22. října 2013 7:00 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Proč máme křečové žíly?
Dědíme je po předcích

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Křečové žíly (ilustrační foto). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Křečové žíly (ilustrační foto). | foto: Shutterstock
I když byly ze vzniku křečových žil podezřívány nejrůznější faktory od obezity až po určitý typ zaměstnání, ukázalo se, že z 99 procent je za ně zodpovědná naše genetická výbava.

Existují samozřejmě činnosti a stavy, které jsou v souvislosti s rozvojem křečových žil vhodné více či méně, ale hovořit o něčem, co jejich vznik podpoří nebo oddálí, lze až tehdy, když k nim máme zděděné předpoklady.

Křečové žíly neboli varixy jsou v rozvinutých zemích jedním z nejrozšířenějších civilizačních onemocnění. Jde o vrozenou vadu žilní stěny, při níž dochází k rozšíření žil, zpětnému toku krve, přetlaku a pak i k obtížím.

Výskyt křečových žil v rodině, věk, ženské pohlaví a těhotenství jsou nejdůležitější rizikové faktory pro rozvoj křečových žil. Potvrzena je v tomto směru i souvislost s počtem těhotenství: ženy vícerodičky, které mají v rodině ony předpoklady, mívají křečové žíly rozsáhlejší. Noční křeče v lýtkách, pocity těžkých nohou, napětí nebo otoky – to všechno jsou nepříjemné průvodní jevy, které toto onemocnění v jeho počátcích provázejí. Později je pak ještě hůř. Podle některých statistik postihují křečové žíly v různé podobě 20 až 30 procent lidí a jejich výskyt souvisí s věkem. Děti a mladiství jsou sice postiženi méně, ovšem ve věku nad 60 let už má křečové žíly každý druhý až třetí člověk.

Hrozí trombóza či embolie

Další fází žilní nedostatečnosti, jak se této nemoci také říká, je porucha metabolismu kůže a podkoží, která se projevuje nejdříve ekzémem, později hnědavým zabarvením. Následuje ztenčení kůže a hrozí vznik bércového vředu.

„Tento děj může trvat i mnoho let, ale je nevratný, proto je vhodné končetinu operovat již v počátečním stadiu rozšiřujících se žil,“ říká Karel Beneš ze soukromé Ambulance cévní chirurgie v Hradci Králové. „Operace je indikována z kosmetických důvodů, při obtížích a jako prevence vzniku bércového vředu,“ dodává lékař.

Nejzávažnějšími komplikacemi jsou u tohoto onemocnění trombóza a embolie. Riziko jejich vzniku jde s křečovými žilami ruku v ruce, protože záněty povrchových žil mohou přestoupit i do hlubokých žil. Dojde k trombóze, ke sražení krve v hlubokém žilním systému, případně k vycestování sraženiny do plic. Pak nastává embolie, která je tou úplně nejhorší komplikací. Asi v jednom z tisíce případů končí okamžitou smrtí. Proto je dobré řešit křečové žíly již v počátcích a dostat onemocnění pod kontrolu.

Vpřípadě, že je kvůli stavu pacienta nebo rozsáhlosti křečových žil operace vyloučena, doporučuje se konzervativní léčba. Ta je navíc vhodná i jako prevence před rozvojem křečových žil u již vyřešených případů. Je postavena na tzv. kompresivní terapii. „Spočívá v nošení obinadel a kompresních punčoch,“ říká Ota Schütz, primář Žilní kliniky v Praze 1.

„Z hlediska dodržení správné bandáže je to ovšem docela složitá záležitost. Největší stah by měl být dole u kotníků a směrem nahoru ke stehnům by se měl zmenšovat. Pro tento účel jsou vyráběny kompresní elastické punčochy, kterých je u nás na trhu asi 24 druhů, a kompresní třída nutná pro křečové žíly je třída 2,“ vysvětluje Ota Schütz.

Americký boj s vředy

Dříve se v oblasti kardiovaskulární věnovala pozornost hlavně srdečním onemocněním – infarktům myokardu a jiným závažným stavům. Křečové žíly se považovaly za méně závažné. Odborníci se však shodují, že menší závažnost je pouze zdánlivá. Je nemálo pacientů, kteří jsou kvůli křečovým žilám dokonce v invalidním důchodu. Radikálně už tuto situaci začali řešit v USA, kde nemoci vyhlásili programový boj.

„Americké venózní fórum vypracovalo v roce 2010 program s cílem snížit ve Státech do 10 let počet pacientů s bércovými vředy o polovinu. Dokonce na celostátní úrovni,“ říká předseda České angiologické společnosti Karel Roztočil, lékař pražského Institutu klinické a experimentální medicíny.

