Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Kukuřice bez toxinů. Nové plodiny nedovolí, aby v nich plísně vytvářely jedy

Věda

  6:40
Na světě se sklidí ročně kolem 16 milionů tun kukuřice, která v sobě skrývá smrtelné nebezpečí. Obsahuje aflatoxiny produkované plísněmi Aspergillus flavus a Aspergillus parasiticus. Ty patří k nejprudším jedům, jaké se v přírodě vyskytují. Zdraví lidí i zvířat ohrožují už ve velmi nízkých koncentracích, a proto se při kontrole kvality potravin i krmiv jejich obsah hlídá.

Kukuřice (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Vysoké dávky aflatoxinů mohou vyvolat rychlou otravu. Mnohem zákeřnější je dlouhodobá konzumace malých množství těchto plísňových jedů. Poškozují především játra. Postiženy jsou však i další orgány, například ledviny, či imunitní systém. Účinky aflatoxinů jsou zesíleny u lidí trpících některými virovými onemocněními, například v třetím světě hojně rozšířenými viry žloutenky. Odhaduje se, že ročně onemocní ve světě rakovinou jater v důsledku konzumace aflatoxinů až 150 000 lidí.

Plísně Aspergillus napadají jak rostliny, tak i uskladněné potraviny nebo krmiva. Aflatoxiny se v nich tvoří za zvýšené vlhkosti a vyšších teplot. Proto představují největší problém v zemích třetího světa, především v subsaharské Africe. K nám do chladnějších oblastí se aflatoxiny dostávají obvykle dovozem ze zemí, kde pro jejich tvorbu panují příhodnější podmínky. S oteplováním klimatu se však zvyšuje riziko kontaminace potravin a krmiv aflatoxiny i v Evropě. Před několika lety bylo například zdrojem aflatoxinů v nizozemských chovech skotu krmivo z plodin vypěstovaných v Srbsku. Aflatoxiny byly následně zjištěny i v mléce krav.

Imunita proti aflatoxinům

Vědci se už dlouho snaží, aby se aflatoxiny do našeho jídelníčku nedostávaly. Šlechtí plodiny odolné vůči plísním. Hledají způsoby pěstování, při kterých hrozí nižší riziko růstu plísní a vzniku aflatoxinů. Zkouší se například postřiky plodin jinými plísněmi, které aflatoxiny neprodukují. Pokud jsou rostliny obsazeny neškodnou plísní, nebezpečné plísně vytvářející aflatoxiny se už na rostlině významněji neprosadí. Vědci také zdokonalují systémy pro skladování úrody, aby při něm nehrozil růst plísní Aspergillus. Vyvíjejí se postupy, kterými lze z potravin a krmiv aflatoxiny spolehlivě odstranit.

Lidské feromony stále nejisté. Vědci se o jejich existenci přou

Tým pod vedením Moniky Schmidtové z Arizonské univerzity nyní představil kukuřici, ve které se ani při napadení plísněmi Aspergillus aflatoxiny nevytvářejí. Její pěstování by mohlo významně snížit zdravotní problémy obyvatel zemí třetího světa, kde aflatoxiny představují stále ještě významné zdravotní riziko. Experimenty, jejichž výsledky zveřejnil vědecký časopis Science Advances, proto podpořila i nadace Billa a Melindy Gatesových. Vědci využili k ochraně kukuřice před aflatoxiny mechanismy přirozené imunity rostlin, které se brání nepřátelům prostřednictvím krátkých řetězců kyseliny ribonukleové. Plíseň si podobně jako všechny pozemské organismy vyrábí podle svých genů dlouhé řetězce kyseliny ribonukleové a ty jí slouží jako plánky pro výrobu bílkovinných molekul. Vznikají tak i bílkoviny klíčové pro syntézu aflatoxinů.

Kukuřice (ilustrační foto)

Rostliny se snaží geny svých nepřátel „umlčet“, a potlačit tak jejich aktivitu. Produkují krátké řetězce ribonukleových kyselin, které se vážou na vybrané dlouhé ribonukleové kyseliny plísně. Vzniklý komplex dlouhé molekuly z plísně a krátké molekuly z rostliny vnímá většina buněk jako silně cizorodý element a razantním útokem ho zničí. Když tak plíseň přijde o důležité „plánky“ na výrobu bílkovin, dostává se do problémů. Plísně si však vyvinuly proti těmto obranným mechanismům rostlin řadu útočných strategií a umí imunitní obranu prolomit.

Monica Schmidtová se rozhodla obranný arzenál kukuřice posílit o další krátké řetězce ribonukleových kyselin. Ty zacílila na ribonukleové „plánky“, podle nichž si plíseň vyrábí bílkoviny nutné pro syntézu aflatoxinů. Vědci doufali, že likvidací těchto „plánků“ zabrání vzniku rakovinotvorných jedů.

Máme se bát?

V ověřovacích pokusech pěstovali vědci z týmu Moniky Schmidtové za stejných podmínek tradiční kukuřici a kukuřici obrněnou proti tvorbě aflatoxinů. Všechny rostliny nakazili plísní Aspergillus. Plíseň rostla a tradiční kukuřici zamořila aflatoxiny. Sklizené zrno obsahovalo až 500krát více plísňových jedů, než povoluje norma. Vgeneticky upravené kukuřici citlivé analýzy aflatoxiny neodhalily.

„Detekční limit analýz není nula,“ vysvětluje Monica Schmidtová. „Ale pokud aflatoxiny v této kukuřici jsou, je jich tak málo, že její konzumace nepředstavuje riziko.“ Vědce zajímalo, zda produkce krátkých obranných řetězců ribonukleové kyseliny nevyvolala v kukuřici i nějaké nežádoucí vedlejší účinky. Prověřili aktivitu genů modifikované kukuřice a nezjistili odchylky od normálu.

Biopalivo ze zbytků kukuřice škodí klima víc než benzín, tvrdí studie

„Je to kukuřice jako každá jiná,“ hodnotí Schmidtová. „Jediná vlastnost, kterou se od ostatních odrůd liší, je její schopnost potlačovat tvorbu toxinů. Neměla by mít žádné další účinky, ale samozřejmě bude ještě nutné provést celou řadu dalších testů, než ji budeme moci pěstovat na polích.“

V Evropské unii se tato kukuřice skoro určitě pěstovat nebude. I kdyby se změnami klimatu narůstalo riziko kontaminace plodin aflatoxiny, odpor Evropanů ke geneticky modifikovaným plodinám to asi výrazně neoslabí.

Neznamená to však, že se nesetkáme se zrnem této kukuřice. Evropská unie dováží krmiva pro hospodářská zvířata. Drůbež a prasata žerou sóju, kukuřici a další krmiva importovaná ze zámoří, především z USA a Jižní Ameriky. Tam všude se pěstují geneticky modifikované plodiny ve velkém. Evropská unie proto povolila dovoz desítek geneticky modifikovaných plodin pro krmné účely. Za pár let se mezi nimi může objevit i kukuřice obrněná proti tvorbě rakovinotvorných aflatoxinů.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!