Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Kompletní výsledky maturit - užitečná pomůcka, jak si vybrat střední školu

Věda

  8:00
PRAHA - Tabulky výsledků maturit v roce 2011 a 2012, které najdete uvnitř toho textu, takto podrobně ještě neviděl nikdo. Ani poslanci, kteří o maturitách rozhodují, ani krajská vedení, která platí střední školy, ani rodiče a středoškoláci, kterým je tato příloha určena především.
Písemná maturitní zkouška - ilustrační foto.

Písemná maturitní zkouška - ilustrační foto. foto: Lidové noviny

Lidé ze státní maturitní agentury Cermat si přáli zdůraznit, že tyto údaje nedali Lidovým novinám dobrovolně. To tedy vskutku nedali; získali jsme je po více než ročním úsilí a dvou žalobách. Lidé z ministerstva školství si při předání CD s daty nechali podepsat, že za zveřejnění nenesou odpovědnost. Je to opravdu naše riziko – ale jednáme v dobré víře, že údaje z ministerstva a Cermatu jsou správné.

Kompletní přehled výsledků maturitních zkoušek

Tabulku s kompletním přehledem výsledků za rok 2011 a 2012 si můžete stáhnout ZDE.

V této příloze nenajdete jedno číslo ani pořadí, spíš cosi jako mapu nebo „strom“ výsledků. Tam, kde si maturanti ambiciózně vybírali vyšší úroveň maturity nebo ji měli výslovně doporučenou, je strom košatější. Čím lepší byl průměrný výsledek školy, tím je tabulka modřejší. Méně úspěšné školy mají „strom“ hubenější a výsledky červenější.

Jak to Dobeš myslel?

Výsledky je třeba číst obezřetně. Za prvé, nemáme údaje o počtu studentů, kteří zvolili vyšší úroveň; výsledek v jednom roce mohlo vychýlit pár výjimečných maturantů. Nicméně: tabulka obsahuje čísla za rok 2011 i 2012, takže ukazuje školy, jež jsou schopny dobré výsledky zopakovat. Za druhé, maturitní zkouška z dílny Cermatu není neomylná. Zejména v letošním roce neznamená bodový propad u vyšší úrovně matematiky, že by se maturanti o tolik zhoršili, ale že zkouška byla výrazně těžší. U letošních písemných prací z češtiny zase hodnocení Cermatu zavánělo svévolí.
Ale jakkoli může být zrcadlo pokřivené, je to nejlepší obraz, jaký máme.

Loni v červnu ministr školství Josef Dobeš a ředitel agentury Cermat Pavel Zelený (oba už ve funkcích nejsou) zveřejnili „školy s nejlepšími výsledky“ – 10 gymnázií a 10 odborných škol za celou zemi, po třech gymnáziích a školách za každý kraj. Žebříček stojí za připomenutí, protože srovnání s kompletní tabulkou v LN je udivující (i s vědomím, že jsme vybrali „jen“ tři hlavní předměty).

ČTĚTE VÍCE:

Loňských top 10 gymnázií vypadalo podle Dobeše a Zeleného takto: 1. PORG v Praze, 2. Jana Nerudy v Praze, 3. Arcibiskupské v Praze, 4. Nad Alejí v Praze, 5. Cyrilometodějské na Lerchově v Brně, 6. gymnázium na Palackého ulici v Mladé Boleslavi, 7. gymnázium v Dašické ulici v Pardubicích, 8. Nad Kavalírkou v Praze, 9. Jana Keplera v Praze, 10. Biskupské v Českých Budějovicích.

Výsledek PORG byl loni opravdu mimořádný. Ale s výsledky Nerudova gymnázia – byť výbornými – jsou srovnatelné třeba výkony studentů gymnázia Christiana Dopplera. Arcibiskupské gymnázium nepochybně uspělo, ale bylo třetí v republice? Co potom gymnázium Gutha-Jarkovského v Praze? Nad Štolou? Arabská? Českolipská? Chodovická?

A aby nebyla řeč jen o Praze: jak mohlo z top 10 vypadnout gymnázium Luďka Pika v Plzni? Brněnské Biskupské gymnázium? Českobudějovické v Jírovcově ulici? Gymnázium v Kojetíně? Jiráskovo v Litomyšli? A co třeba Sokolov?

Odborné školy

Podobné je to s pořadím odborných škol. Podle Dobeše a Zeleného bylo nejlepší Waldorfské lyceum (v původním „ministerském“ žebříčku celkově 76.) a SPŠ sdělovací techniky v Praze (celkově 189.). Proč ne; ale další pořadí je zvláštní: jak to, že byla mezi odbornými školami třetí obchodní akademie v Rakovníku, a ne její konkurence v Mladé Boleslavi?

V Karlovarském kraji Dobeš se Zeleným vyhlásili za nejlepší 1. české gymnázium v Karlových Varech, Svobodnou chebskou školu a gymnázium v Aši. Jak jim mohla vypadnout gymnázia v Sokolově nebo v Ostrově, jejichž výsledky byly mimořádné i v celé republice? V Moravskoslezském kraji byla podle nich nejlepší tři gymnázia z Ostravy-Poruby, a to Wichterlovo (15.), Olgy Havlové (20.) a Pavla Tigrida (20.). Jak mohli vynechat gymnázium Petra Bezruče ve Frýdku-Místku, Františka Živného v Bohumíně nebo Mendelovo v Opavě (střet zájmů: autor těchto řádek je jeho absolvent)?

Maturita není vše

Čtenářům LN, které zajímá škola, kam chodí nebo má chodit jejich dítě, navrhujeme:
1. k prostudování tabulky je třeba čas – hrdinové britské literatury si v takové situaci uvaří čaj,
2. najděte „svou“ školu a srovnejte ji s konkurencí v okolí,
3. „úspěšnost v maturitní zkoušce“ není vše. Například Přírodní škola v Praze nedopadla nijak mimořádně dobře – zato rozvíjí jiné, netestované schopnosti. Třeba práci v týmu, samostatnost a zájem o svět.