Pro zvětšení rozklikněte

„Ten program má výrazně zredukovat počet nejzávažnějších stavů, které při křečových žilách vznikají, ovšem já osobně jsem trochu skeptický, zda lze padesátiprocentního snížení výskytu bércových vředů v horizontu 10 let docílit. Je to velmi ambiciózní cíl a teprve uvidíme, do jaké míry bude naplněn.“ Bércové vředy jsou nejzazší stadia, ke kterým mohou pacienti s křečovými žilami dospět. V těchto případech už dochází k takové poruše funkce žil, že se na dolních končetinách vytvářejí kožní defekty vyžadující velmi dlouhou léčbu. Podle doktora Roztočila často delší než rok, protože jen asi polovinu takových pacientů se podaří zhojit v řádu měsíců.

Operace za jeden den

V soukromých klinikách upřednostňují při léčbě křečových žil metodu jednodenní chirurgie. Lékaři se shodují, že pokud je pacient pro tento zákrok správně vybrán a výkon řádně proveden, přináší ambulantní chirurgie menší procento komplikací, než je tomu u operací klasických. U včas operovaných klientů bývá nemocnost a pracovní neschopnost často nulová.

Jedním z nejmodernějších způsobů léčby křečových žil je radiofrekvenční metoda, při níž se povrchový žilní kmen „zatavuje“, takže se potíže nevracejí. „U klasické operace, kdy se žilní kmen neodstraní, ale pouze podváže v třísle, bývá do pěti let až stoprocentní recidiva,“ říká Karel Beneš.

„Naše pracoviště se na operace křečových žil specializuje, radiofrekvenční metodu používáme od roku 2008 a už jsme jí ošetřili přes tisíc pacientů,“ konstatuje lékař. Metodu zde kombinují s kosmetickou flebektomií pomocí speciálních jemných nástrojů. „Před operací provádíme pečlivou diagnostiku barevným ultrazvukem, po kterém individuálně naplánujeme operační výkon,“ uvádí Karel Beneš. Poté, co byly v roce 2001 na světovém kongresu v Římě předvedeny nitrožilní katetrizační radiofrekvenční a laserové metody, zavedla je od roku 2002 i pražská Žilní klinika.

ČTĚTE TAKÉ:

„Všechny tyto metody se stále zdokonalují,“ uvádí primář kliniky. „Je to otázka směru působení laserových paprsků, výkonu, ale hlavně vlnové délky. U radiofrekvence vidíme posun také proto, že se vyrábějí čím dál dokonalejší přístroje,“ říká. Ani radiofrekvence, ani laser ovšem podle něj nejsou metody samospásné. Ne všechny žíly lze tímto způsobem ošetřit. „A tak, jako je pro endoskopické katetrizační metody vhodné pouze určité procento křečových žil, tak ani stále využívaná klasická operace v nemocnicích nepostihne vše. Proto je vhodné metody kombinovat a ze všech možností vybrat pro pacienta to nejlepší,“ říká Ota Schütz.

V souvislosti s léčbou křečových žil bývá zmiňována takzvaná sklerotizace. O co jde a co se za skleroterapií skrývá? „Je to ambulantní výkon, při kterém se do povrchových žilek aplikuje speciální roztok nebo pěna. Tato látka naruší vnitřní povrch žilky, po kompresi tampony a kompresivní punčochou se žilka zalepí a postupně zmizí,“ vysvětluje Karel Beneš. Často je potřeba výkon opakovat. „Před sklerotizací vždy provádíme ultrazvukové vyšetření, které vyloučí reflux neboli zpětný tok krve v povrchovém žilním kmeni. V opačném případě je vhodná operace,“ říká Karel Beneš.

U mladých žen lékaři provádí sklerotizaci z kosmetických důvodů, u pacientů po operaci se jedná o drobné zbytkové varixy nebo žilní spojky, zde je důvod léčebný. Sklerotizaci lze provádět i během operačního výkonu na sále, takže je možné obě techniky kombinovat.

Na jednodenní chirurgii si naspořte

Výběr typu operace křečových žil je rozhodně vhodné nechat na lékařích, ale volba zdravotnického zařízení je na pacientech. „Já bych nesrovnával běžné nemocnice, speciální nemocnice a soukromá zařízení, ale něco jiného,“ říká Ota Schütz. „Obecně totiž záleží na tom, nakolik se dané zařízení specializuje právě na léčbu křečových žil. Něco jiného je, když chirurg operuje křečové žíly pětkrát do roka, a něco jiného, když se na ně specializuje a operuje naopak pět pacientů denně,“ konstatuje primář pražské Žilní kliniky.

„Na naší klinice ročně odoperujeme kolem 500 pacientů a za 20 let existence kliniky jich máme na kontě 9000. Z toho 16 procent mužů a 84 procent žen,“ uvádí primář.
Při rozhodování, jaké zdravotnické zařízení si vybrat, může sehrát roli i finanční stránka věci, protože moderní operační metody prováděné v privátních zařízeních nejsou zadarmo.

