napadení klíštětem u zvířat i u člověka. Pokud je pak klíště infikováno, roste i pravděpodobnost nákazy lymeskou borreliózou a klíšťovou encefalitidou. Riziko je vyjádřeno v deseti stupních, které jsou spojeny s doporučeními, jak se chovat při návštěvě míst, kde se mohou klíšťata vyskytovat.

Stupeň 1 a 2 znamenají malé riziko, kdy postačí pro návštěvu listnatých a smíšených porostů zvolit světlejší oblečení a večer se prohlédnout. Při stupních 3 a 4 je vhodné použití repelentu a omezení sezení a ležení venku. Stupně 5 a 6, tedy středně velké riziko, znamenají také doporučení nevstupovat do křovin. Při velkém riziku 7 a 8 pak předpověď nedoporučuje pohybovat se zejména na okrajích lesů a vodních toků.

Klíště (ilustrační foto)

Pro tyto dny platí stupně 9 a 10, tedy nejvyšší riziko napadení klíštětem i případné nákazy. Lidé by měli vždy používat repelent a pohybovat se pouze po zpevněných cestách. Ani tato opatření ale nemohou zaručit, že se člověk s klíšťaty nesetká.

„Pokud je člověk mimo domov několik hodin, měl by prohlédnout své tělo a oblečení a hledat lezoucí nebo přisátá klíšťata. Z hlediska klíšťové encefalitidy se nestačí kontrolovat jen na konci dne. Průběžná prohlídka v terénu sice nemusí vést k nalezení všech klíšťat, ale sníží se tím pravděpodobnost delšího přisátí,“ říká docent Rastislav Maďar, prezident Fóra infekční, cestovní a tropické medicíny a také člen evropské pracovní skupiny pro klíšťovou encefalitidu.

Neduste klíště olejem

S klíšťaty i s nemocemi, které přenášejí, jsou spojeny i rady, jež už dávno neplatí, ale stále ovlivňují chování lidí a mnohdy zvyšují riziko, že se člověk nakazí. Ukázal to i průzkum společnosti STEM/MARK. Časté je třeba přesvědčení, že přisáté klíště je nejlepší zabít pomocí oleje, másla či sádla. Tento nesprávný způsob používá téměř třetina lidí.

Jenže klíště se v takovém případě začne „dusit“, a rychleji tak vyloučí potenciálně nakažené sliny do krevního oběhu.

Až polovina dotazovaných točí klíště při odstraňování proti směru hodinových ručiček, což lékaři také nedoporučují. Kousací ústrojí klíštěte nemá tvar závitu. Tento mechanismus může vést k nežádoucímu oddělení těla klíštěte od hlavičky, která zůstane v kůži.

Správné odstranění klíštěte má probíhat jinak, a to u člověka i u zvířete. „Vhodné je použít speciální kleštičky nebo háčky a opatrně klíště vyndat vyvikláním, dokud se,nepustí‘,“ radí veterinární lékař Radek Protiva z plzeňské Veterinární kliniky RPVET.

Dalším krokem by mělo být ošetření místa, kde bylo klíště přisáté, pomocí dezinfekce, ideálně takové, která nepálí. Pokud se vám to nepodaří dobře a kousek klíštěte zůstane v těle, je vhodné navštívit lékaře.

K jiným mýtům patří i to, že klíště musí být přisáté celý den, aby nakazilo člověka. To platí pouze u lymeské borreliózy, kde je třeba, aby klíště bylo přisáté nejméně 24 hodin. Podle zmiňovaného průzkumu si ale 76 procent respondentů neuvědomuje, že se klíšťovou encefalitidou mohou nakazit již po dvou hodinách od přisátí klíštěte.

Američtí vědci rozluštili genetický kód klíšťat

Mnoho lidí také nezná příznaky klíšťové encefalitidy, obvykle si myslí, že je to horečka a únava. „To jsou pouze příznaky první fáze. Ve druhé fázi se nemoc projeví typicky bolestí hlavy, zvracením, horečkou. Jasným příznakem rozvoje onemocnění je ztuhnutí šíjových svalů, kdy člověk nemůže dát bradu na prsa. S takovými obtížemi je vhodné okamžitě se odebrat do nemocnice, kde neurolog, případně infektolog potvrdí nebo vyvrátí diagnózu,“ uvádí Ondřej Škoda, primář neurologického oddělení jihlavské nemocnice a člen výboru České neurologické společnosti. Ani u borreliózy neplatí, že každý, kdo chytí infikované klíště, musí borreliózou onemocnět. K přenosu dochází zhruba u pěti, maximálně dvaceti procent lidí. Proto také nemá smysl posílat odstraněné klíště do laboratoře a platit za jeho vyšetření, zda nebylo nakažené.

„Některé laboratoře provádějí vyšetřování klíšťat na přítomnost borrelií a virů vyvolávajících klíšťový zánět mozku. Obecně to odborníci ani nedoporučují, protože jen na základě zjištění, že je klíště nakažené, nelze usuzovat, že infekce byla přenesena na člověka, a tudíž to neznamená automaticky nutnost antibiotické léčby jako u prokázané lymeské borreliózy,“ uvádí k tomu stanovisko České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

U klíšťového zánětu mozku se ani žádná preventivní opatření dělat nedají, tato virová infekce nemá specifický lék. „Zde je naopak namístě předcházet nemoci bezpečným a účinným očkováním,“ uvádí k tomu Česká lékařská společnost.

Autor: