Pro novináře může být položení mnoha otázek na Kubě problematické, ale koho by napadlo, že mezi ně spadá i dotaz po jméně. Často totiž zní odpověď velmi nesrozumitelně a není to tím, že tazatel je cizinec. Stejně zmatení bývají i samotní Kubánci. Rodičům nestačí nějaká ta obyčejná María či Miguel.
Například mladá učitelka usazená ve třídě základní školy v Havaně. Její jméno? Daneisys. "Je to kombinace jmen mých rodičů," vysvětluje. "Jmenují se Daniel a Deisy, a proto já jsem Daneisys." Ve třídě má žačku, která se jmenuje Oldanier, což vzniklo přečtením jména jejího otce - Reinaldo - pozpátku. A Zulkary dostala jméno podle hvězdy dávno zapomenutého zahraničního romantického seriálu.
Rodiče by se měli při vybírání jmen uklidnit
To všechno podle mnohých zachází trochu příliš daleko, a tak se například v jednom z kubánských listů pro mladé před časem objevil rozhovor s jistou akademičkou. Ta apelovala na zaměstnance porodnic, aby "usměrnili" rodiče při vybírání jmen pro své potomky a nezatěžovali je něčím, co budou muset pořád vysvětlovat, anebo jim dokonce způsobí "morální úhonu".
Bezprostředně po kubánské revoluci z roku 1959 zaznamenal ostrov příliv Fidelů, Raúlů a Ernestů. Ale od 70. let začala představivost dostávat křídla. V této době písmeno Y, které se ve španělských jménech vyskytuje jen zřídka, začalo být doslova hitem a mezi rodiči se strhla bitva o co nejexotičtěji znějící novotvar - Yulieski, Yumilis, Yaraleidis. A ypsilonového vylepšení se dočkala i takzvaná normální jména, když se například z Daniela stal Yaniel.
Zřejmě bylo lákavé dopřát si trochu jinakosti v zemi, kde stát kontroloval naprosto všechno od vzdělání až po stravu. A možná to bylo jen malým projevem vlastní nezávislosti nebo pokusem uchovat kousek karibské barvitosti v čím dál tím uniformnějším komunistickém světě.
Složeniny a komolení slov
Módnost jmen s ypsilonem během let vybledla, ale následovaly další trendy, například komolení cizích slov. Mezi ně patří Dansisy, tedy někdo, kdo dobře tančí (z anglického dance - pozn. redakce), anebo Dayesí složené ze slůvka ano ve třech jazycích (da - rusky, yes - anglicky, sí - španělsky).
Ať jde o sebedivočejší volbu, nikdo si nevzpomíná, že by vyvolala jakýkoli problém s úřady. A pokud jde o morální újmu, děti nevypadají, že by nezvyklými jmény nějak trpěly, tvrdí učitelka Daneisys. "Je to ale opravdu složité, když dostanete seznam žáků své nové třídy," připouští. "Nepoznáte, co je dívka a co chlapec, a naučit se to správně vyslovovat a psát je noční můra." Za rohem od školy postávají a posedávají místní obyvatelé na prahu chátrajících domů, vyměňující si klípky a pozorují kolemjdoucí. "Eddimary! Pojď sem!" volá jedna z matek na holčičku, která se rozeběhla pryč s kornoutem cukroví. Ale aspoň se neotočí jiné než právě její děcko.
Jména podle lodí či plechovek
O kousek dál stojí jeden dospělý Pablo a jeden Ernesto, který má na paži vytetované celé jméno revolučního vůdce Ernesta Che Guevary. Ale takhle ortodoxní volby jmen jsou nyní na Kubě rozhodně v menšině.
"Žijí tady lidi pojmenovaní podle lodí, co kdy navštívily Kubu," říká mladá žena jménem Yamileisis. Mezi neoblíbenější z nich patří Usnavi, tedy americké námořnictvo (US Navy).
Noslenis dostala jméno po dědečkovi. Jmenoval se Nelson, a tak to rodiče otočili pozpátku a přidali písmenka "is". "Nemyslím si, že je to divné," pokrčí rameny její matka. "Já se jmenuju Meylin," dodává. "Moje matka mi vybrala jméno podle masa v plechovkách, které jsme dostávali na přídělové lístky." dk urm