Specializovaná soukromá pracoviště už dnes ovšem nabízejí tak pokroková řešení, že pacient po operaci křečových žil během pár hodin odchází fit zpátky do práce. Na rozdíl od klasické operace křečových žil v běžné nemocnici, kdy je po operačním výkonu hospitalizován. V některých nemocnicích se už sice moderním ambulantním zákrokům na křečových žilách také věnují, ale i tady se za tyto postupy musí platit. Pojišťovny hradí pouze klasické operace, kdy se žilní úseky odstraňují v narkóze.

„Nové metody, které se aplikují na soukromých klinikách a které můžeme nabídnout i my, využívají k uzavření cévy katetrizačních postupů a tam je cena výkonu dána cenou katetru. Katetr je určený na jednorázové použití a pojišťovna ho nehradí. Pokud si tedy pacient zvolí tuto léčbu, samozřejmě se ho úhrada za takový výkon týká i u nás,“ říká Karel Roztočil z IKEM.

Ceny ambulantních výkonů na křečových žilách se v privátních zařízeních různí a konečnou cenu zvoleného typu zákroku ovlivňuje více kritérií. „Cena operace je u nás stanovena na základě nálezu a vyšetření duplexním barevným ultrazvukem,“ podotýká Ota Schütz z Žilní kliniky. „Nejpodstatnější je barevný ultrazvuk, který používáme jako zlatý standard už od roku 1994. Při něm zjistíme, nakolik jsou křečové žíly rozsáhlé, jak jsou zanedbané, a rozhodneme, jaký typ výkonu provedeme,“ říká.

Někdy lékaři dojdou ke konzervativnímu řešení, jindy se rozhodnou pouze pro sklerotizaci. „Zrovna tady záleží na typu pojišťovny, u které je pacient pojištěn, protože tento typ péče smluvní pojišťovny hradí,“ dodává. Dojde-li ovšem k operaci, pohybuje se průměrná cena podle jeho slov mezi 15 a 17 tisíci korun. „S tím, že u menších zákroků to může být jen 12 tisíc a u větších až 28 tisíc korun – podle zvolené metody,“ uzavírá Ota Schütz.

Více žen u nás, více mužů ve Skotsku

Úroveň našeho zdravotnictví je se světem plně srovnatelná i v oblasti léčby křečových žil a potvrzuje to také Karel Roztočil: „Není metoda, technika nebo léčebný postup, který by u nás nebyl alespoň v nějaké míře vyzkoušen a alespoň do určitého stupně zaveden, takže Česká republika v tomto směru potřebu nějakého intenzivního dohánění světa nemá. Lékaři mají od roku 1989 naprosto volný přístup ke všem informacím a dění ve světě sledují. O nějakém zpoždění za vyspělým světem u nás určitě nemůžeme hovořit.“

Co se týče čekacích lhůt na operační zákroky, delší jsou samozřejmě ve státních zařízeních. Na soukromých klinikách je pacient ke konzultaci přizván většinou do tří týdnů, operace je pak na těchto pracovištích reálná do jednoho až dvou měsíců. Velmi dlouhá je však čekací lhůta na operaci křečových žil například v zařízeních, která jsou zaměřena na jiné speciální projekty. „U nás v IKEM se na takovou operaci čeká opravdu dlouho, protože se specializujeme na transplantace,“ uvádí Karel Roztočil.

PSALI JSME:

„Výkony na křečových žilách jsou vkládány mezi velké operace v období, kdy je na ně menší tlak – pak jsou tito pacienti zařazováni. Samozřejmě to ovlivní délku čekání, která může být několik měsíců až půl roku.“ Doktor Roztočil dále říká, že aniž by měl přesné údaje o počtu pracovišť zabývajících se operativou křečových žil u nás, ví jistě, že i kdyby jich bylo dvakrát tolik, k úplnému pokrytí aktuální potřeby operačních výkonů to stačit nebude.

Stávající kapacity operačních sálů u nás podle něj nejsou takové, aby zvládly všechny pacienty s křečovými žilami, kteří by měli být odoperováni. Nebo spíš pacientky, protože žen se operativa křečových žil v České republice týká více: podle statistik, které jsou k dispozici, trpí v České republice křečovými žilami ženy daleko více než muži.

Ovšem průzkumy, které se ve světě vedly, toto nepotvrdily vždy a všude. Příkladem může být studie prováděná ve Skotsku, podle které je v této zemi podstatně větší výskyt křečových žil u mužů. A není to ojedinělá práce. Podle Karla Roztočila potvrzují rozdíly v četnosti tohoto onemocnění mezi pohlavími v jednotlivých zemích i další studie. Vysvětlení ke Skotsku sice nemáme, ale pokud je tvorba křečových žil z 99 procent řízena genetikou, skotský vzduch v tomto ohledu nám Češkám určitě nepomůže. Spokojme se s tím, že naši operatéři jsou na světové úrovni.

Renáta Gebauerová, autorka je spolupracovnice redakce
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.