Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Kmenové buňky zregenerují kosti

Věda

  9:44
PRAHA - Poškozené kosti nebo klouby může v budoucnu opravit injekce kmenových buněk s magnetickou příměsí. Méně radikální postup počítá s využitím „biotmelu“.

Buňka. foto: Reprofoto

Léčba pomocí kmenových buněk nabízí mnoho možností. Jednou z nejatraktivnějších je výroba náhradních orgánů, případně oprava těch těžce poškozených. Britští vědci z Keele Univerzity dosáhli pokroku v oblasti regenerace kostí, chrupavek a kloubů. Jejich metoda by mohla zkrátit rehabilitaci zraněných, a především by usnadnila život milionům lidí trpících artrózou.

Alicia El Haj spolu s Johnem Dobsonem ověřila, že kmenové buňky odebrané z kostní dřeně a dopravené na správné místo podpoří růst kostí i chrupavek. Zásadní je, že jde o velmi šetrnou neinvazivní metodu. Není potřeba žádný chirurgický výkon ani nasazení silných léků. Látka se do organismu vpraví injekcí a na určené místo se kmenové buňky dostanou díky „magnetickému ovladači“.

Člověk ještě není na řadě Použité buňky vědci speciálně upravili a obohatili o miniaturní magnetické částečky. Použití těchto nanočástic je už schválené i pro aplikaci do lidského organismu. Ve Spojených státech se používají při vyšetření pomocí magnetické rezonance. Díky nim lze dosáhnout čistšího a kontrastnějšího obrazu. Jakmile jsou kmenové buňky vpraveny do těla, řídí jejich pohyb vnější magnetické pole. To je dokáže umístit s velkou přesností.

Pokusy na lidech do pěti let
„Konečným cílem je oprava chrupavek a kostí lidí. Umíme spustit růst kostí v organismu myší. Nyní zkoušíme, zda je stejným způsobem možné opravit poškozené kosti koz,“ říká Alicia El Haj. „Ke zkouškám na lidech by mohlo dojít do pěti let,“ řekla britská lékařka zpravodaji BBC.

Svůj postup a záměr léčit tímto způsobem pacienty se zlomeninami a s artritidou vědci oznámili na konferenci Stem Cell Network pořádané univerzitou v Oxfordu. Výroční zasedání vědecké společnosti začalo v pondělí a končí dnes.

Vzhledem k tomu, že kmenové buňky se odeberou z těla pacienta, nelze proti metodě z etického hlediska na rozdíl od případu, kdy jsou využívány buňky z embryí, nic namítat.

Embryonální kmenové buňky jsou však univerzálnější a v mnoha případech zřejmě budou nezastupitelné. Vyvinutý postup magnetického umísťování bude podle vědců možné uzpůsobit i pro ně.

Živý kompoziční materiál 
S pomocí biocementové záplaty Na konferenci byly představeny i konvenčnější metody, jak pomoci poškozeným kostem. Richard Oreffo z univerzity v Southamptonu zkoumá možnost vyplnit trhliny či otvory, které se v kostech utvořily následkem úrazu, živým kompozitním materiálem. I v tomto případě tvoří základ kostní dřeň, ta je ovšem promíchána s pevnějším umělým materiálem, který nevzbuzuje nežádoucí reakce organismu.

„Živý tmel“ už byl aplikován do kostí čtyř pacientů. Podle Oreffa jsou výsledky slibné. Implantovaný materiál organismus neodmítá. Naopak, začal se integrovat do kosti a podporuje její regeneraci.

Profesor Oreffo, čelící tlaku pacientů usilujících o co nejrychlejší využití výsledů výzkumu v praxi, zdůrazňuje potřebu opatrného postupu. „Pokud by byla léčba nasazena předčasně a uškodila, utrpěl by celý obor,“ zdůraznil.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!